Četník a četnice

Je snazší věnovat se na Francouzské riviéře alpinismu, nebo odsloužit jako policistka v terénu celý den na vysokých šteklech? Pokud je to první rektální a stará se Ludvíček Maryvonne Cruchot, tak je určitě těžší četničení v lodičkách.. Au revoir mistra sice přinese dost hluchých míst, ale i pár těch, co zůstanou v paměti navždy (třeba jízda velebné matky v odlehčující se CV dvojce, na kterou nemá ani Dom Toretto). Ten motiv při jakože dramatických scénách trošku působí jako krádež kultovního Colombierova motivu z Lovce hlav.. (19.12.2022)

Toto nám komunisti do kin pouštěli, proto mám na "Četníky" nostalgické vzpomínky. Pamatuji si, jak jsme na to byli s kluky v kině a pak jsme si četnice mezi sebou rozdělili. Každopádně se jedná o klasickou francouzskou komedii těch let. Dnes se to asi mladým líbit nebude. My jsme v mládí neměli internet a torrenty. Výběr byl malý a takový, jaký nám byl nabídnut. V této komedii člověk krásně zavzpomíná na staré časy sedmdesátých a osmdesátých let. Krajina ještě nebyla tak zdevastována civilizací, staré auta, tak nějak život po staru. (22.05.2013)

Kdo by neznal zmatkářské četníky z malebného Saint Tropez. Louis de Funes a spol. si tady odkroutili své a vzešlo z toho pár příjemných a odpočinkových komedií, které už baví diváky pěknou řádku let. Poslední díl z četnické série není k zahození, ale ani nijak výrazně nepředčil svoje předchůdce. Jako by došly nápady, a tak se k četníkům nasadily atraktivní četnice. Ty rozproudí i ty největší suchary a na četnické stanici je tím pádem pěkné horko, pěkně veselo, vzniká spousta trapasů a nedorozumění a vše jede v osvědčených kolejích francouzských komedií ze staré dobré školy. U předchozích dílů jsem se bavil možná trochu víc, anebo už tenhle humor jde tak nějak mimo mě. Přesto jsem se na to po dlouhé době podíval v televizi a nelitoval. 60% (07.01.2012)

Pro mě osobně třetí nejlepší díl série (po mimozemšťanech a St. Tropez) plný klasických momentů, které mě dokáží rozesmát i dnes, po několikátém shlédnutí. Jsem si vědom, že scénář je místy až moc hloupý - ale tenhle díl má prostě své kouzlo, spoustu geniálních hlášek a scén a všichni zúčastnění zde prostě perlí. Za všechno můžu jmenovat: přivítání četnic na stanici, odhalení Gerberova poblouznění a jeho následný recitál, "zaučování" četnic, Cruchotovo potutelné sledování Yo a četníka na pláži - nachytání velebnou sestrou, Cruchotovo shánění náhradních četnic a Gerberovo ježdění do kolečka, a další a další. Plus skvělá hudba a romantika St. Tropez. U mě bezva komedie, pořád a stále :-) (11.11.2013)

Na četnickou funesovskou hexalogii mohou být ty nejrůznější názory. Osobně se domnívám, že nejslabší a nejméně nápaditý je její pátý "mimozemšťanský" díl s dnes místy až dětinsky působícími triky. Feminizující závěrečný díl jako celek naopak v porovnání s dneškem spíše vynikne nápaditostí alespoň některých dialogů, občasným zátřpytem ne jednoho gagu a odvážnými scénami (konfrontace zralé padesátnice s jejími pozdními dcerami opravdu bere dech). Kdo do této hexalogie vkládá víc, než kdy do ní bylo vloženo, tj. kdo očekává více než přátelskou, více úsměvnou a krotkou než údernou nebo dokonce nápaditou zábavu, je zklamán. ČETNÍK byl totiž už jménem svého hlavního protagonisty Funese od počátku zamýšlen jako veselohra lidové zábavy. Zábavy, které přes občasné skluzy k plytkosti nepostrádá spád, řemeslný nápad a stále kvalitní výkony s celou řadou slušně nebo i dobře zvládnutých charakteristik minulé doby na přelomu třetí a čtvrté čtvrtiny minulého století. (05.04.2009)