Je suis timide... mais je me soigne
Som nesmelý, ale liečim sa
I'm Shy, But I'll Heal
I'm Shy, But I'll Heal
Obsahy(1)
Pierre Richard jako muž, který kvůli lásce překoná nejen sám sebe... Pierre je vrchním pokladníkem v hotelu ve Vichy. Odjakživa bojácný, plachý a nesmělý muž, který nedokáže nikomu říct ne. Když se však jednoho dne srazí s krásnou Agnes, vášnivě se do ní zamiluje. Od té doby sní jenom o ní, ale v cestě mu stojí především jeho nesmělost. Pomáhá mu „zkušený“ Aldo, který se stává jeho soukromým učitelem v získávání ženských srdcí a sebevědomí. Protože ženy mají nejraději smělé a odvážné muže. Pierre se neváhá zaměstnat v hotelu, kde je Agnes hostem. Umývá nádobí a je ochoten udělat cokoliv, aby si ho jeho milovaná Agnes všimla. (Česká televize)
(více)Recenze (119)
Nevím, asi jsem nezachytila kouzlo tohoto filmu. Prostě mě neoslovil, nebavila jsem se. Naopak mi přišly některé scény až trapné. Ztřeštěným komediím nefandím. Možná to bude ten důvod. 50%. ()
kdyby tenhle film viděl parašutista před seskokem, kdy se mu neotevře padák, myslím, že by se celou dobu letu smál, obrazně myšleno :-D ()
Pierra můžu, ale více jak na sedm desetin to u mě není, přičemž o potřeštěnost nebyla nouze. ()
7/10 - vše za mne již napsal Oscar. ()
Na film jsem se díval díky zdejšímu vysokému hodnocení a pozitivním komentářům. Film mě vůbec nenadchnul. U filmu jsem se nudil, o vtipnou scénu jsem snad vůbec nezavadil. Když film budu hodnotit nezávisle na žánru, tak má kvalitní herecké obsazení, děj, dobrou práci s kamerou i střihem, ale když jako KOMEDII, tak v zábavné stránce podle mého smyslu pro humor naprosto selhává - slabých 40%. ()
No popravdě, čekala jsem něco víc,ale špatné to nebylo. ()
Výborný film, u kterého jsem se hezky pobavila - ale ta hudba byla dost hrozná. Za tu strhávám jednu hvězdičku. Jinak herecké výkony skvělé! ()
Rozhodně jsem se výborně pobavil,a to již po několikáté (16.6.12). 85%. ()
Fakt asi najlepší film s Richardom. Také filmy sa už dnes netočia. Zaujímavú rolu tam zohral Maccione, ktorý je rovnako humorná postavička ako Richard. Scéna so špagetami a napodobňovaním je neprekonateľná.. ()
Nejlepší komedie s Pierrem Richardem. Vezmu talíř, meju talíř ..... :-) ()
V hlavním hrdinovi jsem viděl především sebe a Luďka Sobotu. Genialita:D ()
Přemýšlím jestli je to vtipné, nebo už spíše trapné. Stále dokola se honit za sukní a dělat se sebe blbce. Jsou i lepší komedie s tímto hercem. Docela se mi líbila ta žena, taková nedostupnost. Co všechno musí člověk pro lásku obětovat? Poznámka: Nejvtipnější scéna za mě byla v kuchyni a mytí talířů. Což není na komedii úplně dobrý. Poznámka: Scénka s hasičem je výborná 2X. Poznámka: Konec je zajímavý, ale dává smysl. Hvězdiček 3 ()
Nebyla to zrovna nejpovedenější Richardova komedie, ale i tak jsem se bavil tou jeho ostýchavostí. ()
Super francouzská komedie, která sice staví jen na totálním zmatkářství a chaotismu Pierra Richarda, ale staví na něm znamenitě! Řekl bych, že nejlepší Richardova komedie! ()
Asi najlepší film s Pierrom Richardom. Také scény ako petangue v parku, alebo napodobovanie v reštaurácii pri jedení špagiet, alebo umývanie riadu - to sa hneď tak nevidí. Aj ten jeho kolega, tam zapadol ako vyšitý. ()
Docela příjemná komedie na odpočinek,nechybí typické gagy a scény Richardovského typu ,každou chvíli do něčeho vrazí něco rozbije nebo se ztrapní.Tentokrát hraje v příběhu kde jako pokladník uvidí krásnou ženu ale bohužel je hrozný stydlivka a chce to změnit tak se svým kámošem dělají jednu skopičinu za druhou. ()
Príjemná, nenáročná komédia. Samozrejme, nesmelému hrdinovi som držal palce, nech mu to vyjde. K samotnému filmu snáď len dve pripomienky: 1. Niektoré vtipné situácie boli zbytočne predlžované; 2. Neustále sa opakujúca melódia pôsobila trochu vtieravo. ()
