Doucement les basses
L'uomo di Saint-Michel
Easy Down There!
Režie:
Jacques DerayKamera:
Jean-Jacques TarbèsHudba:
Claude BollingHrají:
Alain Delon, Paul Meurisse, Nathalie Delon, Julien Guiomar, Paul Préboist, Lionel Vitrant, Philippe Castelli, Carlo Nell, Georges Guéret, Gilbert Servien (více)Obsahy(2)
Raději sutanu než chtivou ženu... Jediné, co Simona zajímá, je duchovní rozjímání a služba Bohu. Na ženy chce úplně zapomenout, zejména na svou manželku, která zemřela. Ale najednou se v kostele objeví muž, který tvrdí, že jeho žena žije a on je jejím manželem. Simon je rozpolcen, vstoupil do kněžského řádu a teď se cítí být vydírán. Chce se snad jeho „mrtvá“ žena k němu vrátit? Alain Delon komedii Hlavně v klidu! sám produkoval a samozřejmě se obsadil do hlavní role. (Česká televize)
(více)Recenze (19)
Pozor, KOMEDIE! A Delon si to sám produkuje. Kdo sleduje mou stopu AD, už jistě zbystřil. Krimi s AD jako producentem jsou poněkud nabubřelé, ale tenhle film všechny příkoří proti kladným hrdinům hravě překoná. Co na to říká církev, nevíme, ale může to být to jediné, co se dá na filmu označit jako drama. Delonovi komediální hrana nesedí, je to teatrální až hrůza. Nathalie se postupně klube do stále svůdnější ženy (myšleno v tomto filmu). ()
Zcela průměrná francouzská komedie z prostředí přímořské venkovské farnosti založená na prapodivné a nevěrohodné báchorce. Delon je v roli komediálního kněze zcela toporný, beznadějný a křečovitý. Místy až ztřeštěné scény střídá patetická až zádušní duchovní hudba. Bohužel v tom nevidím nic příjemného, ani scénář. A to ještě velmi nevhodně zvolený dabing České televize a nedivím, se že tento film není ani moc vysílán. Koukatelnost toho snímku drží snad jen režie J. Deraye, který dává filmu alespoň tu "filmovost" ()
Bujará komedie-fraška dokazující mnohostrannost Delonova talentu, krásu jeho někdejší ženy a zajímavá úskalí katolické církve. Delon by se zřejmě neztratil ani v zlatém věku americké grotesky. Humor je to přes veškerou bujnost francouzský (biskup, který si vaří guláš, to je opravdu nevšední gag. Film i zážitek je to v každém případě opravdu nevšední. ()
Alain Delon na mě vždy působil jako člověk, který se bere hrozně vážně a nemá smysl pro humor. Není mi ale úplně nesympatický a na většinu jeho krimithrillerů do poloviny sedmdesátých let, které většinou měli na starosti ti nejrenomovanější francouzští scénáristé a režiséři sedmdesátých let, se opakovaně rád dívám. Hlavně v klidu! je ale komedie a na herci, který se proslavil chladným vytupováním, je vidět, že se do komediální polohy kněze, který najde svou domněle mrtvou manželku, vyloženě nutí a není mu přirozená. Delon se tímto snímkem sám chtěl vymanit z gangsterské škatulky, moudře však pochopil, že přes komediální pole jeho cesta nevede, vrátil se k vážnějším žánrům a odlehčenější polohu nasadil úspěšněji v sebeironických rolích ve filmech Kdo nastaví kůži a Poloviční šance. ()
Tak tohle nemělo chybu. Alain Delon v komedii je tak trošku vzácný úkaz, ale tady mě neskutečně bavili, především jeho vnitřní nebo i vnější monology. Chlapík, který se stáhne po umrtí své ženy do kláštera, aby velmi záhy zjistil, že jeho mrtvá žena není až tak mrtvá a usmyslela si, že svého Alánka chce zpět a nějak jí nevadilo, že je vdaná za nějakýho bambulku. Alaina všechny tyhle informace hodně rozloží a tak jednu chvíli před ženou utíká, v jiný kvůli ní rozmlátí celej bar a v jiný rozjímá s církevním otcem "Mají ženy duši, otče?" "o tom nechali kněží hlasovat a vyhrálo, že ano." "aha" "ale bylo to těsné 302 pro a 300 proti." "takže stačily dva hlasy a byly zvířata? " "ano" "a nemohlo by se hlasovat ještě jednou". Prostě pompézní dialogy a krásně komický náhled do chlapovi duše ze kteoru cvičí ženská. Navíc Alain a jeho ex v hlavní roli maj mají mezi sebou neskutečnou jiskru a něco mě říká že se vysloveně protlemili natáčecíma pauzama. ()
Reklama