Jsem nesmělý, ale léčím se

Som rozčarovaný z týchto RICHARDoviek :( Keď som mal 12-13 rokov tak sa mi to zdalo vtipné a zábavné. Ale ani nostalgia nezachráni tú scénaristickú mizériu, mizerný strih, trápne ftípky a úbohú réžiu. Tak ako Horčica mi stoupá do nosu aj toto je pekný trapas, akým bude pre dospelé publikum o 20 rokov Prci Prcičky... 59% (04.01.2019)

S každým zhlédnutým filmem žánru bláznivé komedie, se opět a opět přesvědčuji, jak moc je mi tento žánr vzdálený....v případě tohoto filmu jsem se ovšem cca 3x zasmála a Pierra mám ráda, neb jeho osobní kouzlo je velice příjemné. Navíc při pozorném sledování děje je vidět, jak šikovný při své "nešikovnosti" vlastně je...jinak je to prostě bláznivá trapárna :D 55% (21.08.2013)

Pierre je sice sympaťák každým coulem, ale co se nesmělosti týče, na Koudelku ani náhodou nemá. Možná je to jinou mentalitou, kdo ví, ale nesmělost mám spojenou s trochu jinými projevy. Řekl bych, že téma nebylo ani z poloviny vytěženo a chyběla tomu lehkost. Přesto je to pohodový film s několika vtipnými/dobrými momenty. V režii někoho jiného, by to ale asi dopadlo lépe. Slabé 4*. (23.12.2020)

Vzpomínám, jak mě kdysi jeden kamarád coby čtrnáctiletého smrkáče v šusťáku vzal na mou první didžinu. Od osmi do deseti jsem sbíral odvahu, abych vůbec vešel dovnitř, do půlnoci jsem se obličejem ke zdi houpal do rytmu v rohu kulturního sálu, až jsem zhruba o půl jedné v odrazu okenní tabule uviděl holku. Na baru jsem si poručil lahváče, nechal si ho otevřít, rázným šustivým krokem jsem zákeřně zezadu přistoupil ke své oběti, poklepal ji na rameno a mužně skřípavým hlasem se jí optal "Dáš si? Je otevřený." Asi o deset roků starší slečna jen mrkla ke dveřím a o dva loky déle už jsem venku s nagelovaným plešatým vrátným probíral, kudy to budu mít nejblíž domů. Shodli jsme se na tom, že radši půjdu rychle, aby mě náhodou nedoběhnul a nenakopal mi prťku. Během následujících let jsem se na dívčí střední škole díky pravidelnému tréninku vyléčil, ale řeknu vám, že mně včera stejně bylo zvláštně, když jsem sledoval Pierra, kterak doslova hoří touhou... (04.01.2015)

Scény s petanque (v dabingu koulená), napodobováním v restauraci nebo závěr v hasičské uniformě a plynové masce vážně nemají obdobu. Vtipné k zbláznění. Pierre Richard tady ale navíc, ač se to možná nezdá, předvádí perfektní herectví. Já ho miluju ve všech polohách - v té počáteční superstydlivé ("Ano?" - "Mám vás rád!"), kdy sebevědomý je pouze jeho vnitřní hlas (a to ještě možná), v té následující, kdy se svého problému pokouší zbavit vší silou a především za asistence nového přítele, i v té finální neodolatelně smělé kreaci v kasinu. Není to čistých pět hvězd, ale skoro. (07.02.2014)