Le Témoin

Přátelství obou mužů narušeno vraždou, ale po zastřelení Noireta zůstává svědek Sordi podezřelým a odsouzeným. Za Sordiho a Noireta navyšuji. (27.11.2022)

„Jediný způsob, jak uniknout smrti, je stát se věčným.“  Tak svérázné a úderné... Již od prvního pohledu nelze přehlédnout, jak si režisér spolu s charakterizací postav netradičně vyhrál též v dobové výpravě: Ač se děj Svědka odehrává v tehdejší současnosti, nejednou mě provázel pocit, jako bychom se v klíčových interiérech propadli ze 70. let o několik desítek let zpátky, ať už je to bankéřův vlastní příbytek i honosná kancelář v historickém stylu, do níž vkráčí pan Maurisson v černém plášti s buřinkou, nebo chrám coby pracovna malíře Bertiho v kostýmu s baretkou. Smutný příběh dvou přátel, kteřé pojila jedna těžká úchylka, totiž že milovali malé holčičky, rozehrává hodně vážná témata pedofilie, justičního omylu a trestu smrti, ale zároveň nejeden zásadní konfrontační dialog zde odplyne v doprovodu rozverné hudby či dokonce v průběhu groteskně pojatého močení hlavní dvojice uprostřed cesty. Jean-Pierre Mocky se zase neobtěžuje zasazením do nějakého žánru či doby, neopouští ho humor ani bolavý cynismus a už vůbec se netrápí nad tím, nakolik s jeho pojetím již tak kontroverzního námětu bude souznit divák. Zcela mu postačí, že to, co rozehrál a natočil, šťastlivý divák hned nevytěsní z paměti a mě fascinuje, jak přes všechny podivné a hořce komické scény (jako třeba myslivecký lov) se tu v jádru ve vybraných okamžicích prohloubuje silné drama a žádná scéna nebo postava tu nejsou vyloženě zbytečné, jak vše do sebe u finálních vyšetřováních zapadne. Zásluhu na silném, barvitém zážitku mají rozhodně výteční Philippe Noiret a Alberto Sordi v ústředních rolích a dneska jsem si vychutnal i svérázně laxního komisaře Rolanda Dubillarda v columbovském baloňáčku. Dokopal jsem se k další repríze díky uvedení (konečně!) krásně zrestaurované verze a přidávám další hvězdičku. Pro mě je to důkaz, že skvělý film nemusí být vždy o rovněž skvělém dojmu z prvního zhlédnutí, ale i celkovém zásahu a opakovaném zážitku i přes prvotní rozladění... no a dnes mě to přes dřívější pachuť nějak opakovaně zasáhlo. [90%] (08.10.2023)

Drsné drama o složitosti vztahů, konec šílený.. (22.04.2024)

Alberto Sordi v pro něj netypické vážné, až tragické roli (a je vynikající, narozdíl od Philippe Noireta, který mě nijak zvláště nezaujal). Režisér Mocky uvedl v jednom interview, že Sordiho roli měl původně hrát Jean Gabin, ale net krátce před natáčením zemřel. (20.06.2020)