poster

Způsob zabíjení (festivalový název)

  • Velká Británie

    The Act of Killing

  • Slovensko

    Akt zabitia

    (festivalový název)

Dokumentární / Krimi / Historický

Dánsko / Norsko / Velká Británie, 2012, 115 min (Director's cut: 159 min)

(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • NinonL
    ***

    Indonésie 1965-6. Po neúspěšném převratu, z něhož byla obviněna komunistická strana, bylo armádou a polovojenskými spolky umučeno a brutálně zavražděno více než milión obyčejných lidí. Stačilo, že je někdo označil za komunisty. Genocidu podporovala indonézská vláda a podporu měla i u západních vlád. Dokument přesně nespecifikuje, kterých. Zločinci nebyli dodnes potrestáni, naopak jsou zváni do veřejnoprávní TV k diskuzím jako hrdinové. Gangsterské jednotky v zemi působí stále a obyvatelstvo se bojí proti vládě jakkoli protestovat. Strašná země, o to hůře, že zase za účasti a podpory Západu.(9.6.2017)

  • RasputincZ
    *****

    "War crimes are defined by the winners" Silný zážitek, který se pár minut po zhlédnutí těžko popisuje... Myslím si, že příběh hlavní postavy Anwara Konga není stěžejní. Samotné "prozření" v průběhu filmu považuji za slabší článek dokumentu, ačkoliv se nejspíš skutečně jednalo o spontánní reakci. Nejzarážející scéna snímku je určitě talkshow v národní indonéské televizi. Nechci moralizovat, ale když moderátorka v přímém přenosu oslavuje masového vraha pro "efektivní vypořádání s komunisty - omlouvám se, pokud neparafrázuji doslovně", je něco špatně. Ona je jedna věc hodnotit situaci v Indonésii z pozice zhýčkaného Evropana se zakořeněným liberálním smýšlením, ale postavení společnosti v Indonésii k jejím přešlapům z minulosti shledávám za naprostou etickou dezintegraci bez ohledu na geografický či historický kontext. Silný zážitek, který byste měli vidět!(27.5.2013)

  • DwayneJohnson
    ****

    Bůh nemá rád určitě komunisty..... Tahle věta mi asi nejvíc utkvěla v paměti. Až tragikomický dokument, který se ohlíží o skoro padesát let zpátky a mapuje násilné převzetí moci v Indonésii. Milión zvražděných, převážně komunistů, ten mluví už jenom sám za sebe. Jejich tehdejší katové po těch několika desítkách let dělají, jako by snad lovili králíky nebo přemnožené krysy a ani nehnou brvou a souhlasí s něčím, u čeho se mně můj rozum už tak dlouho nepříčil. Když to tak vezmu, jsem nakonec velmi rád, kde jsem se narodil. A to rozhodně nežiju v ideálním státě.(19.1.2015)

  • kaylin
    *****

    Místy budete mít pocit, že tohle všechno je nahrané, že se to prostě nemohlo stát. O to je tento dokument silnější, protože ono se to všechno stalo. Lidé zde naprosto v klidu mluví o tom, jak zabíjeli nevinné, prostě jenom proto, že se změnil režim, respektive nikdo nechtěl komunisty v zemi - zemí mám na mysli Indonésii. Protagonisté zde vzpomínají na skutečné události - mučení a zabíjení - a smějí se u toho. Bude vás mrazit. A to i proto, jak je film podán. Kamera zabírá bývalé zabijáky a jejich konverzaci, jako kdyby zabírala hovor dvou maminek v parku. Oni se předvádějí a možná si ke konci i uvědomují, co vlastně dělali. Možná ne. Divák ale rozhodně bude odcházet z filmu s pocitem, že je svět zase o něco horším místem. Ne proto, že by nás ničili přírodní katastrofy, ale proto, že se tak rádi ničíme sami. Děsivá, děsivá výpověď.(12.1.2014)

  • Ivoshek
    ***

    Starej Anwar a ten tlustej blb jsou jen vykonavatelé. Občas mají noční můry (teda hlavně Anwar, tlusťoch ne, ten je moc blbej na to, aby mu došlo, co udělal), ale v zásadě se tím, co dělali, bavili. A bavili by se tím bez ohledu na to, jestli škrtili drátem komunisty, nebo někoho jinýho. Historie jim k tomu jen dala hrdinský krytí. Zajímavá postava je ten menší náměstek ministra, protože ten zabíjel, ale i věděl proč. Co se týče filmu, po asi půl hodce je myšlenka jasná a už se jen opakuje, až třeba na TV show, která je teda pekelná. /// Ve vztahu k tomu, co je dobré a co špatně, tam už je to těžší. Tu zemi fakt komunisti ovládnout chtěli a po dobrém se tomu bránit nešlo. No, a upřímně, viděl někdy někdo laskavou a kultivovanou občanskou válku? Když se věci řeší silou, vždycky to nakonec vypadá takhle a provádějí to podobní primitivové... To, co se dělo, bylo zjevně hnusný, brutální a nelidský a nechalo to jizvu v národu i jednotlivcích. Zároveň by to ale nemělo vyvolat dojem, že svržený Sukarno byl bůhví co, už do převratu zvládnul zemi přivézt k hladomoru.(19.1.2019)

  • - Štáb byl častokrát kárán vojenskou policií a byl mu zabavován filmový materiál. Na dokumentu se totiž přímo podíleli přeživší masakrů z roku 1965, kteří jsou v zemi pod přísným dohledem a kontrolou. (Brousitch)

  • - Režisér Joshua Oppenheimer v Indonésii původně natáčel snímek na zakázku, který sledoval komunitu obyvatel, kteří se pokoušeli založit odbory tam, kde jsou ilegální. Na vlastní pěst a s malým financováním díky univerzitnímu stipendiu se poté do země vrátil, aby s komunitou natočil film o událostech z roku 1965. Vyprávění vesničanů ho poté zavedla právě k samotným vrahům, kteří byli hned od začátku otevření k celé kauze a sami od sebe Oppenheimera na místa vražd zaváděli. (Brousitch)

  • - Barva Anwarova vlasového porostu se mění pomalu co scénu. Důvodem je, že výsledný materiál je řazen tématicky a nikoli chronologicky. První setkání s Anwarem totiž probíhala v době, kdy měl šedé vlasy. On si je potom sám od sebe pro účely filmu obarvil na černo, ale natáčení trvalo tak dlouho, že mu během něj postupně odrostly zpět do původní barvy. Autoři si toho byli vědomi, ale dle Herzoga to je o předmětu jejich zájmu rovněž svým způsobem vypovídající a tak Anwara nijak nenutili k odbarvení poté, co se s barevným přelivem poprvé ukázal. (Zdroj: bonusy na Blu-ray) (DaViD´82)