Režie:
Pierre Granier-DeferreKamera:
Walter WottitzHudba:
Philippe SardeHrají:
Alain Delon, Simone Signoret, Ottavia Piccolo, Jean Tissier, Jean-Pierre Castaldi, Monique Chaumette, Pierre Collet, André Rouyer, Robert Favart (více)Obsahy(1)
On je příliš nespoutaný, ona příliš hrdá... Vdova Coudercová (Simone Signoretová) bojuje sama o udržení statku. Píše se rok 1930, všude je bída, a ani silná žena nemůže udržet statek. Náhoda přivedevdově Coudercové do cesty mladého muže Jeana Lavigne (Alain Delon). Vdova vítá pomoc, a ve svém opuštěném stárnutí vítá i pouhou jeho přítomnost. Jean má velmi dobrý důvod se skrývat, ale vztahy v domě nejsou tak jednoznačné a ideální, jak by se na první pohled zdálo. Vesnice a závist je příliš krutá, než aby nechala oba žít klidný život... Film je adaptací stejnojmenného románu Georgese Simenona, který vyšel i v českém překladu. (Česká televize)
(více)Recenze (68)
Škoda, že tenhle příběh nešel ještě více do hloubky, ale i tak jsem dostala to, co jsem si představovala. Siomone Signoretová předvedla výkon hodný Oscara. Její vdova byla na tolik reálná, že jsem jí to uvěřila. Alain Delon působil na drsném francouzském venkově jako závan čerstvého větru. Nejdříve jsem si myslela, že ta závěrečná scéna byla zbytečná, ale nebyla. Příběh k tomu to konci směřoval od začátku a závěr se tak ukázal jako nevyhnutelný. ()
Výborná atmosféra, nejenom díky AD a SS, ale také (a především) lokacemi, úspornou výpravou. Chtěl bych mít dům vedle zdymadla plavebního kanálu, chtěl bych mít za sousedku rozžhavenou krásku Ottavii Piccolo. Pěkný dabing ČT 1994 nic nepokazí. Alain se rád stylizoval do rolí mučedníků či hrdinů bez velkých slov, závěr tohoto filmu dává mým slovům za pravdu, ten ladný skok.... ()
to je taky nápad,pobíhat po lese v bílé,svítící košili,když utíkám před zákonem....a Jean asi neviděl film Tři oříšky pro popelku,jinak by určitě vyšplhal někam do korun stromů :-)....ale vážně,mně se to líbilo,postavy byly takové čitelné,i příběh,přesto - nebo možná právě proto - mne zaujal a udržel v pozornosti až do konce ()
Výborné a úsporné herecké výkony slavných herců, jednoduchá, přesto mnohovrstevnatá historka o jednom (či dvou) ženském živoření, které dostane nečekanou vzpruhu návštěvou muže, který se chová jinak, než všichni buranští machové ze zaprděné vesnice, tvoří posmutnělý film, který je přesto plný života a naděje. Ať už to s ní dopadne jakkoliv. Když má režisér takové herce a takový scénář, pak se ani nemusí mluvit, a jen při scéně, kdy vdova s ostatními vesničankami pere, dokáže Simone Signoret zahrát triumfální vítězství jen drhnutím mužské košile. SHRNUTÍ SE SPOILEREM: Tohle by dobře nedopadlo, ani kdyby se neobjevili četníci. Ale těch pár chvilek štěstí bylo nádherných. ()
Byl jsem nadšen. Klasická záležitost ve stylu psychokrimi, velmi dobře zrežírovaná, velmi dobře zahraná, film od kterého se neodchází ani vařit, natož na WC. Alain Delon a Simone Signoret, velmi podobné prostředí jako ve Spálených stodolách . Simone Signoret má dokonce totožnou roli statkářky. Film je dabován Trávníčkem a Obermaierovou, kteříž jsou profíci, co to nekurví na rozdíl od moderního za prd stojícího dabingu. O rok později točí Pierre Granier - Deferre Kočku. Ta je taky skvělá. Nenechte si to ujít. ()
Galerie (9)
Photo © Pegaso Cinematografica
Zajímavosti (6)
- Natáčení probíhalo od 26. května do 27. července 1971 v Cheuge v Côte-d'Or, na farmě Boussageon poblíž padacího mostu, který se klene nad kanálem mezi Champagne a Burgundskem, a také v Gray v Haute-Saône. (classic)
- Jedná se o adaptaci stejnojmenného románu Georgese Simenona. (classic)
- Padací most zobrazovaný vo filme sa nachádza v obci Cheuge v regióne Burgundsko. Tento most bol postavený v roku 1887 a dodnes sa využíva ako jediný cestný padací most vo Francúzsku. Most je súčasťou 224km dlhého kanálu, ktorý spája oblasti Champagne a Burgundsko. (Hnacik)
Reklama