Snílkové
On peut toujours rêver
One Can Always Dream
Režie:
Pierre RichardScénář:
Pierre RichardHudba:
Alain WisniakHrají:
Pierre Richard, Smaïn Fairouze, Edith Scob, Pierre Palmade, Jacques Seiler, Nathalie Auffret, Jacques Nolot, Véronique Genest, Marc Fayolle, Mouss Diouf (více)Obsahy(1)
Charles de Boilesve, tiskový a průmyslový magnát, je kvůli svému impériu přezdíván "Císař". Cítí se zcela osamocen uprostřed své snobské rodiny, která se mu již zcela odcizila. Charles se nemá rád, nedokáže se usmát a touží po jediném - přátelství, lidskosti a upřímnosti. Jednoho dne, když opět nedokáže odolat skryté mánii a jako kleptoman krade zboží ve velkém supermarketu, je přistižen in flagranti a veřejně zostuzen mladým arabem Rachidem Merzahouim, holičem ze Chatillonu. Ochranka samozřejmě "Císaře" ihned pustí a naopak si zchladí žáhu na Rachidovi. Osud dal tyto dva muže dohromady a Charles této výzvy uposlechne. Přitahuje ho Rachidova živelnost, energie a drzost. Pozve ho do svého světa, představí rodině, vezme ho do luxusních sportovních klubů, ale Rachid má v sobě příliš upřímnosti a sebeúcty. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (47)
Krásně smutné, smutně krásné. A je dobře, že si i z té nostalgie po mládí občas dělá Pierre Richard legraci. ()
Kdyby byl Občan Kane veselohra... Velmi příjemné překvapení hrátek kolem pansko-rabské osy a toho, jak jsme všichni otroky společenských konvencí. Top scéna s odbory aneb když odmítnete smlouvat na arabské tržnici a prodavač vás radši vyhodí. ()
Tak to je celkem propadák. Nemá to nápad, nemá to šťávu: Nebýt opravdu jen pár humorných scén, které mě rozesmály, hodnotil bych snad ještě hůř. Takto při 50% dám jen 2*, na víc to není. ()
Zatím předposlední režijní počin Pierra Richarda, který ze z Roztržitého, Velkého blondýna a dalších smolařů od 90. let postupně přehrává do vážnějších rolí. V tomto filmu předvádí vskutku minimalistické herectví a prakticky žádnou komediální eskapádu. Oproti jeho předchozím (Uprchlíci, Nalevo od výtahu) i pozdějším (Šachová partie, Paříž 36) filmům, známých i z našich kin, jde o slabší a v podstatě postradatelný kus. Za zmínku v tomto melancholickém až melodramatickém příběhu ovšem stojí téměř geniální, nečekaně vtipná a v dnešní době i nečekaně aktuální scéna vyjednávání Charlese s odboráři. A později jen o něco méně trefná scéna s pokutováním od dopravních policistů. Ale za víc jak *** to nestojí. ()
Celkom zábavný horkosladký príbeh, zabitý dosť mizrnou hudbou. Inak, toto je ta pesnička čo ju tam Richard načal: https://www.youtube.com/watch?v=hWLc0J52b2I ()
Chabý pokus o akúsi reverznú Hračku 2/1991 (nie dejom, ale sociálnou naliehavosťou). Má to však napriek všetkému aj svetlé okamihy. ()
Nenazval bych to komedií, protože to nebylo k smíchu. Richard se tentokrát chopil i režie, ale chválit ho nemohu. Myšlenka - že peníze nejsou vše a štěstí si za ně nekoupíš, není špatná, ale zpracování dopadlo prachbídně. ()