Nevinné lži - Série 1 (2013) (série)
Režie:
Alice NellisScénář:
Alice NellisHudba:
Jan PonocnýHrají:
Aňa Geislerová, Roman Luknár, Tomáš Pavelka, Daniela Kolářová, Vanda Károlyi, Dominik Picek, Jakub Durčák, Alex Lizner, Ester Geislerová, Sabina Remundová, Nela Boudová, Dušan Vodák, Zuzana Čapková (více)Obsahy(1)
Film zachycuje příběh pětatřicetileté Evy (Aňa Geislerová), které k dokonalému životu podle obecného mínění chybí pouze jediné – dítě. Jenže Eva se na roli matky necítí, a tak nějak neví přesně proč... V jejím okolí doslova zuří babyboom a všichni se tváří, že jediným a pravým smyslem života jsou děti. Pod její osobní hladinou odhalujeme příčiny váhání a jejich původ. Eva si ujasňuje své vztahy k matce, sestře, k muži. Ale především se zaplétá do nového vztahu, a tato situace bude katalyzátorem, který všechny lži odhalí. Lhaní je strašně vyčerpávající, jak říká Evina terapeutka. A co pravda? (Česká televize)
(více)Recenze (23)
lol ať žije antikoncepce... ;) a chudák její manžel chce dítě... a nic netuší... :/ no jo no tak přesně to bejvá a většina to zná až moc dobře...!! dobře ho ještě podvádí ;) jj tak nějak to mělo skončit... holt svět je kulatej a né že né... :)))) ()
Mne to prislo detinske a Luknarovi bych dal za hodinu tak 30 svedskych korun a na konci kazdeho sezeni pesti. ()
Díl jsem viděla asi před osmi lety a od té doby jsem ho zhlédla několikrát. Za mě jeden z nejlepších dílů, dost mi otevřel oči ohledně přechozených vztahů. Když jsem díl viděla poprvé, napadlo mě, že se možná vyspí se svým terapeutem, ale že mám asi až moc dirty mind. A hle – já se trefila. Plyne z toho ponaučení, že zaplést se se ženatým není dobrý nápad – dost možná má dotyčný těch milenek víc. Jinak celkově epizoda skvěle vystihuje pocity bezdětných žen a neustálé poznámky okolí – hlavně těch, kteří už děti mají. Sice to trochu vyznívá stylem, že jakmile žena nechce děti, automaticky je za tím nějaké osobní trauma/špatný vztah s vlastní matkou (a jakmile se to trauma odstraní, samozřejmě bude chtít 2 děti a všechno bude sluníčkový), ale to není tak podstatné. Podstatné je, že by lidé moc neměli rýpat do důvodů, proč někdo nemá děti. My se lidí můžeme zeptat, jestli plánují děti, ale tím by to mělo končit – není dobré se na to opakovaně ptát a ještě vyčítavým stylem „proč?“, nemůžeme vědět, jestli dotyčný není neplodný nebo to pro něj není citlivé téma. Když už o těch problémech někdo promluví, dost často se dočká rad typu „nesmíte na to myslet a hned to půjde“ a když někdo děti nechce, je to snad ještě horší – pak si zase vyslechne něco o sobectví nebo o kariéristkách. Líbil se mi i ten rozhovor s matkou na konci, který vysvětlil, proč ji do toho tak tlačila. Mnohdy to rodiče s námi myslí dobře, i když způsob, jakým to říkají, je zraňující. Jen bych vytkla to klišé ženy zamilované do svého terapeuta, to si mohli odpustit. A celkově mi přijde málo pravděpodobné, že by žena tajně brala antikoncepci a manželovi nic neřekla. Tipla bych, že častější je spíš opačný případ. Ještě tedy musím vyzdvihnout komentář rakovnika - také jsem si všimla, že neseděl věk Evy s věkem její matky. ()