Blb a blbec

Poslední film legendární dvojice italských mlátičů a komiků vznikl až v roce 94, tedy v době kdy westerny zažívali největší renesanci a kdy už jsou oba starší prošedivělí pánové. Je výpravnější než jejich předchozí westerny s pár pěknými záběry a také rodinnější . Spencer a Hill se samozřejmě stále hádají jak zamlada, rychle jim to střílí a kupodivu i slušně mlátí, což dokážou i v nadupané závěrečné bitce. Nechybí ani skvělé vedlejší postavy (fotograf, matka, šerif a pomocník hrající šachy) i komické scény - pokus o vytrhnutí mříže s koněm dopadne přesně tak jak by dopadl v realitě. Ale zároveň se celým filmem táhnou témata jako rodina, děti a návrat domů k mámea přestože je to chvílemi sentimentálnější než Doktorka Quinnová, vůbec mi to nevadilo. Možná proto, že jsem Quinnovou měl docela rád a možná proto, že je to prostě něco co jsem od posledního filmu dvojice Spencer-Hill čekal. A scéna, kdy se pistolníci blíží k domu a díky kouzlu Vánoc jim padají kolty na zem je prostě tak pitomá, až je krásná. (02.10.2014)

Poslední film Spencera a Hilla. I když už jde na obou vidět zhoršení formy ( už jim přece jen není nejmíň), tak jde o skvělé zakončení jejich společné kariéry. Závěrečná bitka patří mezi jejich nejlepší a humoru tu je taky dost. ("Je príma, že jsme zase spolu." - "Nejsme spolu." - "Proč ne?" - "Jeden chlap mi říkal, že nejdůležitější na světě je klid a pohoda. To jsem měl, dokud jsi byl pryč." ) (28.06.2009)

Pistolník Travis (Terence Hill) se rozhodne splnit přání své matky, aby byla rodina na Vánoce pohromadě. Stojí však před ním těžký úkol a to přesvědčit svého bratra Mosese (Bud Spencer), který o nějaké sešlosti nechce ani slyšet... Po devíti letech od Superpolicajtů z Miami se Terence a Bud sešli, aby natočili svůj poslední film a to rovnou v žánru, kterým se uvedli na filmová plátna. Pod poněkud hanlivými českými názvy (Blb a blbec/Průseráři) se skutečně skrývá nefalšovaná westernová komedie (mimochodem režirovaná samotným Terencem), která už bohužel nepůsobi tak svěže a zábavně jako jejich starší snímky. Což o to Bud a Terence jsou pořád sympaťáci k pohledání, stále mají rádi fazole a ve svých tradičních hereckých polohách jsou jak ty rybky ve vodě (až je s podivem, že se nejmenuji Trinity a Bambino), ale jejich hlášky a pěsti už krapet postrádají svou pověstnou údernost. Bitky se soustředí především okolo mladšího Terence a i když nejsou vyloženě nudné, tak přece jenom zde chybí jejich tradiční parťáci (no vlastně spíš protivníci) jako Riccardo Pizzuti nebo Claudio Ruffini (ale i oni už v době vzniku filmu nebyli žádní mladíci). Stejně tak chybí i hudba věrných bratrů De Angelis. Samotný příběh (který napsal Terencův syn Jess) má pár zajímavých a vtipných scén a nevadí ani poněkud sentimentální závěr, ale jako celek už to zase taková zábava není. Průseráři tak jsou spíše průměrnou komedií, ale i když Budovi a Terencovi přibyla nějaká ta vráska, tak pořád jsou to ti stejní frajeři jako za mlada a právě díky nim je tento film vlastně docela fajn podívanou. (19.09.2016)

Oba dva nezdolní hrdinové zestárli – ale vrátili se ještě jednou před kameru, aby si ve westernové komedii ještě párkrát zastříleli, sem tam někoho praštili a skutečně si užili dostatek pohybu pouze při pořádné mlátičce až v závěrečné hromadné bitce. Na filmu je vidět režisérský rukopis Terence Hilla, díky tomu film připomíná poslední díl čistě Hillovského Lucky Lukovi (stejní herci, stejné oblečení Hilla, podobná tématika i styl). Je to poměrně slušná rozlučka této dvojice, jejíž společné vystupování končí tam, kde začalo – u westernové komedie slušné, ale ne zářivé kvality. Příběh je velmi prostý – Hill a Spencer putují za svojí matkou, která jim chce předat poklad po otci a během cesty potkávají padouchy, se kterými se sem tam utkají. Dávám sice 60 %, ale je to spíše z nostalgie po těchto dvou skvělých hrdinech. (01.02.2005)

Jsou to sice slabé tři hvězdy, ale přesto jsem nemohl jinak. Terence Hill mě jako režisér rozhodně nepřesvědčil, scénář byl špatný a herecké výkony podprůměrné, ale při závěrečných titulcích jsem měl takový hřejivý pocit a ani nevím proč. Možná je to tím, že film Průseráři (nevím, který blbec vymyslel český překlad jako Blb a blbec) nebyl myšlen jako nějaký velkofilm, ale spíše jako pocta dlouholeté spolupráce dvojice budyhill. Zejména jsem měl pocit, že tímto filmem chce Hill poděkovat svému spolupracovníkovi a kamarádovi, že byl takovým skvělým parťákem. Jinak moc nechápu, proč jsou na CSFD vedeni Průseráři jako související s filmy Pravá a levá ruka ďábla a Malý unavený Joe. Kromě toho, že jsou v těchto filmech bratry,nemají filmy zase tak moc společného. Průseráři jsou spíše poctou všech westernů, kteří tito dva, ať společně nebo zvlášť natočili. Jsou tam známky nejenom už výše zmíněných, ale i trilogie Cata a Doca, Lucky Lucka nebo filmu Buddy míří na západ. Na závěr, pokud máte rádi budyhillovky, tak si film určitě užijete a zažijete pár dojemných chvil, ale pokud jste k těmto dvoum nenašli ještě cestu, tak bych tímto filmem určitě nezačínal. (16.07.2018)