Stalker
Stalker
Stalker
Stalker
Stalker
Stalker
Stalker
Obsahy(1)
Film STALKER režiséra Andreje Tarkovského je alegorické sci-fi, stejně jako jeho předchůdce, drama Solaris. Příběh sleduje tři muže - Profesora, Spisovatele a Stalkera - kteří cestují napříč záhadným a zakázaným územím ruské divočiny zvaným Zóna. V Zóně nic není takové, jaké se na první pohled zdá. Předměty mění svá místa, krajina se sama přesouvá a přeskupuje. Vypadá to, jako by neznámá inteligence aktivně mařila každý pokus o proniknutí za hranice této oblasti. Říká se, že se v Zóně nachází bunkr, v němž je kouzelná místnost, která dokáže splnit každé přání. Stalker je najat jako průvodce, který si díky svým opakovaným návštěvám Zóny zvykl na její složité pasti, nástrahy i záludná zkreslení. Jen pokud jej budou následovat (což často znamená podstoupit tu nejdelší, nejnepříjemnější cestu), dostanou se Spisovatel s Profesorem k bunkru a kouzelné místnosti živí. (Cinemax)
(více)Recenze (776)
Když tenhle fim kdysi dávali na Ct2 v nočním filmovém klubu, byla zima a já jsem na Stalkera koukal v nevytopený ubytovně na černobílý televizi která navíc ještě zrněla, bylo tam asi tak 12°C a já drkotal zuby celý film. Ale stejně mi to nedalo abych nevydržel do konce - Krása. Pro tenhle film nemám moc slov to je prostě moc vjecí najednou...ale je to Krása - zejména "déšt v pokoji" nebo "mizející pták". ()
Mé první setkání s Tarkovským. Něco, co jsem nikdy předtím neviděl a především nezažil. Meditativní cesta z vnějšího světa do záhadné Zóny, kterou osobně vnímám jako paralelu vnitřního světa každého z nás. Nemohu se ubránit srovnání s Komenského Labyrintem světa a rájem srdce. Cesta do Zóny není snadná. Stalker nabízí svým klientům to největší, co může dát. Ukazuje jim cestu k poznání sebe sama. Ti si ovšem tajemnou moc Zóny vysvětlují doslovně a povrchně. Nakonec se pro ně cesta dovnitř stává krutým zrcadlem prázdnoty jejich srdcí. Se Stalkerem, tímto průvodcem, převaděčem na pomezí světa reality a světa snění, imaginace a víry, se tragicky míjejí. Stalker není filmem pro každou příležitost. Ten film vlastně testuje, jak na tom divák je. Kdo věří jen svý pětačtyřicítce a americkýmu dolaru, třeba nebude chápat vo co go, ale za pokus to rozhodně stojí, protože Stalker je (bez přehánění) filmem s potenciálem iniciace. ()
Ďaľší vynikajúci film od Tarkovského. Dvaja ľudia spolu s prevádzačom - stalkerom cestujú do "zóny", v ktorej sa snažia nájsť vrcholný pocit existencie. Lyricky ladená štúdia vzťahu a prepojenia jednotlivec - spoločnosť a medziľudských vzťahov. Veľmi silné a pôsobivé dielo, avšak stráviteľné iba pre tých najnáročnejších. ()
Traja chlapíci tam chodia hore dole a ja som sa od toho nevedel odtrhnúť. Tak trochu mám s toho filmu chaos:)EDIT: Prečítanie knihy mi dosť veci vysvetlilo. ()
7/10 Hledání smolného smyslu života v nejistotě. Hledání osudného štěstí za střeženou hranicí v zakázané zóně, odkud se občas někdo nevrátí (že by nějaká totalitní analogie?). Stěžejní melodie jakoby z atmosférické hry ala Half-Life. ()
Stalker je rozhodně zvláštní film. Divím se, že některé dlouhé záběry nenudí. Kupodivu pětiminutový pohled na tři muže jedoucí na jakési drezíně zaujme. Tak jako celý film, který je natočen tak zvláštním a tajuplným způsobem, jež nahání husí kůži. Zajimavá režie, kamera a prostředí ve kterém je Stalker natočen působí působivě :) 8,5/10 ()
Tarkovskij výborným a ojedinělým způsobem rozpracoval základní motiv knihy bratrů Strugackých tak, že interpretační možnosti filmu jsou takřka nevyčerpatelné. Úvaha o lidské víře, odpovědnosti, moci, archtetypální motiv splnění nejvnitřnějšího přání s rozkrývající se složitostí intrapsychické dynamiky v závěru cesty a z toho vyplývajícího rozhodnutí... Síla audiovizuálního zpracovnání je neuvěřitelná, když opomenu Tarkovského obvyklou práci se zvuky, film by bylo také možno vnímat jako sled uměleckých fotografií. ()
Ihned v úvodu musím říci, že PC hra se stejným názvem byla dle mého názoru mnohokráte lepší zábavou než film... Jediné plus filmu spočívá bezesporu v lokalitách, které jsou stylově ďábelsky zahleněné, ale jinak je to zcestné bláznivé povídání, které nemá konce - a na ten konec musí člověk čekat opravdu zatraceně dlouho!!! Bylo to na mě moc silný kafe... nespokojenost :-( ()
Nemám slov. Perfektní film! Možná se časem vrátim a připíšu víc, ale po první projekci vážně nemám slov. ()
Člověk může jen žasnout nad neobyčejně působivě uměleckým ztvárněním zajímavého námětu. Ta atmosféra a barva prostředí, velmi chytré dialogy mezi třemi hlavními postavami, sugestivně melancholická hudba a také velmi složitý děj pro velmi náročného diváka, nutící k delšímu zamyšlení. Snad jen některé příliš protáhlé scény a dlouhá stopáž mě odrazují od nejvyššího hodnocení. ()
