Režie:
Pierre RichardKamera:
Claude AgostiniHudba:
Vladimir CosmaHrají:
Pierre Richard, Aldo Maccione, Valérie Mairesse, Henri Garcin, Franck-Olivier Bonnet, Franca Valeri, Marcel Gassouk, Danielle Minazzoli (více)Obsahy(1)
Pierre (kdo jiný, než Pierre Richard) je nadaný scenárista, ale nedokáže se prosadit. Takže to, co vymyslí a napíše, podepíše svým jménem slavný Georges Vallier, který je nudný už na první pohled. Jen těžko by sám dokázal vymyslet jediný gag, na kterém založil svou slávu. V Paříži je právě známý italský herec Aldo Barazutti (kdo jiný, než Aldo Maccione) a shodou okolností se s Pierrem seznámí na jednom večírku. Pierre se mu představí jako Georges Vallier. Konec konců, proč ne. Vždyť Vallier je vlastně Pierre, který by bez něho neexistoval. Aldo je nadšen, navrhne slavnému scenáristovi, aby s ním odjel do Tunisu, kde by pro něj napsal film. Pierre netuší, že psaní scénáře je pouhou záminkou, aby mohl Aldo uniknout od své dominantní žárlivé italské manželky a strávit čtrnáct dní se svou milenkou. Než se naděje, ocitne se s Aldem a Valérií v jednom tuniském paláci obklopen pouští, dromedáry a… skutečným Georgesem Vallierem, který si pro svou dovolenou vybral právě stejný hotel. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (46)
Spočiatku čistý priemer s obohranou zápletkou, kde na jeden dobrý gag/fór pripadá jeden sotva priemerný. Pri scéne v skrini ale zrazu film/scenár/herci chytili druhý dych a do konca to už bola parádna jazda v podstate s už iba luxusnými fórikmi, či už vizuálnymi, alebo slovnými. A navyše so záverom, aký by jeden fanúšik starých francúzskych komédií nečakal. Čaká nás síce trochu zbytočný dovetok, ale na druhej strane v ňom zažijeme spoločne s hlavnou postavou šok a čaká nás aj parádny gag so zaľúbenou ryšavkou. ()
70%. Námět nejvíce připomíná film Hořčice mi stoupá do nosu, ale nakonec se odkloní jinam. Je to štěstí, protože vtipných situací zde zase až tak moc nenajdeme. Ale logiku to má, protože IMHO žádný z Richardových filmů, které dávají až nyní, na nás tak mocně nezapůsobí, i kdyby byl na 100%, zkrátka proto, že měl tu smůlu a nebyl distribuován už před rokem 1989. ()
Nevim cim to bylo, ale tentokrat to nak nefungovalo. Pribeh je sice dostatecnej, ale misty ma hluchy mista a misty je docela zmatenej, navic se rozpada na jednotlivy scenky, pricemz tech vtipnejch je stezi polovina. Obcas se sice neco hodne vtipnyho povede, ale jinak sem jen tak koukal a i kdyz to byly sceny, kterejm sem se v ruznejch obmenach v jinejch richardovkach smal, tak tady me proste nerozesmali. Ale uz sem videl i horsi film od Richarda. ()
Jedna opravdu dobrá scéna tam je - ta, která začíná smlouváním v krámku a končí jeho demolicí. Jinak docela bída. Nebýt občasných epizod typu rozjímání na dně bazénu, dal bych ještě o hvězdu méně. Od filmu o scenáristovi komedií, který má komedií být, jsem totž čekal více. Obzvlášť když hlavní roli hraje Pierre Richard. Alespoň že Vladimir Cosma nezklamal. ()
Zdejší celkové hodnocení zcela odmítám a s chutí přecházím do hondotitelský minority. Pierre Richard na přelomu 80. let byl na vrcholu popularity, jeho filmy se vyznačovaly ztřeštěnou komikou a nápaditejma gagama, mnohdy se skvěle napsanejma dialogama, v nichž se často promítala sociální satira, to poslední v tomhle filmu nenajdeme, ale všechno ostatní už ano. Od začátku nás Pierre oblaží humorem automobilovým, sedacím, boxovacím, kadeřnickým, flirtovním a zabavovacím a když už měl Pierre pocit, že ti ve městě z hlediska vtipu nemá co nabídnout, přesune děj do Tuniska a série bláznivých příhod může začít, vebloud, autogramy, ponor v bazénu, pokec ve skříni, to všechno ze mě s přehledem udělalo sedící chechtací pytel. Ještě bych dodal, že hudba z filmu se zřejmě líbila nejen mně, ale i panu Davidu Holmesovi, když její základní kompozici zkopíroval do Dannyho parťáků 2. ()
Reklama