poster

Pošťák

  • Francie

    Il postino

Komedie / Drama / Romantický / Životopisný

Francie / Itálie / Belgie, 1994, 108 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • jatamansi
    ***

    Dojímavý příběh venkovskéhoprosťáčka, který díky setkáním a hovorům s pablem nerudou vyspívá, roste, získává vlastní názory. Kouzlo velkého ducha dokáže opravdu pozvednout. „Báseň nepatří tomu, kdo ji napsal, ale tomu, kdo ji potřebuje.“ Rudé myšlení se ovšem u maria uchytilo dost rychle. Massimo Troisi jako mario Noiretovi víc než zdatně sekunduje, ba co dím, mýma očima viděno jej předčil. Navíc byla jeho devizou poměrně neokoukaná tvář a lze jen litovat, že už toho nikdy víc nezahrál.(6.8.2011)

  • Kimon
    *****

    Naplněno přátelstvím, pochopením, láskou a romantickými záběry na azurové moře. K tomu trochu podmanivých tónů ze slunné Itálie, milá oduševnělá tvář Phillippe Noireta, špetka inteligentního humoru a filmový skvost je na světě. Není to laciný snímek, kterým by se snažili tvůrci vydírat divákovy city. Přesto si vaše city na své přijdou. Výborná kamera i režie, skvělý Troisiho scénář a bravurní herecké výkony si navždy získaly mé srdce nadšeného filmového fanouška. Massimo Troisi se stal v tomto snímku zcela rovnoceným hereckým partnerem P. Noireta a svou roli charakterního člověka snažícího se získat srdce své lásky zahrál nadmíru přesvědčivě. V dnešní době zavrhování socialistických ideálů se někomu možná bude zdát tento snímek nevhodný, ale věřte, že i když příběh pojednává o životě básníka se socialistickými myšlenkami, je v něm opravdu politiky tak málo, že vyznívá spíše to lidství, porozumnění a vlídný humor.(8.6.2009)

  • moviefilm
    *****

    Hlavnou dominantou tohto filmu je jeho pomalé tempo. Film pomaly začne, pomaly pokračuje a aj pomaly skončí. Celý film pretkávajú bravúrne dialogy, bez ktorých by v sebe Poštár nemal tú genialitu, ktorá v ňom je. Pomalá réžia potom dodáva filmu neuveriteľnú atmosféru, ktorá sa pomaly začína vytrácať iba po príchode romantickej pasáže, kde sa Radford snaží napodobniť zaoceánske romantické drámy, a ktorá sa vráti iba v závere. Genialita tohto filmu je ale v jeho úprimnosti. Režisér sa nesnaží ohúriť, len jednoducho rozpráva príbeh a práve to vyvoláva v divákovi emocie. Nie je to typická oda na Oscara, je to ozaj jeden z najúprimnejších filmov, aké som kedy videl. Režisér nechce tie najkrajšie zábery, jednoducho necháva kameramana kamerovať, tak ako sa jemu zachce, čo porušil iba pár krát. Kamera je preto mierne roztrasená, čo však film nekazí, ale mu iba pomáha. Radford z nás nežmýka emocie ani pri tragických scénach, ale necháva pri nich hrať tú istú hudbu, ktorá znie počas celého filmu. Ďalšou skvelou časťou filmu sú herecké výkony, z ktorých vyčnieva najmä Massimo Troisi, ktorý vlastne nesie film na svojich pleciach, pretože sa skoro nepohne z plátna. Bez neho, alebo bez kohokoľvek, kto na tomto filme pracoval, by Poštár nebol tým, čím je...(9.8.2009)

  • zette
    ****

    Jiz od prvnich minut je patrne, ze se nejedna o americkou produkci. Krasny pribeh obycejneho vesnicana, ktery se seznami se svetoznamym basnikem Pablem Nerudou a vyrazne ovlivni jeho zivot. Neruda na Capri skutecne pobyval v exilu, v roce 1952... Film ma spoustu zajimavych postav a z hereckych vykonu zaujme predevsim Troisi v hlavni roli, ten se bohuzel premiery filmu nedockal. Skoda, ze jsem film videl dabovany.(5.10.2012)

  • LiVentura
    *****

    Z hereckých příležitostí jde znát, že pan Noiret jistě miloval literaturu a ne náhodou i tu naši středoevropskou-českou. Tento příběh je velice originální a zajímavě zpracovaný. Přátelství je někdy na celý život... Láska zcela určitě a smrt, ta je nevyhnutelná. Velmi procítěný a tragický příběh jednoho muže.(21.7.2009)

  • - Herec a režisér Massimo Troisi byl jedním z nejzajímavějších mužů filmového plátna, svou krátkou kariéru zakončil veleúspěšným spoluautorským snímkem Pošťák, při nemž už, po namáhavé a těžké operaci srdce v USA, fyzicky nestačil, a tak byl dublován při scénách nevyžadujících přímo jeho přítomnost. Phillipe Noiret ho velmi obdivoval za naprosté odhodlání film natočit při takovém zdravotním stavu. Život nakonec Troisiho opustil přesně jeden den po oficiálním ukončení natáčení. Zesnul v Římě při odpolední siestě. (LiVentura)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace