Kikujiro's Summer
Kikujiro
Kikujiro
Kikujiro
Režie:
Takeši KitanoScénář:
Takeši KitanoKamera:
Kacumi JanagidžimaHudba:
Džó HisaišiHrají:
Takeši Kitano, Júsuke Sekiguči, Kajoko Kišimoto, Júko Daike, Kazuko Jošijuki, Beat Kijoši, Great Gidajú, Rakkjo Ide, Fumie Hosokawa, Daigaku Sekine (více)Obsahy(1)
Příběh muže, jehož pošle vlastní žena, aby doprovodil devítiletého Masaa na cestě za jeho matkou, kterou nikdy neviděl, je formou road-movie. Stylem je to ovšem opět kitanovsky pomalá, melancholická pouť, jakoby odnikud nikam. Jedním z charakteristických rysů Kitanova režijního rukopisu je totiž uvést diváka do příběhu, vnutit mu nezvykle pomalé tempo v rozvíjení děje i situacích a pak jej překvapit originálním zvratem děje, nečekanou reakcí, či překvapivým charakterem postavy, která podle všech vnějších znaků by měla být někým úplně jiným. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (136)
Kolja po japonsku: Svěrák si jde dát k večeři psa a malého Kolju zatím zatáhne pedofil do parku… to, jak si Svěrák s pedofilem poradí raděj nebudu ani naznačovat:D Přesto je Kikujiro jeden z nejmilejších a nejlaskavějších filmů, jaké jsem kdy viděla. Slet absurdních gagů, prazvláštních postav a nečekaných situací. Balzám na duši, který o trochu víc oceníte, pokud trochu znáte Takeshiho život a tvorbu. ()
Opravdu pěkný, hravý a na Kitana určitě jemný film. Vše podbarvuje překrásný hudební motiv od J. Hisaishiho. Během dlouhé cesty malého kluka Masaa s "jeho strýčkem" zažijeme opravdu spoustu různých taškařic a nevšedních situací. Všemu samozřejmě dává korunu strýčkovo buranské chování, které ze začátku postihuje i malého chlapce. Určitě pěkný a nevšední film, který člověk jen tak nezapomene. ()
Fůůůůů. To byla ale dřina se dodívat... Příběh mě nenadchnul. Stejně tak zpracování. A hlavně... humor. Tenhle styl jednoduchých fórků není nic pro mě. Jsem zkrátka dáma na úrovni a sprostá mluva, nahatý zadky a přehrávání mě nerozesměje. Často se tu skočilo ze scény na scénu bez vysvětlení. Vůbec se v průběhu příběhu moc nikdo nezabýval tím, aby vám něco vysvětlil. Nechápu hodnocení 82 %. Ale vás, trapáky, co se vám tohle líbí VŮBEC neodsuzuju. P.S. nevím, jak babička, ale já bych asi svoje vnouče s hodným strýčkem nikam samotný nepustila. ()
muj kamarad porad: hele to je desna pecka, pak doslo na samotne promitani a on: Hele dame si jeste speka ne? Takze z filmu mam kulovy a musim se na to podivat jeste jednou.... ()
Krása! Když vidím špatný film, vždycky mě k tomu napadají různé myšlenky, názory a slova kterými mám potom chuť film zkritizovat. Jenže v tomhle snímku bylo něco co mě odzbrojilo, takže vlastně ani nevím co mám napsat. Žasnu nad krásou a upřímností tohohle filmu. Nad hlubokou myšlenkou, nad nádherným zpracováním, nad čistou krásou. Je to film ve kterém se střídá smích s pláčem v takové upřímné podobě, že jsem jen přijímala obrazy linoucí se z obrazovky a nechala na sebe dopadat dojem něčeho tak zvláštního a zároveň jednoduchého. Je to skutečné umění. Příběh zvláštního chlapce se zvláštním strýcem který smutně a trefně podotkl "Je na tom jako já"... jdou si tak smutně svojí zemí, a potkávají postavičky, zlé i dobré, zvláštní, a co jim nějakým způsobem pomohou. Navíc charaktery postav jsou tak nečekané, a ještě se během filmu přirozeně mění. Je to plné bláznivých, dětsky pojatých nápadů, a nikde žádná sentimentalita nebo emocionální vydírání diváků. Je to film který mi toho hodně dal. Film který dokazuje že cesta je to důležité, a ne cíl. ()
Určitě musím přidat hvězdu za to, jak se odvíjí poslední třetina filmu. Bolestivé téma pro velkou většinu lidí na této planetě, tak trochu podobné Koljovi, ale na japonský způsob. Ve filmu je i neskutečně krásná hudba, skladba Léto byla pro mě jedna z úplně prvních jpn melodií, kterou jsem kdy slyšel, ještě dávno před počátkem mé lásky k této zemi. ()
Malý Masao se o prázdninách celkem nudí. Ale naštěstí má svérázného strýčka, který se rád baví sázením na cyklistické závody, a rád mladého využije na to, aby hádal čísla. Poté se společně vydávají za jeho matkou, kterou malý Masao nikdy nepoznal. Po cestě potkají Podivného strýčka alias pedofila z parku, který nutí Masaa stáhnout si kalhoty, ale na strýčka si to už nedovolí. Hoši cestují především pomoci stopu. Strejda je dost hrubý a neomalený a nejraději všem říká "hovado", "parchante" nebo "sráči". V hotelu si dokonce vymane na recepčním to, aby je odvezl, protože jsou to zloději předražení. Potkají také mladý páreček, kde týpek umí skvěle dělat robota a holka zase žongluje. Strejda to od ní okouká a nakonec se to naučí, na rozdíl od plavání nebo stepu. A ti hodní strýčkové a motorkáři rozveselí pomocí různých her a pomalovaných obličejů malého Masaa, na kterého mamka jaksi zapomněla a založila si novou rodinu. Film je na jednu stranu veselý a plný vtipných situací (díky strýčkovi), na druhou stranu melancholický a smutný, obzvláště díky hudbě a také je zde trocha té fantazie a vtipných obrázků mezi scénami. Nebylo to špatné a aspoň mi to trochu zvedlo náladu ve zkurvenou neděli, kdy jsem byl navíc marod. Jo, a strejda se jmenuje stejně, jako tento film! ()
Snímek, který dokáže člověka opravdu pohladit po duši. Pěkné až lyrické vyprávění, kde platí, že méně je někdy více, klasický Kitanův humor, pojetí a pěkná ústřední melodie. K úplné dokonalosti mi, ale ještě přeci jenom něco chybělo. ()
Ten film by ode me dostal 3 hvezdicky nebyt sceny se stopovanim auta... ()
Road movie na Japonsky sposob. Kitano je velmi dobry reziser a rozhodne kvalitny herec, na ktorom stoji cely tento film. So svojou postavou pripravil mnozstvo zaujimavych momentov. Soundtrack... Joe Hisaishi je nieco ako Azijsky Hans Zimmer. Takze za hudbu 100 bodov. Tu vycet kladov konci a zacinaju rozpoluplne pocity. Dlha stopaz, viacero hluchych miest. Obcas ako keby film stagnoval. Pre mna nevyrazny film. Mozno nan budem potrebovat ine psychicke rozpolozenie. Zatial to je na 3 1/2 hviezdy, ale blizsie k styrom. 75% ()
Vynikající japonská road movie plná specifického humoru, mně tento druh humoru dost vyhovuje. Z mého pohledu tedy mohl omezit dojemná místa, ale i dojetí je tady servírováno v naprosto přijatelných dávkách. A k tomu chytlavá mellodie na piáno, tu jsem si pískal ještě celý večer. ()
Ťažko mi písať o filme, ktorý sa v podstate mení. No ale k veci. Kikudžiro no Nacu je road movie, ktorá vsádza na netradičnosť a divadelnosť avšak svojou dĺžkou si podkopáva nohy. Je plná náznakov, ktoré ťažko odhaliť (a niekedy aj ťažko pochopiť), no hlavná črta je založená na podobnosti osudov hlavných postáv. Ako som písal na začiatku film časom zmení svoj charakter a stane sa prekvapivo zábavným (obzvlášť postava lebkáča ma vždy rozosmiala). Ale tento humorný záver spolu s podmanivou hudbou (už len tá sama stojí za zhliadnutie filmu) na vysoké hodnotenie nestačí. Od Kitana som videl len dva filmy, z ktorých usudzujem, že toto je zrovna jeho štýl (hlavne tá divadelnosť), ale mňa zatiaľ nedostal, takže 6,5. ()
Přes velice zvláštní, těžko propustnou a hulvátskou povahu jednoho z hlavních protagonistů se jedná o velmi milý film, který vás lehce plynoucím dějem vtáhne do své příjemné atmosféry a u něhož snadno zapomenete na starosti všedního dne. Road-movie je obecně mým oblíbeným žánrem a když je natočená jinak než ostatní, tak potěší dvojnásob, jako v případě Kikudžira. Bezchybně zvládnutá dětská role, perfektní práce s komickými prvky a hudební podklad, který se vám na na nějaký čas vryje do paměti. Mé první setkání s Takeshim Kitanem = pětihvězdičkové. P.S. – Dostih závodníků na silničních cyklistických kolech si scénárista vymyslel jako fórek nebo se v Japonsku opravdu jezdí?:-) ()
Netušil jsem, že Japonci jsou takhle vtipní, křupan v hlavní roli je naprosto dokonalý. ()
Road movie burana a nekňuby. Plus několik fórků. Nic víc. ()
Prázdniny za všechny prachy teda. Tenhle strejček mi k srdci nepřirostl, jeho kouskům jsem se nesmál, ale musím uznat, že takhle ambivalentní postava se jen tak nevidí. ()
Japonský humor je mi dost vzdálený ale i tak je to pěkný film o přátelství malého kluka a dospělého podivína. Vadil mi ten opakující se hudební motiv. A ty snové scény to měla být nějaká aluze na Kitanův vzor Kurosawu? Slabší čtyři ()
Takeshi Kitano je opravdu zajímavý režisér. Dlouhé statické záběry kamery + některé důležité zápletky snímané z obrovské dálky, či jenom napovězené. Hodně nechává na fantazii diváků. Na začátku filmu vtáhne do děje atmosférou japonského léta. Parné vylidněné město a začínající prázdniny jsou cítit z každého záběru. To vše podkresluje úžasná muzika. Pak se na scéně objeví "nevrlý strýček" Takeshi Kitano a ovládne celý film i herecky. Jak už tady někdo napsal, připomínalo mi to našeho Kolju, ale tady je to pojato tak nějak na japonský způsob. A kdo by nechtěl trávit léto s partičkou osobností jako Nevrlý a Hodný strýček, Tlusťoch a Holá lebka? ()
Absolvováno na Eiga-sai 2012. Čekal jsem něco vážného, přece jenom je tu psáno Drama/Komedie. Ale realita byla jiná - Komedie/Melodrama. Bavil jsem se opravdu prvotřídně, Takeshi si svou roli očividně užíval a dal to nám divákům náležitě znát - týpka podobného ražení najdete snad jen u Tarantina. Chudák kluk má mizivé vyhlídky na prázdniny, ale právě díky "strýčkovi" Takeshimu zažije něco parádního. Špica vtipu jsou potom scény s dalšími třemi borci v druhé polovině filmu. No a pak mě dostala ještě jedna věc - po asi 70 minutách přišla typická zakončovací scéna... ale film pak pokračoval dalších 50 skvělých minut. Úžas! ()
Celý film táhne především charakter a herecký výkon muže, který vede chlapce za svou matkou. Skvěle vymyšlená hlavní postava, kterou bych ve skutečnosti na první dojem odsoudila, že to není dobrý člověk, ale film vás postupem času přesvědčí o tom, že je to jen trochu excentrický dobrák. Takhle to často funguje i v životě... Šlo to natočit zcela obyčejně, ale přesahem je zde skvělý humor, jenž vytváří Takeši Kitano. Filmový zážitek! Nechybělo mi absolutně nic, všeho bylo akorát. ()