Snílkové
On peut toujours rêver
One Can Always Dream
Režie:
Pierre RichardScénář:
Pierre RichardHudba:
Alain WisniakHrají:
Pierre Richard, Smaïn Fairouze, Edith Scob, Pierre Palmade, Jacques Seiler, Nathalie Auffret, Jacques Nolot, Véronique Genest, Marc Fayolle, Mouss Diouf (více)Obsahy(1)
Charles de Boilesve, tiskový a průmyslový magnát, je kvůli svému impériu přezdíván "Císař". Cítí se zcela osamocen uprostřed své snobské rodiny, která se mu již zcela odcizila. Charles se nemá rád, nedokáže se usmát a touží po jediném - přátelství, lidskosti a upřímnosti. Jednoho dne, když opět nedokáže odolat skryté mánii a jako kleptoman krade zboží ve velkém supermarketu, je přistižen in flagranti a veřejně zostuzen mladým arabem Rachidem Merzahouim, holičem ze Chatillonu. Ochranka samozřejmě "Císaře" ihned pustí a naopak si zchladí žáhu na Rachidovi. Osud dal tyto dva muže dohromady a Charles této výzvy uposlechne. Přitahuje ho Rachidova živelnost, energie a drzost. Pozve ho do svého světa, představí rodině, vezme ho do luxusních sportovních klubů, ale Rachid má v sobě příliš upřímnosti a sebeúcty. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (47)
Souhlasím s Historikem, netradiční film, který má nepochybně své kouzlo. 80% ()
Tato filmová komedie nijak nevyniká. Znuděný vládce mnoha společností, sponzor většiny politických stran ovládá obrovské impérium. Přezdívají mu "Císař". Je znuděný, a tak si čas od času baví tím, že krade v jednom supermarketu. Tam se dostává do konfliktu a mladým Arabem - holičem. A další dějovou línií filmu jsou společné prožitky této dvojice. Komedie Snít můžeme vždycky není klasickou komedií, na kterou jsme u Richarda zvyklí. Jak už jsem psal v první větě tohoto komentáře. Tato komedie nijak nevyniká a patří k průměru. ()
Jeho život je pohádka, ale i ten nahoře někdy... už nemůže snést v ústech pečená holoubátka. Šíleně smutný rezident moci. Hoře mu stoupá do nosu. Zahoří. Po lidsky deštivém dnu, zážitku v rozevláté čtvrti. Brodit se kaluží. Toulat se se čtvrťákem. Nazout si boty všednodenní ulice. Jako to svého času měli pan Viola a Claudie. A když steak, tak kousnout si i do kosti, tvrdé etapy, s patkou chleba. ()
Pierre Richard na starší kolena a na vážnější notu. Od tohoto jeho filmu jsem víc než od kteréhokoliv jiného očekával, že to prostě bude nuda a o to víc jsem radši, že jsem se tak hrozně pletl. Snít můžeme vždycky je ohromné překvapení, které mě neskutečně zahřálo u srdce a udělalo mi fakt radost. Typ filmu přesně z ranku Nedotknutelných a nebojím se říct, že téměř stejně dobrý. A nebojím se říct ani to, že jde o jeden z nejlepších Richardových filmů, protože ono to tak opravdu je. Humorné scény zde samozřejmě jsou, je jich dost, ale pořád jde v první řadě spíše o drama a dojemný lidský příběh. A vše je tak krásně propojené a funguje to neskutečně. Kolega Gemini to ostatně napsal krásně. A já s ním souhlasím. Neprávem opomíjený Richardův film. Jasně, je to proto, že není příliš divácky atraktivní, ale ten dojem, který zanechá, moc jiných filmů nenabízí. Repríza by se určitě hodila. 80%. ()
Stárnoucí Pierre Richard v hořké komedii o boháči, který se stal obětí svého bohatství. Samozvaný Císař je sice jedním z nejbohatších mužů na světě, nicméně ne nadarmo se říká, že za peníze si kamarády nekoupíš. Znuděný stárnoucí boháč chodí pro zábavu krást do supermarketů, ochranka ale vždy mlčí. To se změní, když Charlese při jednom lupu načapá další zlodějíček, který velkého boháče zasype spoustou nadávek. Charlese to tak zaujme, že se v mladém arabském kadeřníkovi zhlídne a nabídne mu práci svého osobního kadeřníka, která se vzápětí mění na něco více bohužel jenom z jedné strany. Boháč doufá, že v něm mladý Arab může opět probudit život, nicméně jediné, co může on nabídnout, jsou peníze. Příběh nám může připomínat jiný Richardův film Hračka. Bohužel i přes solidní výkon Pierra Richarda tento film nedosahuje kvalit již zmiňovaného předchůdce. Rozdíl je prostý, to co dělalo z Richardových filmů parádní a námi oblíbené komedie tu chybí. Tím nemám namysli nic jiného než Richardův úsměv, který v tomto filmu chybí. Výkony ostatních herců nejsou špatné, bohužel nefungují tak jak mají. Vtipných scén tu je bohužel málo a kupodivu se nejvíce zasmějete při výskytu podivného detektiva. V závěru musím říct, že film není špatný, nicméně čekal jsem od něho něco více než jsem nakonec dostal. Moje hodnocení 50% ()
