Uvnitř mé hlavy

Prakticky film o ničem. Po 15 minutách jsem se těšil až film skončí nebo, že se konečně začne něco dít. Bohužel to se nestalo, a to díky podivném vývoji děje. Furt jsem nedokázal pochopit kam režisér míří a jaký má záměr. Postavy byly samy o sobě nudé, k tomu "odfláknuté" dialogy a 98 minut nudy bylo na světě. Zklamání. (17.08.2013)

Tohle je zase jeden z těch filmů, kdy vůbec nevím, co si o tom mám myslet. Není to horor, to v žádném případě. Spíš bych to definovala jako velmi depresivní psychologické drama, které pomocí své atmosféry a opravdu nesympatických herců velmi snadno přenáší tu depresi a sklíčenost i na diváka. A teď, když nad tím tak přemýšlím... vlastně to není vůbec špatný film, přestože skoro postrádá děj. Docela by mě zajímalo, jak to všechno teda doopravdy bylo - celý film jsem se nemohla rozhodnout, komu teda vlastně fandím a kdo je tam ten vůl. Sařiny kamarády bych si jako společnost dobrovolně nikdy nevybrala, ale to děvče blonďaté zrovna moc sympatické taky nebylo... Fakt nevim. 50% (25.09.2013)

Tenhle výlet do mysli blázna nebyl vůbec špatný. A když ho k tomu budete muset trávit ve společnosti nesympatických a zvláštních lidí (boží Michael Cera v roli podivína), tak se peklu bohužel nevyhnete. Znepokojující atmosféra, která si skoro po celou dobu filmu udržela mou pozornost, se zvrtla v ''nepříjemné překvapení'' v podobě konce, který ačkoliv byl nečekaný, nějak mi tam neseděl. (05.08.2013)

Jako bez pardonu, a tohle bylo jako co, vole? Jsou tři možnosti, co se stalo. Buď jsem hned v první minutě usnul a probudil se až v té poslední, což se asi, bohužel pro mě, dost určitě nestalo. Nebo jsem úplně blbej, že jsem absolutně, ale fakt absolutně vůbec nepochopil, co tím tvůrci chtěli vlastně říct, což možné sice je, ale já si to nepřipustím , takže to také asi nebude ono, anebo mám pravdu a sledoval jsem snad úplně ten nejzbytečnější film všech dob. Já skutečně ani trochu nepochopil význam celého tohoto projektu. Prostě jsem jen necelých 100 minut sledoval ledabyle se pohybující postavičky, které furt něco řešili, ale bez jakéhokoliv významu, což jinými slovy znamená, že jsem tu neznamenal byť jen minimální náznak jakékoliv zápletky, s čímž se pak svezla samozřejmě i závěrečná pointa, nebo co to mělo znamenat, která už jen pak definitivně zatloukla poslední hřebíček do mé, v tu chvíli naprosto pomatené, hlavičky. On ten snímek ale nemá krom zápletky ani nic jiného. Žádná atmosféra, žádné napětí, žádný nápad, prostě vůbec nic. Naprost prázdnota a zbytečnost. Nicméně zmínit se musím ještě o obsazení, neboť nic nešťastnějšího jsem snad neviděl. Temple, Browning a hlavně Cera, takovou bandu nesympatických, otravných a trapných antiherců snad předtím ještě nikdo nikdy nedal dohromady. Uvnitř mé hlavy se pro mě tak stal zkrátka vážně jedním z nejhorších filmových zážitků a já můžu prostě a jednoduše jen konstatovat, že díky sračkám jako je Uvnitř hlavy mám někdy chuť pověsit sledování filmů na hřebík a najít si hobby třeba v pozorování kozatých holek,… počkat, to vlastně dělám, tak třeba v sledování života klíšťat a jsem rád, že není nejnižší možné hodnocení jen jednou hvězdičkou, ale je tu ta úžasná možnost dát ODPAD!, který v tomto případě dávám s hodně velkým gustem! (22.09.2013)

35% Ruce pryč pokud neholdujete komorním dramatům. Tady se děj točí okolo... a víte, že ani pořádně nevím, o co šlo? Pár mladých lidí v domě na ostrově, "užívajíc" si prázdnin, kde jeden člověk ze skupiny - Alicia, nedokáže na tamním místě usnout, nespí tak dlouho, až ji to vleze do hlavy. Prakticky se tam nic ale neděje, dialogy vedoucí odnikud nikam. Dokázal jsem se ale dodívat do konce, možná proto, že jsem čekal něco, co film rozjede nebo alespoň ukáže pointu, která pro mě zůstala skryta tak jako celý smysl tohoto filmu. NENÍ to ani thriller, ani horor, ani psychologický film (jen špetku). Nebýt Cery a toho spojení - malý film s chilským nádechem, tak bych nikdy nevěděl, že film existuje, vlastně i tak to stejně dopadlo, to týdne na film zapomenu. (13.08.2013)