La visione del Sabba
The Sabbath
La Sorcière
The Witches' Sabbath
Režie:
Marco BellocchioScénář:
Marco BellocchioKamera:
Giuseppe LanciHudba:
Carlo CrivelliHrají:
Béatrice Dalle, Corinne Touzet, Jacques Weber, Omero Antonutti, Elena Cantarone, Franco Garofalo, Paolo De Vita, Sasa Vulicevic (více)Recenze (5)
Psychiatr David (Daniel Ezralow) má zjistit, zda mladá žena Maddalena (Béatrice Dalleová) je posedlá ďáblem, respektive zda je zodpovědná za zločiny, jichž se dopustila. Ona sama o sobě tvrdí, že jí je přes 300 let, což dokazuje vyprávěním rozličných příhod z dávné minulosti. David, ač ženatý, začíná propadat jejímu kouzlu. Snímek sleduje dvě časové roviny, ty se ale stále častěji prolínají, a tak se David, Maddalena i ostatní postavy ocitají střídavě v minulosti a současnosti.Více jak čtvrtina příběhu je pojata jako balet v exteriérech, kde dominují dva živly - oheň a voda. Poměrně často dojde na otevřenou ženskou nahotu, zato milostná scéna mezi hlavními aktéry je až neúnosně dlouhá, přitom však v zobrazení cudná, nepočítáme-li tvář Maddaleny prožívající nekonečný orgasmus. Nechybí inkvizice, výslech a odsouzení Maddaleny. Drama o mladé čarodějnici je místy meditativní a těžko uchopitelný počin. Zaujme asi spíše okrajové publikum. ()
Pozůstatek evropského uměleckého filmu 60. let jako esence mužského slabošství. Béatrice je tu ovšem nádherná. Patrně nejvíc ze všech vůbec. Herečka tedy nic moc, leckterá čarodějka ji předčila, ale ta fyzická krása laně kombinovaná s malou ukřičenou pankáčkou z předměstí je tu neuvěřitelná. Bohužel hlavní Jeníček Daniel Ezralow mě i přes své neodiskutovatelné fyzické i herecké kvality iritoval celou dobu svým feminním výrazem půjčeným od Gotta při "Odnauč se říkat ne". Jinak je film překrásně prokomponovaný a díkybohu už zde nejde o politiku. I ta etika ovšem pokulhává směrem k machismu a jeho protiváze, mužskému přizdisráčství. Jádra "vizí" mi připomínala v lepších číslech podobné výjevy z Rubleva anebo Zabriskie Point, v těch slabších z Valérie a týdnu divů. Co z toho taky vytlouct. Béatričinu čelist. Je to řiďounké, ale s Béatrice snad ani to neva. Muzika překrásná! ()
ocenenia : Montréal World Film Festival 1988 - Cena poroty (Jury Distinction) spolu s filmom "Berlín Blues" ()
Bellocchiovo La visione del Sabba vnímam ako podobenstvo o frustrácií zo stagnujúceho vzťahu a absencií sexu, ktoré malo miestami blízko k argentovskému sedemdesiatkovému giallu. Ústredná dejová linka je popretkávaná scénami z čarodejníckych procesov, ktoré jednak dokresľujú postavu Maddaleny, ale nesú v sebe aj symboliku, čo je evidentné už pre prítomnosť neortodoxného frustrovaného psychiatra Davida vo väčšine z nich. Mizanscéna je miestami prepracovaná (nástup Maddaleny v červených šatách), miestami balansuje na hranici banality (scéna samotného sabatu bola až príliš zdĺhavá a bez výrazného vyvrcholenia). Herecká poloha Beatrice Dalle sa od jej predošlého filmu, Beineixovho 37,2 Le matin, takmer vôbec nezmenila. Paradoxne mala impulzívna a emočne vypätá Betty k démonickej Maddalene celkom blízko. Crivelliho hudba pre tento film je pozoruhodná. Jadro soundtracku je tvorené z troch polyštýlových segmentov – dôslednej kontrapunktickej sadzby, nervydrásajúcej atonality a osemdesiatkovej klavírnej balady. ()