Pierre Richard bez nafouknutých bláznivin a zbytečných grimas, i když mnou tolik oblíbených, a navíc v letech. Proč ne. ()
Byly tam asi tři zábavné momenty. Císař s Arašídem mi jako duo nesedělo. Je ale vidět, že Pierre dokáže zahrát i pořádně arogantního milionáře. ()
Jsem fanda Pierra Richarda ale tohle není ten PR jakého mám rád. Ne takového filozofujícího a vážného ale ulítlého a komediálního. Škoda že na staré kolena se snaží vymyslet něco vážného a nepokusí se vrátit do (podle mne) lepších let jako "jsem nesmělý ale léčím se". Takové role a filmy mu sluší a líbí se mi. ()
Richardova sklíčenost dává filmu zajímavý nádech, ale není to, co to bývalo. Myslel jsem, že to bude další roztžitá komedie, ale už podle toho obalu jsem mohl čekat něco neobvyklého. Film mi nevadil, ale jen mi jedních uchem vlezl dovnitř a druhým ven. Aspoň z filmu plyne dobré poučení. Kamarády si za peníze nekoupíš. ()
"Chci mládí, chci tvoje mládí!" Tak k nejlepším Richardovým komediím se tato neřadí, ale člověk se zasměje. ()
Pierre se podle mě na tuto roli nehodí a ve srovnání s jeho dřívějšími komediemi je to slabé, ale úsměv na tváři vám tato komedie občas vykouzlí. 51%, ()
Slabší film, který má pro mě jednu vadu - je označován za komedii, což není tak úplně pravda. Možná nejen já jsem s tím měl problém, když jsem film viděl poprvé. "Roztržitý" Pierre je ten tam, člověk čeká něco, co v tom filmu není a už dochází ke zklamání. I když pominu fakt, že nejde o film s Richardem, na jaký jsem zvyklý ( Hořčice mi stoupá do nosu, Velký blondýn ) a zbavím se alespoň trochu nějakých předsudků, asi nemohu říci, že jde o nějaký zásadní film. Já jím byl zklamán. ()
Zpočátku jsem si myslel, že jde o další banální film na téma zhýčkaného zbohatlíka, který si tu a tam odskočí mezi obyčejné smrtelníky. Asi po 60 minutách jsem poznal, že tenhle snímek má i něco navíc. Vrcholem filmu je krásně dojemná scéna, ve které Pierre Richard zpívá-recituje píseň o svém mládí a vzpomíná, jak je prožil v kouzelných uličkách Montmartru. Právě tady Richard ukazuje, že je schopen zahrát i jiné než vyloženě komické role. Je absolutně přirozený a kdo by ho neznal jako roztržitého blondýna s černou botou, nezapochybuje o tom, že vše je myšleno vážně. Škoda trochu pomalého rozjezdu, ale jinak to určitě patří k tomu lepšímu, co Pierre Richard po svých nejlepších filmech ze 70-tých a 80-tých let natočil. ()
Humus, humus, humus. Co to mělo být?? Obhajoba multi kulti?? Nepodařila se. Nesympatické arabisko smlouvá o práci a dělá machra, já osobně bych jej skopal do držky. Kolik francouzů by za takovou práci dalo cokoliv?? Ve snímku sem tam nalezneme známky slovního humoru. Situační humor, jak jsme u pana Richarda zvyklí, skončil kdesi v nenávratnu. Film je děsivě nudný, první půlhodinu možno klidně prospat. Tykačka holiče a císaře je spíše k pláči. Dokoukáno spíše násilím. Tento film je obr kravina.8736/8946 ()
Film ukazuje Richarda v trochu jiné podobě, již ne tak bláznivě ztřeštěného komika (Roztržitý, Velký blondýn...), ale i tato mu sedne a přináší půldruhé hodiny velmi příjemné podívané. I s trochou zamyšlení, na jež jsme u Richarda nebývali zvyklí (snad s výjimkou Le jouet)... ()
Jeden z mála filmů, kde uvidíme slavného komika, kterak právě on není za blbce, ale naopak je považován za velkou rybu. Dohromady s Smaïnim Fairouzem jim to celkem klape. Jenže průmyslník se po celou dobu chová spíše jako robot a i tuto epizodu chápe stylem šéf-podřízený. Jak oportunistické v kontrastu s filmem Hračka, kde naopak jeho postava dělala opičky synovi tiskového magnáta. Je to také film o tom, že nejen prací živ je člověk a leckterý bohatý by si občas mohl zaskočit mezi obyčejný lid, aby neztratil přehled o tom, jak se žije. ()
Výborný film o lidských hodnotách a změne v pravý čas. Tenhle film mám opravdu rád Prima ho dávala pod názvem Snílkové ,ČT ho teď reprízuje pod doslovným překladem "Snít můžeme vždycky" ()
Má to lepší průměr,která mě docela bavila a nenudila. ()
Tak tady nefunguje nic a naopak skřípe vše. Pierre Richard se v roli Císaře vůbec nenašel a nejlepší momenty filmu představují scény s bláznivým detektivem. Toť vše. ()
Humor, který mi legrační nikdy nepřipadal. ()