Pozice dítěte

Netzer nám a režisérom východného bloku ukazuje, ako navodiť napätie pri dialógoch, ako vzbudiť záujem u diváka napriek extrémnej komornosti diela a absencie klasického "zvratového" deja a tým pádom ako dať filmu spád. Tie dialógy neprezrádzajú žiadne nečakané odhalenia ani kostlivcov v skriniach hrdinov, i keď sa tak občas snažia tváriť. Odhalenia sú čisto psychologického charakteru a my nemáme dôvod pochybovať o dôveryhodnosti konania ani jednej z postáv. Z Pozície sa ale dozvieme v druhom pláne niečo o súčasnej materiálnej spoločnosti, kde taktiež tkvie problém vzťahu matky a syna a jej snachy a určite nie je od veci popremýšlať napríklad aj o "pozícii dieťaťa" v budúcnosti chlapíka, ktorý je ochotný si nechať zaplatiť za "malé" klamstvo. Takýchto momentov je tu viac a práve tie robia z podobných filmov, ktorých je na festivaloch neúrekom, tie najhodnotnejšie a preto prichádzajú do zahraničia do kín. Takže zase ďalší návod pre slovenských rejžov, kade vedie cesta.... (15.12.2013)

Rumuni opět potvrdili, že jim silná rodinná dramata jdou hodně slušně. Působí jinak, jak od Skandinávců, ale pořád si drží hodně slušný realistický základ. Tady v tomto případě je základ hodně drsný námět, který realisticky zachází do myšlení jak člověka, který způsobí neštěstí, tak především jeho matky, kolem které se to celé točí, a která je z celého filmu nejzajímavější. Tvůrci nic nenaznačují a přímo od podlahy rozjíždí psychologii postav tak, jako jsem ve filmu hodně dlouho neviděl. (20.02.2018)

Film, který má své klady. Nabízí příběh vypravěný dokumentárním způsobem, nejsou tu krásné herečky ani opálení svalnatí muži, záběry nepůsobí dojem, že by byly promyšleně vystavěny. Ani příběh sám nevypadá jako trhák. Dialogy jsou až bolestně suché, jakoby bez emocí. V popředí stojí matka, která chce uchránit od vězení svého syna, i když není pochyb, že se do něj dostane po právu. A dělá to opravdu všemi prostředky bez ohledu na to, jaký vztah k ní má její syn. Zajímavým zvratem v ději je okamžik, kdy jde za rodiči zemřelého dítěte, zatímco její syn sedí v autě a netroufá si přijít na oči těm, kterým ublížil. Dochází k proměně. Zakončení příběhu je prosté, není tu místo pro potlesk, nejde o záverečnou tečkuý happy end v pravém slove smyslu. Příběh končí rovněž v dokumentárním stylu. To vnímám jako hlavní přínos filmu, režisér si troufnul nastínit příběh tímto způsobem aniž by divákům posouval jakýkoliv názor. A já mám ráda lidi, kteří si troufají. :o) (05.10.2016)

Už dlho som nevidel niečo, čo by bolo tak precítené a zároveň také chladné. Celému príbehu dominuje autonehoda, ktorá následne odkrýva charaktery hlavných postáv - milujúcej matky a alibistického sebavedomého syna, ktorý sa mi čím ďalej tým viac hnusil, hoci zozačiatku som s ním súcitil. Pekne vykreslená situácia vzťahov v takých vypätých momentoch, ktoré so sebou prináša pocit viny. Aká je cena za vykúpenie z trýzne? No nie všetko sa dá zaplatiť peniazmi. Prvá trištvrťka filmu sa tiahla v takom melancholickom tempe, no a záver už bol len vyvrcholením všetkého. Ale aj tak ma to až tak neupútalo, hoci tá postupná gradácia psychológie postáv bola celkom vydarená, ale ako celok to hodnotím skôr ako priemer. (05.12.2013)

,,KDYŽ UŽ JSTE SE DO TOHO VLOŽILI, TAK TO DOTÁHNĚTE DO KONCE.“ … ,, - NĚCO BYS MOHL UDĚLAT I TY. NE JENOM MY.…“ /// O tom, jak maminka s tatínkem tahali děťátko z průseru. To děťátko má – co já vím… přes čtyřicet a má je totálně v píči. A čím větší snahu ti dva vynakládaj, tím je jeho ochota spolupracovat menší a menší, až nakonec…. Takže sleduju myšlenkový pochody starý rašple, která má konexe a … to je asi tak všechno (prachy vole, ještě prachy má…). Neuvěřitelně toužím jí tak nějak z blízka (zoči voči) zařvat do ksichtu TY STARÁ BLBÁ PÍČO!, ale víte co - neudělám to. Je mi to totiž fuk. Teda dokuď mi nějakej takovejhle zmetek nesejme někoho bližního. Ale takhle přece naše společnost funguje. A film? Taková festivalová píčovina, která ví, co říká, ale styl vyprávění jde mimo můj koncertní sál (jako tvoje komentáře… hohohó, tak na to se podívám…). To takovej Major… ten si na nic nehrál, nemusím u něj přemejšlet, jestli zrovna tenhle záběr má bejt ten nezapomenutelnej, nebo jestli jsem neprosral monolog, kterej má vejít do dějin (kinematografie debile!). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Protože sledovat důchodce je Velká nádhera. 2.) Vlastně ani nevím. 3.) Thx za titule ,,jives“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (15.02.2014)