Zahrada slov

Nový Šinkai a opět v mých očích dost rozporuplné dílo. Na jednu stranu jsem rád, že se po předchozím wannabe-ghibli filmu vrátil Makoto ke svému oblíbenému tématu komplikované, jakoby osudem nechtěné lásky, a opět nabídl dávku svých typických trademarků – kýčovité oblohy, klavírní tóny, lyrika, vlaky, déšť a spousta, opravdu spousta téměř hmatatelné melancholie. To vše mě potěšilo a utvrdilo v domněnce, že Makotův předchozí film byl jen takový nepovedený úlet, zaváhání. Potěšení z návratu k tradici však s přibývajícím počtem minut vystřídalo zase jiné rozčarování – tohle byl totiž první film od Makota, u jehož sledování jsem měl pocit, že postrádá jakýkoli nápad či myšlenku. Připadalo mi, jako by tady Makoto prostě vykrádal sám sebe a nabídl jen obyčejný tovární produkt značky M-Šinkai pro skalní fanoušky, kteří opět chtějí koňskou dávku šinkaiovského romantického příběhu se vším, co k němu patří. Proti tomu, že se Makoto rozhodl nabídnout svou klasickou story, nenamítám nic, ovšem očekával bych, že taková story bude mít nějaký nápad, postavy s rozvinutější psychologií, do nichž nebude problém se vcítit, pointu – zkrátka něco, co by tento film činilo nějakým způsobem jedinečným v rámci Makotovy tvorby –, jenže to právě tento film neobsahuje. Na rozdíl od oné Agarthy, kterou jsem v úvodu zmínil v negativní kotonaci. Byl jsem z ní sice rozčarován, ale zároveň jsem jasně věděl, že se Makoto prostřednictvím filmu snažil něco odvyprávět a že měl nějakou vizi či nápad, ať už se mi líbil či ne. Tady však ne. Připadalo mi to jako takový slabý destilát 5 centimetrů za sekundu s občas dosti okatým product placementem a směšně patetickým závěrem bez nějaké silnější pointy. Velmi, velmi slabé 3*, při jejichž udělování vyslovuji nahlas svou naději, že Makoto příště přijde konečně s nějakým nápaditějším počinem. (14.06.2013)

Presne ako som predpokladal. To že Šinkai natáča skvelé filmy ako na páse nie je náhoda. Dej je veľmi jednoduchý ,ale finále vaš prekvapí. Pokiaľ poznáte Makotovu tvorbu tak vás nápad tohto krátkeho filmu moc neprekvapí - áno znovu je to o vzťahoch - ,čo vás ,ale zaručene prekvapí je animácia na vysokej úrovni. Na niektorých mietach som dokonca ani neveril ,že je to kreslené! A tie scény v daždi ...JUJ! CHCEM VIDEŤ VIAC! Už dlho som tak nebol rád ,že vidím pršat v Anime 😂 79% - Na krátku chvíľu (,alebo pokojnú cestu vlakom) ako stvorené. (06.07.2019)

Zahrada slov neměla tak silnou atmosféru a příběh jako 5 centimetrů za sekundu. Příběh oproti tomuto filmu postrádal větší hloubku. Konec mě nechal chladným, podle mě byl až moc přehnaný. Animace ovšem opět překrásná, stejně tak jako velký prostor pro detail. Celkový dojem 70% -čtyři hvězdičky jsou moc, tři zase málo. (20.05.2019)

The Garden of Words. Záhrada slov má nádhernú prenádhernú hudbu a krásnu animáciu, ale po príbehovej stránke ma tento krátky Šinkaiov film neohúril až tak ako jeho úžasné a doslova až dychberúce anime Weathering with You (Tenki no ko) a Your Name (Kimi no na wa) - obidve chcem vidieť ešte raz, ale k Záhrade slov sa už nevrátim. Je to taký malý poetický film, v ktorom hrá hlavnú úlohu dážď. Makoto Šinkai ho má zrejme veľmi rád :-). (04.10.2023)

Prekrásna atmosferická vnemová kázeň pocitov a rozpusteniu vo víre smutných pocitov, ktoré vedú k hrane konca a nového začiatku. Stredne dlhý príbeh (teda myslené medzi krátkometrážnym a dĺžkovo celovečerným) je uhladený formou stretnutí, ktoré majú vďaka daždivej melancholickej náladovosti výrazne emočný efekt. Animácia je síce rozpoznateľná od zvyšku japonskej produkcie, ale využíva rôzne 2D i 3D techniky a v súbežnosti nečakanej rozdielnosti (či vekovej, možno i profesijnej) hlavných postáv dodáva divákovi nevšedné impulzy na zamyslenie. Veľmi dobré (y). (29.09.2016)