Manon od pramene

Trestuhodně jsem tady opomenul první díl tohoto dvoudílného eposu ze slunného jihu Francie. Nemohu ale říct, že by to tolik vadilo. Rozhodně by to pomohlo dokreslit motivace jednotlivých postav, ale Manon od pramene funguje na výbornou i samostatně. Celou tuhle až antickou tragédii v boji o vodu ve vyprahlém Provence si pro sebe ukradla Emmanuelle Béart. Příjemný kousek. (20.09.2020)

Drama jako řemen, Manon vyrostla do krásy a její půvab mocně zapůsobí i na Ugolina, bezhlavě se do ní zamiluje a zcela podlehne hlubokému citu. Láska ovšem není na pořadu dne, tou je pomsta za otce. Inu, kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.. Závěrečných 17 minut mi bolestně zkroutilo útroby.. Dopis, který zůstal bez odpovědi.. (16.11.2019)

I v tomto filmovém druhém dílu podle Pagnolovy Živé vody hrají všichni hlavní představitelé jako o život. Přesto mi tam výkon Gérarda Depardieu coby hrbáče Jeana z prvního filmu hodně chyběl. To je snad jeho životní role. Brala bych i nějaký ten flashback, předloha nepředloha. A jestliže tady někteří přispěvatelé přirovnávají celkové vyústění zápletky Pagnolova díla k telenovele, možná si neuvědomují, že jsou to právě telenovely, které využívají zápletek velkých románů, upravují je ad absurdum a tím celkově tato původní díla degradují. (30.03.2014)

Oproti Jeanu od Floretty tu atmosféra zromantičtěla a děj se mírně ztelenovelizoval. Krásná, fotogenická Manon pořád jen hopká se svým stádem koz po neméně krásných a fotogenických provensálských kopcích, ale ani to výtečný příběh nezabije, možná z diváckého hlediska spíše posílí. Nakonec je to však přeci jen spíše teodrama než melodrama, neboť Prozřetelnost dovede jednotlivé lidské osudy k takovému konci, zároveň spravedlivému i milosrdnému, že člověku nezbývá než chválit Boha za jeho "intelligent design", který by bez takovýchto filmů třeba nebyl tak patrný. Velmi povznášející, k úvahám o ušlechtilých věcech přivádějící a pro oko i ucho příjemné, co více si přát? (07.07.2008)

Pokračovaní se mi tentokrát líbilo ještě víc než začátek příběhu. Klady "Jeana od Floretty" zůstávají (jakkoliv může filmový fanoušek postrádat herecké umění G. Depardieua), děj ještě nabírá na dramatičnosti, divák si užije zajímavých (byť zčásti předvídatelných) zvratů, provensálké krajiny i tamního koloritu. "Manon od pramene" má však oproti prvnímu dílu jednu nespornou přednost - Emmanuelle Beártovou v titulní roli. Ona je to stále krásná ženská, ale tenkrát v těch jednadvaceti byla prostě k nakousnutí :-) . (02.09.2008)