Asi jediná komedie ze sedmdesátých let, kterou mohu kdykoli, a to v to počítám i komedie domácí. A stopro jediná francouzská komedie, u které si nepřipadám trapně. Takže dobrý. Akorát ta hudba, ta mě neskutečně irituje. Jednak je hnusná, jednak je vlezlá a hlavně se pořád, ale pořád dokola opakuje. Ale je to jen drobná vada na kráse. Nedal bych možná objektivně pět hvězd, tak čtyři, řekněme, ale tu poslední hvězdu jsem tam vlepil čistě jen proto, aby se náš vlastní domácí supertrapný epigon Pierra Richarda (myslím samozřejmě Sobotu) víc styděl. ()
Francouzské komedie z dvacátého století podle mne patří k tomu nejlepšímu, co tento žánr v historii filmu mohl nabídnout. Mám je už od malička velmi rád a dá se říci, že jsem na nich vyrůstal, přičemž jednou z jejich nejvýraznějších postav tehdy byl Pierre Richard. Po právu jsem si jej zařadil mezi oblíbené herce a na každý jeho film jsem se velice těšil. Během jeho nejbláznivějšího období sedmdesátých let natočil roku 1978 snímek Jsem nesmělý, ale léčím se, kde si zahrál vrchního pokladníka v hotelu Vichy. Jeho postava Pierra byla tak nesmělá a bojácná, že jsme na začátku filmu sledovali, jak od roku 1968 chodil 10 let zvonit na zvonek ženy, do které se zamiloval a poté vždy utekl. Nastal přesun do současnosti, respektive do roku 1978, kdy v práci potkal Agnes Jensenovou (Mimi Coutelier) a okamžitě se do ní zamiloval. Samozřejmě, že neměl odvahu ji oslovit a tak oslovil firmu se žádostí o psychologickou pomoc. Záhy přijel zástupce firmy Aldo Ferrari (skvělý Aldo Maccione), který mu prodal různé pomůcky, instruktážní kazety, magnetofon a skoro i vlastní automobil. Pierre začal s domácími terapiemi, ale každé začátky jsou těžké, takže nebyl schopen si v obchodě koupit ani trenýrky, pokud ho obsluhovala žena. Jednoho dne Agnes odjela z města do jiného hotelu a Pierre neváhal odjet stopem za ní. Zastavil mi kamion naložený auty, který řídila divoká, emancipovaná a nadržená řidička (Catherine Lachens), které chudák Pierre tak tak stačil utéci, když jí předtím zničil dvě auta na vleku. Když dorazil do města za Agnes, neváhal se přihlásit v jejím hotelu o práci, ale volné bylo jen místo umývače nádobí. Bez váhání jej přijal a zažil peklo s přísným šéfem Henrym (Jacques François), ale také jsme se zasmáli při scénce, kdy s černochy pojali umývání nádobí za hereckou a pěveckou etudu : Héj hou, vezmu talíř, meju talíř, hodim talíř, chytnu talíř, utřu talíř, vytřu talíř a šoupnu talíř. Jednoho dne shodou okolností potkal znovu Alda, jemuž zničil auto, které vzápětí prodali do šrotu a za utržené peníze si ve stejném hotelu, kde Pierre pracoval, pronajali pokoj. Důvod byl jediný - považovali Agnes za bohatou znuděnou slečnu a chtěli ji ohromit tím, že se Pierre choval jako nafoukaný boháč. Opět při tom byla legrace, ale účinek byl přesně opačný, než dvojice chtěla. Konečně se pořádně rozjela humorná stránka filmu a stačilo k tomu pouze to, že se Pierre projevil jako nešika a roztržitý člověk. Správné koření, které filmy Pierra Richarda tak proslavily, bylo tedy namícháno a zbývalo jen přidat je do jídla a konzumovat. Jak to všechno dopadlo prozrazovat nebudu, abych nezkazil legraci vyštěbetáním vtipných scének. Nicméně mi připadlo, že takový film Roztržitý jich přinesl daleko více a že jsem se bavil o pár minut smíchu více. Přesto i nesmělý byl výborný, jen jsem musel vydržet do konce 88 minutového filmu, protože zábava byla stále lepší a lepší. Nejvíce jsem se zasmál při zmíněné scénce během mytí nádobí a poté při hře francouzské hry pétanque, kdy Pierre dokázal pohledem do očí totálně rozhodit místního šampióna, který pak nedokázal svou kouli pořádně hodit. Zkrátka staré francouzské komedie jsou prostě nejlepší a Jsem nesmělý, ale léčím se jistě patří právem mezi ty zlaté klenoty. Proto ode mne snímek Jsem nesmělý, ale léčím se získal tři nesmělé hvězdy ***. () (méně) (více)