Blb a blbec

Důstojné rozloučení s legendární filmovou dvojicí. Bud a Terence se dali po deseti letech znovu dohromady, aby ještě jednou naposled stanuli společně před kamerou v netradičně vánočním westernu. Nechybí klasická závěrečná bitka při které ozdobí vánoční stromeček. Některé vtipy jsou velmi vydařené, ale trochu nedotažené, chybí tomu ta pověstná "třešnička na dortu." (11.07.2005)

Nebyl to první ani poslední režírovanej film Terence Hilla, ale všechny dopadly obdobně. Mám ho rád, ale tohle mu nejde. Poslední společný počin týhle legendární dvojice, kterej bohužel považuju i za jeden z nejhorších. Sice nám chlapci zestárnuli a ztratili na svém kouzlu, ale pořád jsou to oni. Nicméně tim největším průserem byla právě režie a scénář. Spíše mi to připomínalo komediální pohádku s předvídatelnýma dětinskýma scénkama, který pobavili opravdu jen občas. Párkrát jsem se zasmál, ale od jejich poslední spolupráce jsem čekal daleko víc...pro mě zklamání --->40% (22.03.2013)

S&H se vrátili sice jenom na videu, ale to vůbec nevadí. Snímek, který běžel ve videodistribuci pod zavádějícím názvem Blb a blbec, připomíná jejich starší spaghetti-westerny a vrcholí rodinnou vánoční oslavou :-) Spencer působí svou vizáží obra opravdu neodolatelně (sebeparodické narážky jsou přítomny) a Hill se ve svých skoro šedesáti letech bije stejně urputně, jako za mlada... (12.05.2003)

Poslední film legendární dvojice italských mlátičů a komiků vznikl až v roce 94, tedy v době kdy westerny zažívali největší renesanci a kdy už jsou oba starší prošedivělí pánové. Je výpravnější než jejich předchozí westerny s pár pěknými záběry a také rodinnější . Spencer a Hill se samozřejmě stále hádají jak zamlada, rychle jim to střílí a kupodivu i slušně mlátí, což dokážou i v nadupané závěrečné bitce. Nechybí ani skvělé vedlejší postavy (fotograf, matka, šerif a pomocník hrající šachy) i komické scény - pokus o vytrhnutí mříže s koněm dopadne přesně tak jak by dopadl v realitě. Ale zároveň se celým filmem táhnou témata jako rodina, děti a návrat domů k mámea přestože je to chvílemi sentimentálnější než Doktorka Quinnová, vůbec mi to nevadilo. Možná proto, že jsem Quinnovou měl docela rád a možná proto, že je to prostě něco co jsem od posledního filmu dvojice Spencer-Hill čekal. A scéna, kdy se pistolníci blíží k domu a díky kouzlu Vánoc jim padají kolty na zem je prostě tak pitomá, až je krásná. (02.10.2014)

Ještě jeden návrat v podání osvědčené dvojice. Použili absolutně všechno, co má jejich fanoušek na jejich filmech rád a vytvořili podívanou, která je přesně taková, jaká má být. Hill je úplně stejný jako zamlada, kolty tasí ještě rychleji a svého bratra poťouchle žene do dalších průserů s ještě větší intenzitou a škodolibostí než kdy jindy. Na těžkotonážního Spencera je chvílemi dost tristní pohled, ale je dobře, že se tvůrci rozhodli toho využít i pro pobavení na jeho účet. A když začne vyprávět o svém zemřelém bratrovi, zatímco se v povzdálí Hill usmívá svým tradičně přiblblým úsměvem, jsme doma. Na nějaké ty fackovačky (včetně té finálové) tady samozřejmě taky dojde, i když nejsou tak vtipné jako dřív a občas musel přijít na pomoc i rychlejší střih, ale v tomto filmu vládne především slovní a situační humor (a to v ještě lepším provedení než kdy dřív). Hill se Spencerem si prostě ještě jednou zahráli na Hilla se Spencerem a vyšlo jim to náramně. (30.01.2013)