Byt

Režijní debut Gillese Mimouniho byl pro mě zajímavou filmovou lahůdkou. I když by se někomu mohlo zdát, že zápletka celého příběhu je moc složitá, než jak jsme běžně zvyklí u jiných filmů, tak právě i v tom je originální, jen to chce trochu víc pozornosti. Díky Lise, Maxovi, Alici a Lucienovi za to, že jsem s nimi mohla strávit chvilky plné rozbouřených citů, lásky, poznání, ale i zklamání. Téměř poetický film, kde se nenásilnou formou prolíná současnost s minulostí, mnoha náhodami, kterých bylo skutečně docela dost, byl přesto skvělý. A já se těším, že snad jednou v budoucnu uvidím nějaký další Mimouniho počin. Skvělé herecké obsazení od známého Vincenta a Monicu až po docela neznámou, ale taky výbornou Romane Bohringer. Příjemné překvapení a více takových vztahových filmů bych brala hned. (17.10.2012)

O tom, že Wicker park je remakem francouzského L'Appartement jsem se dozvěděl až dlouho po tom, co jsem jej několikrát viděl. Není proto divu, že jakmile jsem se tuto (pro mě) novinku dozvěděl, ihned jsem si původní film sehnal a zkoukl. DÁLE SE MOHOU VYSKYTOVAT SPOILERY! Film je rozhodně pomalejší (řekl bych evropštější) a možná to je tím, jak moc mám rád Wicker park, ale zkrátka ten "americký drive" se mi asi zamlouval více (většinou tomu tak u mě bývá naopak) - toto ale není veliká výtka, spíše takový fakt. Ústřední trojúhelník Cassel - Bellucci - Bohringer je obsazen skvěle (Cassel je vážně charismatický a Bellucci je prostě kráska s nohami až na zem - Bohringer jsem dosud neznal, ale do role padla dokonale). V průběhu filmu jsem byl "díky" znalosti děje připraven o momenty největších překvapení - což ale vedlo k šokujícímu závěru, který jsem tedy opravdu nečekal (říkal jsem si "počkat, počkat.. proč jede za ní?"). Asi lepší uchopení lidské duše, přesto musím říct (a už cítím tvrdost těch kamenů, které se na mě sesypou), že Wicker park si mě získal víc (jen o drobný stupínek). Možná to je tím, že jsem si ho tak oblíbil a L'Appartement prostě přišel až po něm - možná ne.. (11.06.2011)

Sice jsem to dal až na dvakrát, protože první polovina mě moc nepřesvědčila, ale naštěstí od té doby, co člověk zná rozuzlení příběhu se navýší obrátky a jede se ve skvělém tempu až do konce. A ten gradující scénář tady dělá veškerou muziku... všechno ostatní, a především Monica Belluci je tady "jen" jako třešnička na dortu - a je tomu tak hlavně proto, že jí zastínil herecký výkon Vincenta Cassela a Romane Bohringer, kteří tu jedou hereckou extratřídu. Francouzi a jejich další originální podívaná. Čisté 4* (09.10.2022)

Velmi dobrý evropský film, který určitě stojí za vidění - už jen kvůli mimořádnému půvabu Moniky Bellucci, která je zde zachycena v 28 letech na vrcholu své tehdejší krásy (btw. spolu s o 4 roky mladší Malénou to jsou podle mě asi její 2 nejhezčí role). V tom nelineárním vyprávění jsem si sice místy trochu ztrácel, ale na konci mi to snad všechno docvaklo. Postava Maxe mi nebyla moc sympatická, mnohem bližší mi byl jeho přítel Lucien, kterého mi bylo upřímně líto za to, jak s ním ta bláznivá Alice zametala - její postava je ve filmu asi nejzajímavější a film kolem ní ponechává řadu otázek nezodpovězenou (kupříkladu byla nějak psychicky narušená, nebo jen prostě žárlila na krásnější přítelkyni?). Pokud jde o závěr snímku, ten mi nesedl a považuji ho za nešťastný; osobně bych uvítal jiné zakončení. Jinak ale Byt považuji za pozoruhodný filmový počin, u kterého mi přijde zvláštní, že jeho tvůrce už nikdy nic dalšího nenatočil (vyjma jakéhosi televizního filmu), a jehož samotný název považuji za poněkud zavádějící, protože tam o nějaký byt v podstatě vůbec nejde. UPDATE 13.11.2019 - Film mě strašně bavil i napodruhé po 4 letech (je samozřejmě nutno to vidět ve francouzském znění), ta Monica Bellucci je zde skutečně naprosto neuvěřitelná (obzvlášť když si člověk vybaví, jak vypadala naposledy v Mléčné dráze v 52 letech). Mladý Vincent Cassel mi zde přijde spíše herecky slabší, ale bohatě to vynahrazuje skvělé duo Romane Bohringer & Jean-Philippe Écoffey. Příběh je hodně dobrý, v některých momentech to má takovou tu správnou osudovou dramatičnost, kdy o dalším vývoji rozhodne naprostá náhoda, a celkově to na mě působí promyšleně (a typicky francouzsky; žádná z postav zde v podstatě vůbec neřeší svoji práci - např. Max nejede na služební cestu a nijak se tím netrápí - a takřka vše se zde točí jen kolem vztahů). Dnes už to je navíc i slušné retro, které dokáže vyvolat příjemnou nostalgii po starých dobrých devadesátkách - po časech, kdy se z Moniky Bellucci podlamovala kolena a mobil měli jen vyvolení. (02.02.2015)

Hodně zvláštní film. Jednu hvězdu dolu za, řek bych, až nadměrnou překombinovanost a nahodilost. Každopádně se člověk nenudil a pořád čekal jak t otedy bude. Pořád myslel, že to bude tak a nakonec to bylo úplně jinak. Závěr mě trošku nadzvedl, přišlo mi to až nelogické, ale možná že život je někdy opravdu takový. Herecky dobře zvládnuté. Doporučuju. (03.07.2009)