Hypnotické dílo, které moje chápání a vnímání zcela převyšuje. Hodnocení je ergo jenom odrazem diváckého zážitku, který byl sice chvílemi nesen nádhernou hudbou a kamerou, ale ultimátně skoro padnul pod tíhou zdlouhavosti a nudy. Snad někdy jindy. ()
naprosto úžasné.. ()
Viem, že nič neviem.... ()
Moje první setkání s tvorbou Andreje Tarkovského a takový zvláštní film. Esteticky je to nádherné, ty zaběry přírody uvnitř zóny. Avšak není to jen estetická složka, která činí tento film tak úžasným. Nechybí zde hluboké myšlenky, některé do ted' nechápu a hlavně dlouhá pomalá a bolestivá cesta Zónou do komnaty, která plní přání... ()
— The Zone wants to be respected. Otherwise it will punish. — Absolutně úžasné dílo. Atmosféra, dlouhé nepřerušované záběry, emoce, herci. Tenhle film ale není pro všechny a jen málokdo ho plně pochopí; vlastně si myslím, že ho každý pochopí trochu jinak. Je to něco, kde na jeden záběr zíráte bez mrkání několik minut. Skvělé filozofické dílo o honbě za štěstím, za něčím, co ani není jisté, že existuje a o poznání samotné lidské podstaty. Tohle je skutečné umění. Stalker není jen film, je to myšlenka, zamyšlení se nad naší celkovou existencí. ()
Těžké, ubíjející, depresivní. Přitom se však nedá říct, že by Stalker vyloženě nudil - člověk si u toho alespoň zapřemýšlí, problém ale je, že se na to strašně špatně kouká. A na tom nic nemění ani dobrá práce s kamerou i zvukem. Zóna jako záhadné území táhne jak má, s hlavními postavami už je to horší. Jejich neustálé chození dokola, sezení na trávě a filozofování o ničem mě totiž neskutečně iritovalo. Možná jsem na to nenahlížel, jak jsem měl, ale film posuzuju podle toho, jak mě bavil, zaujal. A tady mi přišlo, že na tohle Tarkovskij kašle. Pak z toho vychází film, který zapůsobí na skupinku pseudointelektuálů, ale obyčejný divák strádá. ()
No... To teda zas bylo něco. Přiznám, že jsem se Stalkerem dosti bojoval. Nikdy jsem nic podobného neviděl a první hodina pro mě byla téměř nesnesitelná. Pak, když už jsem přestával věřit, mě to celkem chytlo a naštěstí se to pak už jen zlepšovalo. Kdybych to měl nějak shrnout... Vizuálně totálně dokonalé, prostředí, v němž se film odehrává působí futuristicky, ale přitom velice reálně a především depresivně. Rozhodně to nebyl nejpříjemnější zážitek, prostě film, který celou dobu sleduji s tím, že už si přeji, aby to skončilo, ale jakmile to fakt skončí a já se za tím ohlédnu jako za celkem, musím uznale pokývat hlavou a připustit, že Tarkovskij, do jehož filmografie pravděpodobně zase někdy váhavě zavítám, stvořil unikátní dílo, které i po čtyřiceti letech působí velice vyspěle. Co se ruského scifi týče, absolutním vrcholem pro mě však stále zůstávají Ochránci. 8/10 ()
Príliš artove, a plne filozofických úvah, ktoré človek len ťažko pochopí, ak nepozná Tarjovskijeho štýl. Za to hviezda dole. Ale to všetko ostatne je jeden skvelý atmosférický film s malým počtom strihov, dlhými zábermi a skvelou réžiou. Pre mna osobne veľmi podobne s Kubrickovou Odysseou (aj keď to iste sa dá pravdepodobne povedať aj o režiserovom ďalšom filme - Solaris), no o trochu ťažšie vstrebateľné. A podobne ako pri Odyssey, aj tu sa jedna o neopakovateľný filmový zážitok, akokoľvek už film ohodnotite. Navyše pre mna, ako milovníka hernej série, povinnosť. ()
Jojo. Fellini, Bergman, Tarkovskij, to prostě není můj šálek kávy. ()
Stalker je má čtvrtá zkušenost s Tarkovským. Film plný silných myšlenek, které nutí člověka se zamyslet. Alegorie na nejniternější lidské prožitky, touhy a cesty za štěstím. Všichni tři protagonisté zastupovali individuální úhel pohledu - humanistický, vědecký a postoj víry. Krásné prostředí, hudba (i když tam hraje ta samá dokola) i samotné detaily zvuků. I tak zde ale přespříliš dlouhé sekvence pro mě osobně už škodily, nebyly tak přirozené, jako třeba v Solarisu. Tady jsem se místy vyloženě nudil a těžko držel místy pozornost. Skoro tři hodiny jsou podle mě zbytečně dlouhé a filmu by neuškodilo zkrácení, větší dynamika a nějaký ten "wáu" moment. Myšlenek je ve filmu sice hodně, ale Tarkovský za mě protahoval až moc, a to uškodilo výslednému dojmu. Stalker je dozajista kvalitní artový snímek a hluboké myšlenky jsem vycítil, přijal a zpracovávám, ale aktuálně víc jak tři hvězdičky dát nemohu, což se ovšem může změnit s opakovanou projekcí, přeci jen Tarkovského filmy nejsou filmy na jedno shlédnutí, kde člověk pochopí vše. :) 73% ()