Hedwig a Angry Inch

Divoký muzikál plný divokých scén s divokým obsazením a divokými písničkami s divokým textem. Mé původní nadšení z muzikálů už postupně ze mě vyprchává, a proto jsem od tohohle poměrně neznámého dílka neočekával něco zázračného. Opak se ale stal pravdou! S dalšími minutami jsem se do geniálního děje zažrával více a více, až mě punk-rockové písně a skvělá Hedwiga úplně celého pohltily.____ Co se týče obsazení, John Mitchell je prostě machr. Jako žena byl jak vzhledově, tak i chováním úplně nádherný, doslova k nakousnutí. V mnoha scénách jsem si dokonce myslel, že jde o opravdovou ženu. Ta vizáž, ty paruky, ty sexy nevinné xichtíky, ten napudrovaný nosánek - no prostě nádhera! A hlavně dokázal perfektně všechny písně procítit. A jsme u hudby. U nádherné a smyslůzbavené hudby! Všechny písně měly logické a hlavně okouzlující texty. V dnešní "přesuprstárované" době vzniká nespočet skladeb s nesmyslnými a naprosto stupidními texty, takže slyšet ve 21. století rockovou píseň s něcoříkajícími slovy, to už je něco. A nejhezčí na tom je, že Hedwiga zpívá tyto něcoříkající písně celých 95 minut bez reklamy!____ Po reakcích mého otce nebudu raději tento nádherný kousíček kinematografie doporučovat, protože ne všichni by mohli strávit jeden a půl hodiny se sexy transsexuálem, aniž by aspoň jednou neřekli: "To je nechutné!"... (04.11.2006)

Napodruhé se mi to líbilo ještě mnohem víc a jen co doběhly závěrečné titulky, dal jsem na videu zpátečku a to krásné finále (tři písně + další dvě se závěrečnými titulky) si pustil znovu. HEDWIG AND THE ANGRY INCH se dá prostě vidět víckrát a řada z vás si ho snad i zamiluje. Pominu-li krásný příběh u kterého se ani nechce věřit, že je fiktivní, dále nádhernou vizuální stránku (animované sekvence, kostýmy, atd.), tak ze všeho nejúžasnější jsou ty písně. Je jich zde opravdu hodně a jedna lepší než druhá. Potěší zejména diváky s rockovým cítěním, ale skladby mají jak úžasné texty, tak skvěle propracovanou strukturu a jsou hodně rozmanité (od vypalovaček až po balady) a tak se budou nejspíš líbit všem. Samostatnou kapitolu by si zasloužil John Cameron Mitchell, který kromě režie ztvárnil také hlavní postavu (ještě dříve ji hrál řadu let na Broadwayi) a také se na filmu podílel i v dalších ohledech (spolupráce na scénáři, napsal monology, složil hudbu). V roli Hedwig / Hansela je naprosto dokonalý, úžasně zpívá a jeho výkon je tou pověstnou třešničkou na dortu. Prostě nádherný film, který se může směle měřit s kultovním THE ROCKY HORROR PICTURE SHOW. (07.01.2007)

Muzikál vyprávějící o životě a díle jednoho transsexuála? No a proč ne? Vítejte ve světě J.C.Mitchella! Tenhle film je.. no, řekněme velmi bizarní. Od Mitchella mám stejně radši Shortbus (plivejte si na ten film jak libo), protože je vážnější a jaksi umírněnější, ale i v Hedwize se dají najít zajímavé otázky o lidské sexualitě, identitě a tak dále. Ale co si budem povídat, hlavně je to zatraceně zábavný a hlavní hrdin(k)a je k sežrání! (25.09.2007)

No nevím, mnoho z vás tady reptá nad průměrností písniček, mně přišly naprosto skvělé a spolu se soundtrackem z Velvet goldmine opravdu prvotřídní glamrockový nářez. A samotné zpracování filmu? To je plné nápadů, ať již prací s kamerou, tak kompozicí scény a záběrů. A pokud jako divák přistoupíte na podivně surrealistické vyprávění, není o čem. Michael Pitt si prostě umí vybírat filmy. 8/10 (29.04.2014)

Za mojej mladosti boli deviácie v lekárskych knihách a homosexualita bola trestná. Bol to extrémny prístup, avšak rovnako extrémna je aj súčasná propagácia iných orientácií a deviácií, a to vo vyššej frekvencii, než je ich početnosť v populácii. Snobi sa idú zblázniť z toho, akým obrovským umením sú filmy o týchto ľuďoch. A heterosexuál, ktorý nie je ani -ista, ani -fil sa začína cítiť stiesnene a neisto. Nehodlám sa na tom podieľať a jednu hviezdičku dávam iba ako rezervu pre prípad, že by sa v tej nedopozeranej časti filmu predsa len vyskytlo niečo zaujímavé. (03.02.2011)