Režie:
Michael HanekeScénář:
Michael HanekeKamera:
Jürgen JürgesHrají:
Susanne Lothar, Ulrich Mühe, Arno Frisch, Frank Giering, Stefan Clapczynski, Doris Kunstmann, Wolfgang Glück, Christoph Bantzer, Susanne Meneghel (více)Obsahy(2)
Nevěřte lidem, co vypadají poklidně a důvěryhodně. A nevěřte jim ani poté, co přijdou s prosbou o vypůjčení pár vajíček. Raději nevěřte vůbec nikomu. Nikdy nevíte, kdo si s vámi bude chtít zahrát funny games. Že je téměř nemožné, aby v Rakousku vznikl thriller, který šokoval celý svět, záhy se dočkal amerického remaku a svého času dokonce pokukoval po Zlaté palmě z Cannes? Nenechte se mýlit, režisér Michael Haneke, kterého proslavila brilantní děsivá psychologická studie Pianistka, to dokázal. Jeho snímek Funny Games, který lze chápat jako zamyšlení nad zobrazováním násilí ve filmu, stejně jako promyšlenou manipulaci režiséra s diváckou pozorností, je zcela právem řazen k tomu nejoriginálnějšímu, co bylo v roce 1997 ve světě natočeno. Přitom začíná zcela nevinně a nenápadně - dva mladíci, dobře oblečení a s příjemným vystupováním, si přicházejí do sousedské domácnosti vypůjčit dvě vajíčka. Peter a Paul jsou ale připraveni přichystat rodině, u níž právě zaklepali na dveře, překvapení pocházející ze samotného pekla. V jejich původním plánu totiž zastává jídlo jen nepatrnou roli. Oni si přišli hlavně hrát. Moc ošklivě hrát. A jejich sadismus, byť úmyslně nezobrazovaný v plné síle, nezná hranic. V hlavních rolích znepokojivé a drsné exhibice zla se představují Arno Frisch, Frank Giering, Susanne Lotharová, Ulrich Mühe a další. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (264)
Keď niekto točí vyslovene len filmy zamerané na podobný žáner, asi nejaký ten cit pre podobné veci musí mať a z Hanekeho snímku to doslova cítiť. Tá nevraživosť, brutalita a psychicky narušené správanie doslova sálajú a prenášajú sa na diváka. V závere mi vrela krv v žilách a zostal som doslova znechutený. Nie filmom, ale tým, čo zobrazuje. Škoda, že s v nemeckom jazyku a s nemeckými hercami sa efekt z filmu mierne strácal, takže sa teším na U.S. remake. 80%. ()
Tento rakúsky hororový thriller považujem za akéhosi prechodcu súčasnej vlny drsných európskych hororov. Aj keď priameho zobrazenia násilia sa tu divák vlastne nedočká... Čaro tejto snímky je v niečom inom - v jej drzosti, opovážlivosti a mrazivosti. Aj keď sa vo Funny Games vyskytli isté prvky, ktoré nemám rád, na stredoeurópske filmové pomery ide naozaj o skvost. ()
Haneke byl s touhle verzí asi natolik spokojený, že když točil remake, absolutně nic na něm nezměnil. Ale absolutně nic, tyhle dva filmy jsou tak stejné, že kdybyste si je pustili zároveň, nepoznali byste rozdíl (pokud nepočítám záměnu angličtiny s němčinou). Veškeré scény, dialogy i záběry jsou do mrtě shodné, dokonce i hadry na sebe hrdinky nasoukají takřka totožné, takže pokud jste viděli jednu verzi, není třeba shánět druhou. Pokud teda nechcete porovnávat herecké obsazení, což je u těchto filmů snad jediný rozdíl, ale řekla bych, že i to je typově stejné, ačkoli manželský pár mi připadá uvěřitelnější zde, zatímco duo znuděných hajzlíků v remaku. ()
Říká se: "Kdo si hraje, nezlobí.", ale docela pochybuji o tom že v případě tohoto filmu se s tím dá souhlasit. Protože tady se hrají hry veselé a děsivé a trošku depresivní a občas u nich i někdo umře. A někdo jiný se zase náramně baví.... tedy baví se jen dva uhlazení mladíci v rukavičkách, kteří si s chutí hrají hru na psychický teror nejen se svými oběťmi, ale i s divákem a s filmem jako s médiem samotným. Nebýt jedné převelice nudné části by film mohl být velice děsivým a intenzivním zážitkem, ale takto je jen inteligentnější, zajímavější, temnou a psychotickou alternativou k nudně masakrózním Saw, Hostelům a podobným "pseudohororům" ve kterých jde jen o to kolik lze z člověka vymačkat tělních tekutin. Takže: Pane, pojďte si hrát! ()
Aj ja patrím k tej skupine ľudí, ktorá najskôr videla americkú verziu. To ale neznamená, že budem odoberať hviezdy. Akoby som mohla. Je to úplne rovnaký film, v ktorom sa vymenili herci a hrajú tiež skvelo. Ba práve naopak, pretože nemecký Haneke mi príde viac Haneke, ako ten americký. A aj môj pocit z filmu je úplne rovnaký - znepokojivý. ()
Galerie (12)
Zajímavosti (16)
- Scéna, kde sa Anna a Georg zotavujú a oslobodzujú po tom, čo zločinci prvýkrát opustia ich dom, je točená na jeden záber, ktorý trvá vyše desať minút. (Bilkiz)
- Pri premietaní v Cannes (1997) niektorí diváci spolu s niekoľkými kritikmi odišli zo sály. (rador)
- Ulrich Mühe a Susanne Lothar, ktorí hrajú otca a matku, tvorili pár od natáčania tohto filmu až do Müheho smrti v roku 2007. (Bilkiz)
Reklama