Režie:
Vlastimil VenclíkScénář:
Vlastimil VenclíkKamera:
Vladimír OpletalHrají:
Jiří Sovák, Vítězslav Jandák, Jana Synková, Jiří Hálek, Jan Přeučil, Tomáš Trapl, Eugen Jegorov, Ladislav Gerendáš, Pavel Anděl, Simona Prasková, Hana Čížková, Václav Kotva, Josef AdltObsahy(1)
Nedělní rodinný oběd završí paní domu (J. Synková) překvapením: namísto moučníku bude tentokrát kultura. Objednala totiž domů komorní smyčcové kvarteto (J. Přeučil, E. Jegorov, L. Gerendáš a T. Trapl). Aby byla zajištěna obhajoba umění i umělců, přizve žena souseda z domu – hudebního znalce (J. Hálek). Koncert začíná přednáškou a brzy si otec rodiny (V. Jandák) i dědeček (J. Sovák) začnou dělat z hudebníků legraci. Koncertování ruší mladou dvojici, syna (P. Anděl) a snachu (S. Prasková), v jejich manželských radovánkách. A nakonec se návštěva zvrhne zcela nekulturně… (Česká televize)
(více)Recenze (5)
scénář: Vlastimil Venclík Účinkují Jiří Sovák – dědeček Vítězslav Jandák – otec Jana Synková – matka Pavel Anděl – syn Simona Prasková – snacha Jiří Hálek – soused Jan Přeučil – první houslista Tomáš Trapl – druhý houslista Eugen Jegorov – violista Ladislav Gerendáš – violoncellista Josef Adlt Hana Čížková Václav Kotva ()
Věru tak to je síla, Sovák v podstatě dement, plivající pecky z melounu na hudebníky a hudebníci opět tragedie. Jegorov je muzikant, ale jak může markýrovat hru na housle tahy smyčcem v polovině hmatníku !!! No a Přeučil tou jeho gymnastikou při hře na violu, zoufalost sama ! Uplatnil by se jako klaun ve varieté. ()
Půvabná satirická drobnička kontrastující život obyčejných lidí a nájemných umělců, v níž se střetávají situace vysoké i nízké, krásná mluva i obyčejné žvanění. Nakonec všechny spojí hostina. Výborný Venclíkův text i herecký projev. ()
Patrně satirická a lehce alegorická odezva na začátek divokých devadesátek, kdy se jezdili umělci i "umělci" prodávat na různá otevírání obchodů, autosalonů nebo oslavy zbohatlíků. Pokud ne, tak je námět poněkud bizarní. Odehráno ale dobře, pomine li se určité přehrávání, hlavně proto, že herci v podstatě hrají sami sebe a tenkrát ještě mohli do věci režisérovi kecat. To je znát. Zejména Jandák se vyžívá! :-) Pokud se to trefí do neartové nálady, kdy chce divák vypnout, je to příjemná, i když (z pochopitelných důvodů) zapomenutá oddechovka. ()
"Ale tady tomu nikdo nerozumí. Nám stačí, když budete fidlat..." - "Byl jsem taky takový individualista, hlavu plnou ideálů a srdce plné touhy i opravdové nenávisti. Všechno zkrátka opravdové... Ale teď už je všechno v prdeli..." ()
Galerie (6)
Photo © Česká televize
Reklama