poster

Hlava plná metalu

  • Island

    Málmhaus

  • anglický

    Metalhead

    (neoficiální název)

Drama

Island, 2013, 97 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Schuldiner
    ***

    Tak vývoj hlavní postavy je všelijaký, někdy podivný a často se mi na mysl přikrádalo slovo klišé, hlavně v souvislosti samozřejmě s muzikou. Stále jsem si říkal, že trauma, kterým si prošla, s tím, že žije tam, kde žije, tedy v Islandské pustině, je samo o sobě vzkličující. Tedy.. její chování a rozhodování beru jako určitý druh šílenství. A když nebudete příliš kritičtí, s tou podmínkou, že se trochu vyznáte v metalu, dostane se vám celkem milého filmečku... Občas je to trapné, občas k pousmání, občas k zasmání, sem tam i k zamyšlení, ale je to docela vyvážené, takže jsem nedostal chuť to nedokoukat. Herečka, hrající hlavní roli, mi přišla strašně sympatická. Navíc...holka, co poslouchá heavy metal... no paráda! A časem zašla ještě dál.. No, eště větší paráda!!! Nicméně, black metal zde ´´zobrazený´´ je potřeba brát trochu s nadhledem. Trochu víc s nadhledem. Ale na to jsem si už zvykl, že undergroundová muzika ve filmech vždycky působí nepatřičně nebo zkrátka k pousmání. Ta podstata věci tam nikdy není pořádně nastíněná a dostává se vám jen klišé a zažitý stereotypy. Ve všem, co se toho týká.(21.10.2014)

  • rockwoman
    *****

    "Nikdy nesuďte člověka podle vzhledu." ...Hera mi byla od samého začátku sympatická. Dospívající, osamělá dívka, která když vzala kytaru do ruky byla sama sebou, naprosto úchvatná, nejsilnější a nejzranitelnější zároveň. Vnímala a chápala jsem její bolest a vztek na sebe a všechny okolo. Ona a její rodiče sváděli vnitřní boj každý sám po svém. Pomoc nejlepšího přítele v časech zlých se neodmítá, ale není to vždy řešení jak začít znovu žít nebo se vykoupit z něčeho, co se nemělo nebo nemuselo stát kdyby...Hudba je lékem na bolavou na duši stejně jako smích a když se zvládne udělat ten první těžký krok, pak se mohou dít i nečekané zázraky. Zase jedna filmová nádhera, která se dotkla mého srdce a lahodila mým ušním bubínkům. :-)(14.8.2014)

  • Aluska88
    ****

    Výborný snímek z nehostinných a mrazivých Islandských plání. I když samotnému metalu se zde nedostane až tolik prostoru, jak jsem myslela, tento žánr nás provází celým snímkem a můžeme v něm zaslechnout několik opravdových pecek. Já si tu svou našla v Megadethu - Symphony of Destruction. Þorbjörg Helga Þorgilsdóttir svou roli zvládla skvěle. Měla jsem dojem, jakoby v průběhu děje zkrásněla:) Ze začátku mi připadala zajímavá, asi uprostřed jsem si říkala, že je moc hezká a nakonec mi připadala moc krásná. Scéna, kde nahrává kdesi ve skladišti svou skladbu, je fakt síla. Hlavně to ze sebe všechno vyřvat, to často pomůže nejvíce. Příběh Hery je trochu podobný mému. Také jsem měla bratra, který miloval metal, byl to ten nejlepší bratr na světě. A zůstalo po něm tolik triček, cédéček a vzpomínek... Vlastní rukou to udělal a já si budu stále vyčítat, jestli jsem to tehdy mohla nějak zastavit, pomoct mu. Ale asi jsem byla příliš malá na to, abych vůbec tušila, nebo věděla, co se děje. A také díky němu jsem začala postupně tíhnout k tomuto žánru a spoustě podžánrů. Island bude svou kinematografií vždy velmi specifický a temný. A to mi vyhovuje.(6.12.2015)

  • Corpsegrinder
    ****

    Vzhledem k námětu jsem se bál aby to nesklouzlo do trapnosti a pozérství, jako to u tématicky podobnejch filmů bejvá. To se naštěstí nestalo a tak tu máme metalově líznutý drama který se z toho hnutí nesnaží udělat jen partu vymaštěnejch (a umaštěnejch) hovad. Hlavní hrdinka je nejen hezká (obzvlášt když na sebe hodí corpse paint) ale i dobře napsaná, nesnaží se totiž ukázat všem jak je jiná, poslouchá to pro sebe a ne pro ostatní. Gratuluju k tomu debilnímu českýmu názvu zase.(15.4.2017)

  • giovanni3
    ***

    Filmy z Islandu potažmo severu mám rád už jen jejich náladou, lidmi, prostředím tudíž má očekávání byla i zde vysoká zvlášť, když je v hlavní roli pohledná Islanďanka co má ráda metal. Bohužel výsledek byl na mě málo přesvědčivý a tak nějak mi někde přišel poslepovaný popotahovaný přez metalovou historii (vypalování kostelů v Norsku => warpaint, ale tak nějak mi chyběl nějaký ten black metal...) či bych řekl až mýty o metalistech (kostel a cigareta, nesmyslné vyvolání "bitky" což metalisti běžně nedělají, atd..). Co bych pochválil, mimo klasické klady severských film. (prostředí, herci, nálada), tak to je určitě postava nového kněze ten zahrál skvěle i byl citlivým a hlavně skvělým propojujícím článkem. Dále scéna v obcodě s malým metalistou a bez debat i závěrečná scéna v pokoji s rodiči. Dávám pouhé 3z5 silné momenty se střídají s delší nudou a představami o metalistech, které nejsou vždy pravdivé.(6.4.2015)

  • - V 59. minutě má hlavní hrdinka Hera (Thora Bjorg Helga) na sobě trikot skupiny Metallica s vyobrazením jejich studiové desky Master of Puppets z roku 1986. (Terva)

  • - Film je věnován Sigurjónu Brinkovi, hudebníkovi a skladateli, který tragicky zahynul ve věku 36 let. (Terva)

  • - Událost o vypáleném kostelu v Bergenu, kterou sleduje Hera (Thora Bjorg Helga) v televizi, se odehrála 6. 6. 1991. (Korkyist)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace