Režie:
Gilles BourdosKamera:
Mark LeeHudba:
Alexandre DesplatHrají:
Michel Bouquet, Christa Théret, Vincent Rottiers, Thomas Doret, Romane Bohringer, Laurent Poitrenaux, Solène Rigot, Carlo Brandt, Thierry Hancisse (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Azurové pobřeží, 1915. Na sklonku svého života je Pierre-Auguste Renoir zasažen ztrátou své milované ženy, artritickými bolestmi vysokého věku a děsivými zprávami, že jeho syn Jean byl zraněn v boji. Jako zázrakem pak do jeho života vstoupí mladá dívka a starý malíř je naplněn novou, zcela nečekanou energií. Živelná a překrásná Andrée se stane jeho poslední modelkou a pramenem pozoruhodného omlazení. Jean se vrací domů na rekonvalescenci a stejně jako jeho otec podléhá nové, zrzavé hvězdě na Renoirově obloze. V středomořském ráji – a tváří tvář otcově přísnému odporu – podlehne této divoké a nezkrotné vášni… a postupně se v slabošském a válkou otřeseném Jeanovi začíná probouzet filmař. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (70)
Velice milý a příjemný žánrový snímek, nebo také "Merde! C'est si bon!", jak řekl filmový Renoir, nebo také re-noir - jiný pohled na černou.Nebo také: Il est trop tard - už je pozdě: na milování i chození, zbývá už jen malování a pár rad, které si nikdo nebere k srdci. Neboli ženy nabývající v různých obdobích kvality modelka, milenka a služka, a které jsou také základem domova, Renoirova domova, kde bolest je přechodná a krása věčná. ()
Tvůrci a zejména kameramani se snažili, aby se to přiblížilo impresonismu. Snaha se povedla, ale šlo by to víc (to by si vyžádalo už přepsáním scénáře). Film se zajmavě líně dobelhal k hodině a půl (pak přiběžela k němu nuda a belhala více méně s ním až do konce). Sem tam trochu narušený dramatickým okamžikem charakterstický tím, že hrála živější hudba. Nic pro ty, co si myslí, že by měl film vždy rychle odsýpat, ale za zkouknutí těm ostatním stojí, jako náhled do současné francouzké kinematografie. ()
Za dvě. Za prostředí a za Christu. Dle mého nejhůře zrežírovaný film z prostředí impresionistů. Pomalé tempo mi nevadí, jde o to, že se jedná o barevné, nafouknuté nic. Slabý scénář, nejasná linie příběhu, několik krásných, obrazových výjevů a to je vše. Bylo to více o staříkovi nebo o synovi? Nebo o druhém synovi? Nevíme. Dovídáme se něco zásadního nebo zajímavého? Nikoli. Co nám tímto snímkem chtěli tvůrci sdělit? To je mi skutečnou záhadou. Kdo Renoira nezná, tomu ho nepřiblížili ani trochu. Kdo ho zná, ví několikanásobek informací z knih o umění, ze životopisů a dokumentárních filmů. Renoirovo obrazy nesmírně obdivuji, ráda chodím do galérií, které jimi disponují, ale film mě zklamal. Takový velikán si zaslouží lepší poctu... ()
Abych se přiznala, tak příběhová linie filmu pro mě tentokrát nebyla vůbec podstatnou, ale já si připadala jak v obrazové galerii, kde nestíháte pro tu nádheru a množství obrazů ani dýchat. Květiny ve váze, šaty rozhozené na posteli, kojící matka, pikniky pod modrou oblohou, úžasné přírodní scenérie alá Renoir a mohla bych pokračovat. Atmosféra mě doslova vtáhla do té doby a já se brouzdala v potoce, ležela ve vysoké trávě a nasávala to hřejivé teplo, které vyzařovalo z Renoirových obrazů. A já souhlasím s mnohými uživateli, kteří napsali, že kdo nemá k malířství žádný vztah, tak to pro něj bude možná hůř stravitelnější snímek, ale já osobně byla nadšená a souhlasím s tím, co vyjádřil slovy ve filmu i Renoir : "Obraz by měl člověka potěšit. V životě je dost nepříjemných věcí.".Díky za tenhle vizuálně krásný střípek ze života mého oblíbeného malíře. ()
Dejom ani dramatickou zápletkou film neoslní. Skôr pekným postredím, interiérom vidieckeho sídla aj prirodou, a samozrejme, krásnou mladou ženou, ktorá je vo filme viac odhalená ako zahalená. Len neviem, prečo pri jej pózovaní bolo na maľbe nakoniec vždy niečo úplne iné, teda nejaká tučná žena v celkom inej polohe. Maľovaniu asi nerozumiem, a preto aj film bol pre mňa celkom priemerný. ()
Galerie (28)
Zajímavosti (5)
- Natáčanie filmu prebiehalo neďaleko známeho letoviska Saint-Tropez a predovšetkým v botanických záhradách Domaine du Rayol. (MikaelSVK)
- Film dosiahol kritický a komerčný úspech vo Francúzsku aj v zahraničí, najmä v Spojených štátoch, kde sa dostal na zoznam vybraných filmov kritikov The New York Times. (Arsenal83)
- Renoirovy tahy štětcem ve filmu nepředvádí Michel Bouquet, ale francouzský padělatel Guy Ribes, který dokázal svůj talent uplatnit legitimním způsobem. Je autorem všech Renoirových pláten, které se vyskytují ve filmu, a to díky Muzeu Orsay, jež mu povolilo soukromou prohlídku obrazů, včetně veřejně nevystavovaných. Režisér James Ivory si postěžoval na fakt, že kdyby měl tohoto padělatele už u filmu Přežila jsem Picassa (1996), byl by to vizuálně úplně jiný film. (Locksley)
Reklama