Ukradli torzo Jupitera

Trošičku slabší než "Něžné kuře" , ale stále je to prostě komedie jak má být ... jak si všímám , tak Philippe de Broca nikdy nezklame , protože od tohoto filmu už jsem tolik nečekal a dostal opravdu hodně . Opět výborný scénář a z hereckých výkonů je asi nejlepší Francis Perrin . Výborná podívaná !! (25.05.2013)

Je až neuvěřitelný, jak obrovská pohoda dokáže z torza jít. Annie a Phillippe jsou jako dvojka dokonale okouzlující. Scéna kdy Philippe machruje před Annie ohledně dějin a následně je setřen mě svým vtipem sejmula na dlouhý minuty. Obdivuju přirozenost hraní hlavních postav v podání obou titulních herců, jejich vztah měl v sobě tolik lehkosti až jsem žasnul jak je vůbec možný to takhle umět zahrát. Doplňující postavy aršíka a jeho sexozní ženušky byl famozní nápad. V bílejch kalhotkách po kuchyni ťapající Catherine nemá jedinou chybu. Takovýhle filmy se nedaj vyvážit ani tunou zlata. Kdo chce prožít pohodu, řecké sluničko, poznat lidi z kmene sympošů a příjemně se pobavit, ať z ukradeným torzem nevahá ani na sekundu. (17.01.2011)

Přerod z melancholické detektivky na crazy zábavu se povedl. To ovšem nic nemění na tom, že tento snímek je také velmi napínavý a má zajímavou kriminální zápletku. Vše má rychlé tempo, je to road-movie a obsazení Francise Perrina a Catherine Alric v rolích archeologa Charlese-Huberta Pocheta a jeho překrásné ženušky jen napomáhá... JEN SI PŘEDSTAVTE DĚTI A SOUSEDKY, JAK VYDRÁPÁVAJ NEHTAMA ČTYŘTUNOVEJ BALVAN...! (19.05.2003)

Něžné kuře na tripu (po Řecku). Jak se DeBrocca v jedničce zklidnil, a sympaticky se přiblížil směrem k realitě, v tomto sequelu se naopak znovu utrhl že řetězu, a přeřadil na svůj nejvyšší crazy stupeň. Včetně tradiční akrobatické honičky po střechách, nebo jízdy Renaultu po schodišti a letu na laně pod vrtulníkem. Opravdu je mezi oběma filmy velký rozdíl v celkovém pojetí, až ve všech těch eskapádách šlechta francouzské kinematografie Annie a Phillipe trochu zapadá, a ač si čas udělala i ta sexbomba s husí kůží z minula, ty směšné postavičky by vlastně mohl hrát prakticky kdokoliv. Zřejmě vidět to v té správné době a rozšafné náladě, hodnotil bych výš. Škoda, že nakonec nedošlo na třetí díl, což by mohla být klidně krvavá kriminálka s názvem Drsné kuře. (02.03.2022)

Typická ztřeštěná francouzská komedie o dvou manželských párech, které se snaží dopadnout zloděje kusu sochy Venuše zatímco, po nich jde jak policie, tak vrahové, kteří jsou se zloději spojeni. Příběh se odehrává během svatební cesty, na kterou se do Řecka vydají čerství postarší novomanželé - policejní komisařka Tanquerellová a profesor řeckých dějin Antoine Lemercier. Při prohlídce památek na útesu v Athénách vypráví profesor manželce mýtus o tom, jak děti a ženy ubránily město před Peršany. Na místě provádí vykopávky také archeolog Charles-Hubert Pochet, který se tomuto mýtu a profesorovi vysměje. A tak se hlavní hrdinové seznámí. Charles je zase ženatý s mladou blonďatou kostí jménem Agnes, která se však také zaplétá s jiným mladíkem, zapojeným do loupeží uměleckých děl. Při vykopávkách objeví Charles torzo neznámé sochy a ukáže se, že je to součást Venušiny sochy ze 4. století před naším letopočtem. Je třeba nechat torzo ohodnotit znalcem umění, místo toho dojde však k jeho krádeži, ke které se omylem připletou oba manželské páry. Charles a Antoine jsou zatčeni, ale jejich manželky je vysvobodí a společně se vydávají za překupníky umění, kteří jsou však nebezpeční a ozbrojení, zatímco po nich jde policie v čele se zmateným řeckým komisařem, který vypadnul během akce z vlaku. Ještě nesmíme opomenout to, že Agnes se nechává ráda osahávat ostatními muži, její manžel je dost nadržený a komisařka umí setsakramensky dobře střílet. Naše hlavní čtveřice se nebojí vytáhnout zbraň, aby dosáhla svého a dopadla zloděje. Jo, byla to prostě ulítlá komedie s trochou násilí a podle mého názoru tam bylo až příliš romantiky a manželského milískování. (16.02.2023)