Funny Games

Remake viděn první. A nejspíš proto na mne měl o trochu silnější účinek, protože originál mě už logicky neměl jak překvapit. Je to v podstatě úplně totožný film, jenom ta dvojice slizounů mi přišla působivější a lépe zahraná právě v americké verzi. Samozřejmě ale nemůžu říct, že by mi teď po zhlédnutí rakouských Funny Games bylo nějak do zpěvu. Po těch amerických jsem byl vyčerpán přecijen trochu víc. Doufám, že Hanekeho nenapadne točit ještě nějakou verzi v dalším jazyce, protože potřetí bych si to už asi fakt nedal. Horror movie of the year (17.06.2009)

Ano, jako umělecký snímek to oceňuji, byť jako "normální" film mě to zklamalo. Proto také změna hodnocení poté, co ve mně film uležel a já už nejsem na něj tak naštvaný za to, jak mě nudil. Ona ta nuda totiž přišla právě v moment, když ze scény zmizeli oni dva hošani v bílém. Je to chytře vystavěno tak, aby po smrti Džoržíka už divák neměl komu fandit, totiž snad krom oněch dvou magorů. Rodiče mne zklamali - nedokázali ochránit své dítě, vzepřít se byť jedinému přání trýznitelů. Jejich bezmoc a ubohost se mi hnusí, protože zrcadlí moje vlastní (možné) chování - chování, které je normální, jediné rozumné, ale také bez špetky hrdinství a inovace. Bez podmínek příjmají svůj úděl a jejich pasivita je pro mě tím, co znervózňuje nejvíc. Chci, aby už mě s tím neotravovali a rychle zdechli, zatímco nedotknutelné zlo ať si dál klidně řádí, nakonec je to jen ve filmu. Tohle není Divoká řeka ani jiný dobrodružný příběh, kdy se obyčejný člověk dokáže vzepřít svému osudu a porazit silnější reprezentaci zla. Prostě jen čumíme na to jak obyčejní lidé dostávají psychicky i fyzicky přes hubu a když už se zdá, že by z toho mohli vyváznout živí přeju si, aby aspoň za svou obyčejnost zdechli rukou těch stvůr. Když nemůžete žít jako hrdinové, tak chcípněte jako zbabělci. (23.08.2008)

Ohľadom nemecko - rakúskeho provokatéra Michaela Hanekeho, musím sa priznať, mám akési RESTY z nedostatočného videnia jeho filmov. Čiernobielu Bielu stuhu som voľakedy dávnejšie zhliadol, a pamätám si, že ma na celej čiare zasiahla, ako ostrý šíp a Láska zaznamenala nevídaný úspech, pretavený do všelijakých filmových ocenení, včetne tých najhlavnejších, ktoré sa odovzdávajú v zámorí. Vskutku som bol následne zvedavý, plný očakávaní na rakúsky snímok FUNNY GAMES, ktorý sa datuje do roku 1997, keď bol premietaný vysoko - nákladný TITANIC, čiže mohlo by sa zdať, že zostane v akomsi zatratenom tieni lepších filmových počinov, z tých časov. V prvom rade musím upozorniť, že s „nepotopitelným parníkom” nemá absolútne nič spoločné ! Vážnu HUDBU v úvode, za doprovodu začiatočných tituliek, čoskoro vystrieda šialená, choromyseľná napodobenina muziky, kde trojčlenná rodina MIERI na typickú oddychovú víkendovú usadlosť, na ktorej by radi relaxovali, bohužiaľ, to by nesmeli pustiť dovnútra istého mladého muža v bielych rukavičkách, čo sa volá Peter. Prišiel poprosiť o vajíčka... A odteraz sa začína poriadne PSYCHO ! Totiž, nie je sám, má kamaráta Paula, ktorý o krátky okamih po jeho príchode, zavíta do tohto domu. Táto podarená dvojica bude extrémne šikanovať, ponižovať, biť, týchto členov rodiny, a tak Anna, Georg a ich syn budú konfrontovaní so psychopatickými, maniakálnymi VRAHMI, ktorí takéto veci už robili aj predtým. Nemecký ovčiak Rolfi pôjde na paškál, ako prvý ! A najväčšia drzosť spočíva v tom, že ten MAGOR PAUL sa pár krát prihovorí divákom do televízneho prijímaču. FAKT, ale fakt neodporúčam pozeranie filmu divákom, ktorí nemajú násilie vo filmoch príliš v láske, pretože by mohli schytať veľkú TRAUMU, ktorú by si nemuseli len tak ľahko vyliečiť ! A vlastne, kto má v obľube pozorovať, ako niekto strašne trpí ? Mal som, čo robiť, aby som sa spamätal z týchto extra presvedčivých obrazov, ktoré neveštili nič dobrého, a statická, minimalistická kamera robí svoje ! PS : Dávajte si pozor, koho púšťate do domu s prosbou o nejakú surovinu na varenie, lebo by sa vám to nemuselo vyplatiť. Aj z pôvodne dôveryhodného jedinca sa môže vykľuť maximálne možný PAKO, ktorý nerozmýšľa nad svojimi skutkami, či by mal mať z nich zlé svedomie. Oni dvaja určite nemajú ani kúsok zvláštneho pocitu z toho, čo praktizujú. (26.08.2017)

Další óda na sadismus od sadisty Hanekeho z Republik Österreich, v který bourá koncept čtvrté stěny, naprosto se vysmívá filmovým klišé, opěvuje post-grunge, a rafinovaně se zamýšlí nad podstatou významu násilí. Funny Games jsou zkrátka unikátní lekce mučení. Aneb užitečný manuál k tomu, jak vyjebat s divákem.... anebo s vaším sousedem. (26.11.2021)

Tyhle vtipné hry jsem viděl až po vtipných hrách USA, i když tyhle ty hry ty americké dle data natočení předcházejí. Nejsem si úplně jistý zda by se mi tyhle hry líbiliy více než ty nové, kdybych je býval viděl v pořadí, v jakém byly natočeny. Takhle ovšem byly ty nové ve všech ohledech lepší. V nové verzi jsou sympatičtější naprosto všichni herci a hlavně je v nich nesrovnatelně pěknější hlavní ,,hrdinka". Jinak jsou filmy docela identické až na pár detailů, že jednou je pejsek v kufru auta a poté třeba v autě a podobně. Bohužel nadšení z mladšího bratříčka se k tomuto staršímu nepřeneslo, což je ale dost možná ovlivněno přávě tím, že jsem to stejné v jiném kabátě už prostě viděl. Dle pocitů z filmu svoje hodnocení přes * nedostanu. (09.04.2012)