poster

Nostalgie

  • Sovětský svaz

    Ностальгия

  • Itálie

    Nostalghia

  • Slovensko

    Nostalgia

  • USA

    Nostalgia

  • Velká Británie

    Nostalgia

  • Velká Británie

    Nostalghia

  • USA

    Nostalghia

Drama / Psychologický / Poetický

Sovětský svaz / Itálie, 1983, 127 min

  • viperblade
    *

    Po skončení tohoto prapodivného filmu otevřu CSFD a cítím se jako Kocour z Červeného Trpaslíka, když v díle "Žádná legrace" probíhala večeře: Lister: -"Dokonalý." Kochanská: -"Vážně naprosto skvělé." Kocour: -"Jíme všichni to samé?" Ano, já se ptám, viděli jsme všichni to samé? Protože já viděl film, který sice vypadal ze začátku slušně (zápletka s rodinou, kterou 7 let držel manžel) ale končilo to… no nebudu tu spoilerovat… řeknu to takhle, pochopil jsem plus mínus většinu toho, co nám chce režisér říct, ale u Solarise jsem se daleko méně nudil, tudíž logicky je možné jen jedno hodnocení. Ano, jedna hvězda s tím, že fakt nevím, jestli si tohle někdy pustím znovu. Andrejovi dám poslední šanci a pustím si ještě Stalkera, ale řeknu vám, už teď se bojím…(3.11.2009)

  • Vitex
    *****

    Don Askarian (např. Avetik) řekl, že mu u tohoto filmu vadí název - protože omezuje u většinu diváků možnosti jeho výkladu na třeba jen onen stesk po vlasti či na soucit hlavního hrdiny k postavě skladatele, o kterém píše. Přitom je to jenom spíš taková okrajová část příběhu (pokud se u Tarkovského dá vůbec o příběhu mluvit). Možnosti výkladu tohoto filmu jsou přinejmenším neomezené. Ještě jsem nemluvil s člověkem, který by ho pochopil stejně jako někdo jiný.(18.6.2006)

  • Pan Filuta
    *****

    10/10 Scény jako je přechod se svíčkou přes bazén, či v ruinách zatopeného chrámu jsou doslova beroucí dech. Ovšem závěrečná scéna je nic víc než famózní. Rozhodně se musím podívat v nejbližší době ještě jednou!......1.8.2006 viděl jsem znovu a musím konstatovat, že to je úžasný film, takže top 10 a není co řešit. Neskutečně mě dostalo to pomalé plynutí, které je snad ještě pomalejší než v Solaris.....neviděl jsem ještě Oběť, ale toto mi připadá jako naprostý vrchol. I když vlastně těžko říct, co byl potom Stalker....(8.7.2006)

  • misterz
    ***

    V tomto prípade sa asi Tarkovskij toľko snažil len aby to bolo čo možno najdepresívnejšie a aby sa tak na diváka dostavil čo možno najväčší efekt clivoty a smútku po domove, až to vypálilo celé naopak a dopracoval sa tak leda k útrpnému snímku, ktorý dopozerať až do konca si vyžaduje istú mieru trpezlivosti. Netvrdím, niektoré myšlienky boli pekné, ale zas podotýkam nie všetky. Navyše to na mňa bolo oproti iným jeho filmom až príliš zbytočne monotónne poetické, minimálne čo sa týka tých častých monológov. Najviac ma oslovila filozofická stránka snímku, hlavne to, ako šikovne tu bola zakomponovaná úvaha o 1+1=1. Ten komu tento výrok nie je neznámy určite vie čo mám na mysli. Tým je vlastne povedané všetko, čo sa o snímku povedať dá. Škoda len, že to bolo z tohto pohľadu tak útržkovité a ako celok to preto vôbec nefungovalo. Najviac však ľutujem tej útrpnej formy. Slabší priemer. 55/100(7.9.2017)

  • Anderton
    ****

    Film, ktorý treba vidieť minimálne dvakrát. Trakovskému sa podaril husársky kúsok. Jemu sa totiž podarilo zobraziť Taliansko ako Zónu. Asi z toho Taliani veľkú radosť nemajú, Nostalgia rozhodne nepôsobí ako reklama cestovnej kancelárie. No a teda ak sa tu Tarkovskij vyjadruje pomocou obrazu a množstva symbolov, ako má vo zvyku, tak mi nedá spať onen nápis na stene 1+1=1. Sovieti vymysleli rovnicu 1+1=3, kde dva nesúvislé obrazy dostali spojením nový význam, ako by to fungovalo v takomto prípade, je ťažšie určiť. Obrazy majú každý jeden význam a spolu majú ten istý význam? Kľúčom sú teda symboly. Voda vs. oheň, história vs. prítomnosť, domov vs cudzina, hudba vs. maliarstvo vs. poézia vs. architektúra, realita vs. predstava, atď.(8.4.2015)

  • - Záverečná scéna, v ktorej vidíme Gorčakovov (Oleg Jankovskij) dom spolu s rybníkom a kopcami situovaný do uličky opátstva San Galgano, bola dosiahnutá použitím techniky násilnej perspektívy (forced perspective) a miniatúrnych modelov ruskej krajiny. (Georgei)

  • - Jedná se o první Tarkovského film natočený mimo Sovětský svaz. (Baxt)

  • - Autobiografičnost Nostalgie se rodila zřejmě podvědoměji než v Zrcadle (1975). I zde zaznívají verše režisérova otce, snímek je věnován Tarkovského matce a spisovatel Andrej připomíná autorovo alter ego nejen shodným jménem. (Zdroj: Letní filmová škola)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace