Pošťák

Jiz od prvnich minut je patrne, ze se nejedna o americkou produkci. Krasny pribeh obycejneho vesnicana, ktery se seznami se svetoznamym basnikem Pablem Nerudou a vyrazne ovlivni jeho zivot. Neruda na Capri skutecne pobyval v exilu, v roce 1952... Film ma spoustu zajimavych postav a z hereckych vykonu zaujme predevsim Troisi v hlavni roli, ten se bohuzel premiery filmu nedockal. Skoda, ze jsem film videl dabovany. (05.10.2012)

Abych pravdu řekl, o slavném spisovateli Pablu Nerudovi mám jen velmi obecné povědomí (a to rozhodně ne z lavice, ve škole tohle jméno nikdy nepadlo). Tenhle film jsem pojmul jako lyrický příběh vhodný pro unavený letní večer. Beru to jako hold Massimu Troisimu, o němž jsem se dočetl, že zemřel tentýž den, kdy skončilo natáčení. Ale Philippa Noireta znám a užívám si jej v jiných filmech. A když se dívám, jaký všechny ceny a kde ten film posbíral, tak se kacířsky ptám - za co? (21.07.2009)

Hlavnou dominantou tohto filmu je jeho pomalé tempo. Film pomaly začne, pomaly pokračuje a aj pomaly skončí. Celý film pretkávajú bravúrne dialogy, bez ktorých by v sebe Poštár nemal tú genialitu, ktorá v ňom je. Pomalá réžia potom dodáva filmu neuveriteľnú atmosféru, ktorá sa pomaly začína vytrácať iba po príchode romantickej pasáže, kde sa Radford snaží napodobniť zaoceánske romantické drámy, a ktorá sa vráti iba v závere. Genialita tohto filmu je ale v jeho úprimnosti. Režisér sa nesnaží ohúriť, len jednoducho rozpráva príbeh a práve to vyvoláva v divákovi emocie. Nie je to typická oda na Oscara, je to ozaj jeden z najúprimnejších filmov, aké som kedy videl. Režisér nechce tie najkrajšie zábery, jednoducho necháva kameramana kamerovať, tak ako sa jemu zachce, čo porušil iba pár krát. Kamera je preto mierne roztrasená, čo však film nekazí, ale mu iba pomáha. Radford z nás nežmýka emocie ani pri tragických scénach, ale necháva pri nich hrať tú istú hudbu, ktorá znie počas celého filmu. Ďalšou skvelou časťou filmu sú herecké výkony, z ktorých vyčnieva najmä Massimo Troisi, ktorý vlastne nesie film na svojich pleciach, pretože sa skoro nepohne z plátna. Bez neho, alebo bez kohokoľvek, kto na tomto filme pracoval, by Poštár nebol tým, čím je... (09.08.2009)

Z hereckých příležitostí jde znát, že pan Noiret jistě miloval literaturu a ne náhodou i tu naši středoevropskou-českou. Tento příběh je velice originální a zajímavě zpracovaný. Přátelství je někdy na celý život... Láska zcela určitě a smrt, ta je nevyhnutelná. Velmi procítěný a tragický příběh jednoho muže. (21.07.2009)

Nebudu chodit kolem horké krupicové kaše - bylo to extrémně nudné a současně extrémně dobře zahráno. Pošťák mi svou prostoduchostí dráždil nervová zakončení, přičemž tohohle otravu skvěle doplňoval Pablo, který zase žvatlal o tajích poezie. Vzhledem k tomu, že k poezii mám slušnou averzi (a to i přesto, že jsem dvojnásobný mistr Středočeského kraje v poezii), tak jsem trpěl jak tur. 65% (05.09.2016)