La Viaccia
La Viaccia
Statok
Režie:
Mauro BologniniKamera:
Leonida BarboniHudba:
Piero PiccioniHrají:
Jean-Paul Belmondo, Claudia Cardinale, Pietro Germi, Romolo Valli, Paul Frankeur, Paola Pitagora, Rina Morelli, Renzo Palmer, Maurice Poli, Emma Baron (více)Obsahy(1)
Smrt bohatého patriarchy v roce 1885 rozpoutá rodinný boj o moc. Jeho syn Fernando se rozhodne vykoupit ostatní příbuzné, aby získal nad majetkem plnou kontrolu, ale jeho venkovský synovec Amerigo se nechce nechat přesvědčit. Amerigův postoj je nalomen, když se vydá do Florencie a potká prostitutku Bianco, kterou by rád zahrnul luxusem. Cynická zápletka, postavená na beznadějné vášni venkovského chlapce k tvrdé florentské prostitutce, dala příležitost ke skvělým hereckým výkonům vytvářejícím věrohodné dobové typy. To vše podtržené suverénní režií a pozoruhodnou kamerou připomínající fotografie z konce 19. století. (FebioFest 2006) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (20)
Statek patří do Belmondových prvních filmů kde hrál hlavní roli. ve Francii měl myslím velký úspěch. V té době Belmondo hrál ještě výhradně dramatické role a musím říct, že mu dost sedli. V Česku ho spíš máme zaškatulkovaného jako komedianta, často ho přirovnávají a dávají do jedné kaše s herci jako byli Funés či Richard. Ale tady (a nejenom tady) potvrzuje, že i když postupem času začal dostávat komediální role tak to byl zpočátku opravdu výborný představitel vážných rolí, ke kterým se i vlastně ve svém období kdy natáčel komedie nějákými filmy vždy vracel. Nikdo to nebyl doslova komik a tadyhle hrál opravdu brilantně. Zvlášť při tom závěru jsem mu to sakra věřil. a bylo mi ho dešně líto. Nerozplakal jsem se, ale docela mě to vzalo... Snímek závěrem opravdu vyvrcholí a divákovi se rozbuší srdce.Jinak ale všichni herci hrajou dost předvědčivě a dodávají tím snímku na působivosti. Postavy jsou solidně napsané a postava prostitutky je dokonale odporná a půvabná zároveň. Jen ten scénář místy trošku vázne. Ale to je jen detail, jinak je to další povedené fr. drama a atmostféra té doby je tam zachycena dobře. Fanouškům Belmonda a fr. filmů doporočuji. ()
Najoblubenejsie Belmondove roly su akcne scenky a komedia - predtym, nez dostaval aj komedialne ulohy, si zahral hlavne v tychto vaznych ulohach. Belmondo hrat vie, tu bol este hodne mlady, takze sa mal co ucit a hlavne zbierat filmarske skusenosti + aj ie s mladymi atraktivnymi slecnami. . Stredna cast filmu sa vlecie, tempo je tiez take nijake, a dialogy tvoria vatovo plane plky, trochu to potom do nadpriemeru potiahol silny zaver : 80 % ()
Konfrontácia ideálov s realitou umocná čiernobielym obrazom. Veľmi mladí Belmondo a Cladia Cardinale v odmeranom filme, ktorý ma nedokázal dosatočne vtiahnuť do deja. Chýbali mi tu najmä údernejšie dialógy, ktoré by zobrazené situácie dokázali lepšie vyhrotiť, herecké výkony mimo ústrednej dvojičky by mi skôr pasovali do sál divadiel ako do filmu. Takže taký priemer... ()
Za pozornost především stojí linie vyprávěného příběhu, která má dekadentní obraz doby a zajímavý až téměř sociologický děj ze života tehdejší určité části italské společnosti. Hlavními trumfy filmu jsou tentokráte skvělý tandem. Jean Paul Belmondo ve zcela jiném ladění a temperamentní kráska Claudia Cardinale, jež okouzluje svým půvabem. Dodám ještě, že i přes svou dějovou tragičnost nepostrádá tento snímek opravdový filmový zážitek. Prostě to byl hezkej film. ()
Shoduji se se všemi recenzenty. Ano, tohle je film, film jako standard či prototyp. Nechybí tu nic, co by ve filmu chybět nemělo, neruší tu nic, co by film rušit nemělo, a tak se můžeme volně oddávat příběhu a jeho ztvárnění. To, že mnohé z filmu už předem tušíme (ve rvačce se musí objevit nůž, přítomnost Bianky v závěrečné scéně v bordelu je nám také jasná - Bolognini ji ale pro zabedněné raději přece jen ukáže). A pro rádoby svébytného a svobodomyslného Ameriga je PŮDA přece ještě dosud to poslední, co zbývá. ()
Galerie (26)
Zajímavosti (2)
- Jean-Paul Belmondo (Amerigo) ve své autobiografii "Mých tisíc životů" vzpomínal, že "nejprve jsem nad přijetím role ohrnoval nos, protože jsem si chtěl udělat pauzu, na chvíli zastavit – v tomto roce jsem natočil čtyři filmy. Oženil jsem se, ale neměl jsem nikdy čas odjet na svatební cestu s Élodií. Tak teď přišel čas. Když jsem se vrátil z Paříže, šel jsem do produkce, abych uspořádal své záležitosti a potvrdil odmítnutí role. Na židli sedí týpek, který už na mě čeká. Pokouší se mě přesvědčit, abych ve Statku hrál. Na každý argument pevně odpovídám: 'Ne, nemůžu.' Ale v jednom okamžiku chlapík, který si je jistý svou věcí, položí na stůl kufřík plný bankovek. Chvíli koukám na ty prachy, vteřinu přemýšlím a říkám si, že prázdniny můžu odložit. Pak budou teprve zasloužené a … pohodlné. A přijímám tu šustivou nabídku." (NIRO)
- Statek Belmondo (Amerigo) původně odmítl, jelikož byl zavalen různými nabídkami, měl za sebou spoustu natáčení a chtěl si odpočinout. Dokonce si odmítl přečíst scénář. Ale jeho autor Michel Bologniini ho pronásledoval až do Paříže, kde ho nalezl na boxerském zápasu. Takže se nakonec Belmondo se scénářem seznámil, ale na natáčení dorazil, až když se už nějakou dobu filmovalo. (Pierre)
Reklama