Zakázané sny

Horší tři,lepší dvě hvězdy.Náhodou na to narazil a ještě se skvělým dabingem Stanislava Fišera,který dělá z postavy Villagiia opět koukatelný kolotoč vtipů či scének,který už člověk někde viděl.Jasně,že Fantozzi bude jenom jeden,ale zde nádherná Dalia zvedá trochu snímek se slepým chlapem na přechodě,kde jsem se konečně zasmál pořádně.Ano,vrátí se to hned třikrát a tak to má být.Přesně tímhle se mohl snímek zaobírat vícekrát a vkusněji.Protože třeba bába co se klepe jako posluhovačka má třeba nulové využití a plno vtípků není vůbec vtipných.Jak říkám,bez Standy Fišera by to bylo skoro nekoukatelný.Tedy on občas dabuje i Václav Postránecký Villagiio a to je fakt hrůza.55% (05.01.2021)

Protože děj už tu prakticky popsal každý druhý, tak se vydáme rovnou k hodnocení. Hele, pobavilo to, ne, že ne. Co se týká Villaggia, tak změna prostředí bodla. Ačkoli uznávám, že účetnictví mu prostě šlo lépe. Chtěl jsem tak nějak od srdce dát čtyři hvězdy, ale úplně si neumím vybavit nějaký větší počet scén... takže to asi zas tak "dobré" nebylo, jak se pocitově zdálo při sledování. Zůstaneme tedy u třech, ale silnějších. Za sebe doporučuji někdy jen tak pustit, když nevíte co. Přeci jen, stále to dávalo větší smysl, než třeba Avatar 2... (24.07.2023)

Po prvním zhlédnutí jsem považoval film za jeden z nejslabších, kde hraje Paolo. Postupem času jsem se však začal bavit a ukázalo se, že film je velmi dobrou italskou komedií. Je to opět něco na způsob Fantozziho, ale film je navíc obohacen blaznivými představami Paola Coniglia. Samozřejmě nesmí chybět hlášky a skvělý dabing pana Stanislava Fišera. (16.12.2019)

Herec Paolo Villaggio sa v našich končinách preslávil sériou filmov o účtovníkovi Ugovi Fantozzi. Za zmienku tiež stojí aj trilógia "Bláznivá komédia", v ktorej si zahral s Renatom Pozzerom, v deväťdesiatych rokoch minulého storočia. U mňa však najviac zabodoval v roku 1982, keď vytvoril dvojicu s Ornellou Muti v snímku "Bonnie a Clyde po taliansky". Za tie roky som postupne prišiel na chuť jeho svojráznemu humoru. Tak som si povedal, že si ho teraz pripomeniem v niektorom ďalšom komediálnom kúsku. Siahol som po titule "Zakázané sny", ktorý natočil režisér Neri Parenti v roku 1982. Bola to dobrá voľba. Dostal som to, čo som chcel. Starú dobrú taliansku crazy komédiu, v ktorej to všetko ťahá jedinečný Paolo Villaggio. Stvárnil zakomplexovaného autora komixov, ktorý sníva o živote superhrdinu a láske prekrásnej Dálie. *** (26.10.2023)

Pan účetní bez účetnictví a své rodiny, protože je to sice stejný charakter, ale přenesený do trochu jiného povolání – je autorem komiksů. Děj je pouhým sledem scének, třeba motiv důkazu, který zoufale hledá jedna kráska, se vůbec a nikdy nevysvětlí, přitom se film kolem tohoto pořád točí. Humor je to dětinský a stokrát známý, ale stejně z některých scének probleskne tak dětinská radost i škodolibost, že mě nutí k úsměvu a aspoň ty dvě hvězdy snímku dám. Už jenom za ďábelskou tchýni s několika manžely a andělské baletní vystoupení v bílém trikotu, které strhnulo celý sál. (03.01.2018)