poster

A co dále, Baltazare

  • Francie

    Au hasard Balthazar

  • Švédsko

    Min vän Balthazar

  • Slovensko

    A čo ďalej, Baltazár

  • USA

    Au Hasard Balthazar

  • Velká Británie

    Au Hasard Balthazar

  • USA

    Balthazar

Krimi / Drama

Francie / Švédsko, 1966, 95 min

Režie:

Robert Bresson

Scénář:

Robert Bresson

Hudba:

Jean Wiener
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • WillBlake
    *****

    Filmový předchůdce Lynchova Sloního muže nebo Trierových mučedníků. Spolu s Turínským koněm je pro mě pak osel Balthazar jedno z nejemotivnějších filmových zvířat. Au hasard Balthazat je jinak prohnilost celého světa v 95 minutách. Haneke o tomhle filmu řekl: "Ten film vpadl do našeho semináře jako zbloudilá raketa ze vzdálené galaxie a rozdělil nás ve fanatické zastánce a zuřivé odpůrce. Provokující, cízí a překvapující, převrátil všechna zlatá pravidla konvenční kinematografie na obou stranách oceánu, ale stejně tak pravidla evropských uměleckých filmů a byl přesto až děsivě dokonalý ve své absolutní shodě obsahu a formy."(14.3.2014)

  • Pan Filuta
    *****

    10/10 A to jsem myslel, že mě už nic nemůže překvapit! Tento film, to je jedna velká skepse, nevíra v člověka. Všichni zde prohrají a co víc: vyvěrá z toho zlo v člověku. Měl jsem u toho obdobné pocity jako u Requiem za sen. Vím, že jsou to dva nesrovnatelné filmy. Na to, že film někomu přijde nudný nechci a ani nebudu tady reagovat. Jenom chci podotknout, že jestli Tarkovskij režíroval filmy s hlubokým filozofickým přesahem, tak Bresson filmy s hlubokým lidským přesahem.(10.10.2006)

  • ScarPoul
    ***

    Myslím si, že mnohý s tých čo poznajú Bressona si ho nemôžu vynachváliť. Rozhodne sa jedna o autorského a veľmi osobitého režiséra a jeho film A čo ďalej Baltazár rozprávajúci o mladom dievčati Márií a somárikovi Baltazárovi, je naozaj spravený podľa obmedzení, ktoré si on ako režisér určil. Lenže celý ten pesimistický pohľad aj keď remeselne pútavý a plný symbolov, je pre mňa v takej miere neuveriteľne samoúčelný. Jednoducho som tomu neveril. Utrpenie aj bolesť sú samozrejme súčasťou života, ale zlé rozhodnutia postáv a samá smola lepiaca sa im napäty slúži len k tomu aby sa človek cítil depresívne a znechutene. Je to samozrejme účel filmu, ale predostrený až príliš okato. Možno som ho pozeral v zlom čase, ale celý ten morálny úpadok zvláda napríklad taký Buňuel o stupnicu lepšie. Somárika mi samozrejme bolo ľúto a kvôli jedinému sa ten film oplatí vidieť. Inak je to presne jeden s tých filmov, ktoré ma nemôžu nadchnúť takmer ničím.(5.11.2012)

  • Foma
    *****

    Asi po půl roce přemejšlení a vzpomínání na tenhle film, jsem zvedl hodnocení z původních 4 na 5. S mým původním komentářem sice pořád souhlasim, nicméně zůstalo to ve mně a pořád mě to povznáší. Jakoby ta čistota a nevinnost jsou zřejmě přece jen hlavním poselstvím díla. Původní komentář: Tenhle film se těžce hodnotí, filmový přístupy Bressona jsou dávno rozebraný jinde a musim říct, že jsou skvělý, chvílema až beroucí dech. Jeho práce s neherci (s modely, jak říkal), jeho kamera, to jsou kapitoly samy o sobě, v tomhle filmu je opravdu transcendentální použití Schubertovy sonáty, nádhera. Nicméně, nemůžu se stotožnit s režisérovým pesimismem, s jeho odmítáním vidět více dobra v člověku. Je zajímavý, že takovýhle vidění nacházíme u veřícího, u katolíka, u nějž by radost a naděje měla bejt znát přece trochu víc. Tím nechci moralizovat, ale Bresson staví zcela do protikladu nevinnost, čistotu, pokoru a oběť osla Balthazara (pravděpodobně symbol Krista či aspoň skutečného křesťana) a jeho současnej svět, dle něj plnej zla, násilí, krutosti atd. Vlastně se dostává do pozic (dle mého i mylně)přisuzovaných katarům a manichejským , kteří byli pronásledováni a upalováni, za názory, že svět je stvořen temnými silami a je třeba z něj utéci do světa duchovního, tj. odmítaly pozemskej svět jako svět zla. A je to právě církev, která se postupně svým moralizováním, upalováním a cenzuruo dostala do tý samý pozice, kdy už svět nechápe a často nepřijímá. Přitom její vzor a bůh byl schopen pracovat s kýmkoliv a pro kohokoliv a všude viděl jiskérku Boží, i když jen třeba hodně slabou a tu se snažil rozfoukat. U takovýhleho filmu si musí člověk dát práci, aby mu naopak jiskérky naděje nezhasínaly, když to ovšem vydrží, tak je třeba uznat, že svoji hloubku toto dílo má a probleskují z něj velmi nevšední aspekty krásy.(26.7.2007)

  • cashflower
    ****

    Reputácia somárikov, sťaby hlúpych zvierat je minimálne týmto počinom určite zmätená zo stola Robertom Bressonom. Videli ste niekedy film, kde hlavnú rolu hrá somár? (a nie ledajakú) ... ja nie a tak môžem povedať, že dokázať preniesť symboliku, metafory prostredníctvom oslíka menom Balthazar a tak trefne poukazovať na život okolo nás, je priam na: "smekám klobouk"... ..pomalšie, "skoro" bez slov plynutie (treba byť naladený na takýto filmík) a tak na prvý počin nepôjdem nad 80%, ale verím tomu, že niekedy pri druhej projekcii si tento snímok ešte viac vychutnám a nájdem práve ten zdrvujúci pôvab v jednoduchosti snímku a sile jeho tichosti.(18.8.2017)

  • - Mladičká neherečka v hlavní roli Anne Wiazemsky se později stala oceňovanou spisovatelkou. V knize Holčička (2007) vzpomíná právě na spolupráci s režisérem Bressonem. (Zdroj: FNŘ 2010) (hippyman)

  • - Robert Bresson měl velmi rád zvířata a žádná ze scén ubližování Baltazarovi není reálná. Například pro scénu, kdy ho lidé z vesnice surové mlátí, byla použita maketa zadku osla. V poslední scéně pak samozřejmě Baltazar reálně neumírá, dostal pouze prášek na spaní. (Cimr)

  • - Režisér Robert Bresson si žádal černého osla, ale produkční ho podvedli a nabarvili na černo osla zrzavého. Vše prasklo, když začalo pršet a barva se smyla. Baltazara pak museli natírat každý natáčecí den. (Cimr)