Snít můžeme vždycky

Pierre Richard se představuje v roli slovutného průmyslového magnáta. A jedná se osamoceného boháče, který se kuriózní cestou spřátelí s výřečným mladým Arabem, kterého pojme za svého osobního kadeřníka. Velkých komediálních situací se nedočkáme. Richard chtěl působit distingovaně, což se mu podařilo. Kdo byl zvyklý na jeho roztržité eskapády a bláznivé komediální výstupy, zažije jen jeho nezvykle umírněnou hereckou polohu. Jeho spoluhráč Smaïn Fairouze zásobuje film energií, no největší sympaťák to zrovna není. Přiznám se, že mně jeho projev povětšinou přišel mírně nesnesitelný. Psala se už devadesátá léta, Richardova komika už pomalu a jistě brala za své, tak si vyzkoušel i něco pro něj méně obvyklého. Ačkoliv tento film nese prvky jeho staršího snímku Hračka, k tomuto filmu má svým vyzněním mnohdy podezřele blízko. Docela se film i někdy vleče. Stále jsem čekal na skutečně pořádnou komediální scénu, jenže prostě takový prostor nebyl v tomto filmu dán. Zcela nevyužitý byl Jacques Seiler, věčný tyran proslulé francouzské komediální partičky Les Charlots. Jeho soukromý detektiv působil až nadbytečně. Závěrečné shledání dvou protagonistů po sedmi letech vyvolalo takové dojemné pocity a zanechalo příznivý dojem. Celkově je film pramálo komediální, vážná linie působila nedotaženě i scenáristicky těžkopádně. Takže výsledek je poměrně takový rozpačitý. Pierre Richard s ním velké úspěchy neslavil. Zapadnout si ale také nezaslouží. 6/10 (05.06.2023)

Velmi zajímavý počin mistra Richarda. Roztržitého blondýna v tomto filmu nenajdete. Na úsměvných momentech se šetřilo. Samotný film nebyl špatný. Richard zahrál multimilionáře na cestě za jinými hodnotami taky dobře. Jenže ve filmu chyběl Richardův úsměv. Ten kouzelně bezelstný a upřimný smích prostě dělá z Richarda Richarda. (04.06.2007)

Není jednoduché hodnotit tento film. Pierre Richard tu nehraje svou "typickou roli", takže jeho skalní příznivci mohou být zaskočení a zklamaní. Když se ale oprostíme od našich očekávání a přijmeme skutečnost, že náš oblíbený herec může hrát i v něčem jiném, než je zřeštěná komedie, nevypadá to tak špatně. A na komické situace tu také dojde, třeba scéna, kdy "Císař" vyhoví požadavkům odborářů, je kouzelná. Já to vidím na nějakých sedmdesát procent, možná necelých osmdesát. (04.06.2007)

Moralistický film, který chce poukázat na hodnoty života a rozdílnost světa bohatých a nedotknutelných a prostého lidu. Ale výsledkem je trochu více moralizování, než by se slušelo. Ano bohatým je dovoleno více, než obyčejným. Jsou pokrytečtí, přezíraví, sobečtí a nenasytní. Ale prostí vše zbohatlické odsuzují a pohrdavě uráží ze strachu z neznáma a po uvědomění si vlastní neschopnosti a neodbornosti něčeho podobného dosáhnout. Estetičnost pak naráží na vulgaritu. Všemocnost pak na strach a bezradnost. Multimilionář a velkoprůmyslový magnát Charles de Boisleve, zvaný Císař (zajímavý Pierre Richard), se cítí v bezcitném světě vysoké politiky a obchodu osamocen. Pociťuje ztrátu svých dávných snů a tužeb, absence normálního emočního života ho přivádí k apatii a chladnokrevnosti. Nadějí se pro něj stává arabský mladík Rachid Merzahoui (Smaïn), pohrdající vším, co jen trochu zavání snobismem. Jeho zásadovost, která se stále projevuje, je ale lehce zaměnitelná s pouhou pózou a osobní malostí. Z dalších rolí: Charlesova manželka Solange de Boilesve (Edith Scob), přibližující se za pomoci specialisty k čistému spánku, Charlesův syn Frédéric de Boilesve (Pierre Palmade), mající obavy o otcovo duševní zdraví, svérázný soukromý detektiv Verlinden (Jacques Seiler), neoblomný ve svém sledování Charlese, Charlesův osobní řidič Bertrand (Jacques Nolot), Charlesův spolupracovník (Bernard Freyd), Charlesova povrchní dcera Gaëlle de Boilesve (Géraldine Bourgue), a prostitutka milující operu (Véronique Genest). Není to špatný film. Naopak je to velmi sympatický pokus. Jen mám dojem, že toto vyobrazení rozdílných chápání životních směrů, dělení na bohaté a chudé a hledání životních ideálů se mění v přílišné moralizování a postrádá ten lehký vtip, kterým byl autor vždy známý. (25.09.2012)

Pierre Riachard v roli znuděného multimilionáře šlechtického původu, kterého už nebaví život mezi snoby, kteří mu neustále lezou do zadku se vydává sem tam pro radost krást do supermarketů, kde mu to všichni tolerují kvůli jeho původu. Kumu to netolerují je Rachid, lazebník z chudínské čtvrti, který je odsuzován jen kvůli vzhledu a tak jednou když sám Rachid vidí krást Pierra v obchoďáku, chce ho udat a začne mu nadávat a urážet ho. To Pierre, člen horní smetánky nezná a vítá to jako příjemnou změnu. Během filmu mu Rachid otevře oči a Pierre si uvědomuje, že promarnil mládí. Bohužel se Rachidovi neustále lepí na paty a tomu za chvíli dojde trpělivost a pošle ho do háje. V závěru se opět scházejí po sedmi letech, kdy je Pierre k nepoznání. Z mého pohledu režisérovi a hlavnímu představiteli Pierru Richardovi začalo trochu umělecky strašit v hlavě a tak některé scény jsou tak trochu vyumělkované a nepřirozené tak, jak jsme u něj byli zvyklí v jeho mladých letech. I tak stojí za podívání a sem tam se i pobavíte. Mimo jiných herců tu můžete vidět Véronique Genest známou jako Julii Lescautovou (ta tu hraje prostitutku) či představitele Engumy ze stejnojmenného seriálu. (18.05.2008)