Reklama

Reklama

Food Savers

(festivalový název) (TV film)
  • Německo Essensretter, Die (více)
Dokumentární
Německo, 2013, 52 min

Tím dokumentaristov, ktorý nakrútil celosvetovo ocenený dokument "Čerstvé, ale v kontajneri" sa opäť vydal na cestu po stopách plytvania potravinami vo svete, v ktorom veľká časť ľudstva hladuje. Tvorcovia sa tentoraz zamerali na ľudí, ktorí sa rozhodli bojovať s plytvaním a vyhadzovaním potravín. (STV)

Recenze (6)

Radko 

všechny recenze uživatele

Začiatok dokumentu pripomínal také tie eko-tábory pre deti štýlu: "detičky, teraz po sebe pozbierame omrvinky na obrusoch a vynesieme ich mravčekom a vtáčikom, aby sme nevyhadzovali a núdznych nachovali". Zhruba v polke sa dokument začne venovať vzťahu spoločnosti k spotrebiteľom a zrazu je cítiť zaoberanie sa vplyvu korporácií na myslenie jedinca. Od európskej komisie až do poslednej európskej samoobsluhy. Naimplantovali do jeho mozgu dve veci: 1. jediným kritériom konzumovateľnosti potravín je v mysliach drvivej väčšiny ľudí dátum minimálnej spotreby, resp. trvanlivosti potraviny. Ako mávnutím čarovného prútku sa uplynutím dátumu jedlo zrazu zmení na nepožívateľnú otravu, príšerný jed, ktorý treba zlikvidovať. Až sa žiada povedať, že refrén Lenky Filipovej "Za všechno múže čas" sa podarilo do potravín vpečatiť veľmi úspešne. 2. Ak spotrebiteľ nemá normovaný produkt (týka sa najmä zeleniny a ovocia), ktorý je rafinovane predvedený v jeho ideálnych podobách v tisíckach reklamných letáčikov, v kuchárskych knižkách, tv programoch o varení, mainstreamových filmoch a seriáloch, tak tento spotrebiteľ považuje nenormované výrobky (tzv. neštandardy) automaticky za vadné. Razom začal byť dokument zaujímavejší. Tento masívny výmet mozgov sa veľkopredajcom podaril dokonale (tzv. fetiš dátumu spotreby) a dokument ponúka alternatívy pre spotrebiteľov (nevyhadzovať jedlo, second pekárne, v reštauráciách dojedať čo naložia a podobne), z nich niektoré podnetné a zaujímavé. A ako píše mchnk: treba začať od seba. A hoci v dokumente ani zďaleka nie sú všetky rafinované úskoky výrobcov želatínových amarounov, čo sa predávajú ako overené potraviny eko-bio a bez konzervantov, ak už raz človek nabehne na sedliacku logiku, neostanú mu dlho utajené ani tie. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

I za šetřením s potravinami se skrývá business. Žel přírodo, jde o to mít zisk z nápadu, v tomto případě tedy "donutit" lidi aby kupovali a spotřebovávali jen to, co musí. Celé pojetí dokumentu je takové mainstreamové. Mapuje pouze západní Evropu, když pominu Ukrajinu a její zlepšovák v podobě nálepek reagujících na teplo, a tím zobrazující skutečný stav masa. Tímto se dostávám k další záležitosti. Celá otázka "co s tím...?" se z 90% vztahuje jen na zeleninu, pečivo, a dokonce na produkty, ze kterých se vyrábí předražená zmrzlina Magnum. Celý vražedný velkoprůmysl na zpracování masa, jehož obraz by dokumentu rozhodně dodal nutnou dávku "šoku", je zde vynechán. Malá zmínka o neuvěřitelném plýtvání největšího a nejkapitalističtějšího fast foodového řetězce, který své bezcharakterní praktiky schovává za cynické heslo "I´m Lovin it", je prakticky k ničemu. Do tohoto chybějícího dodatku lze zařadit i celý potravinářský systém USA, proti kterému je ten západoevropský jen jakousi kapkou. Nicméně i všeobecné pojetí dokumentu, který je, dle mého, určen pro konzumní spotřebitele, má velké plusy. I když, business je business, jsou zde i skvělé výjimky. Sesterské duo z Německa, nabízející zdarma tzv. "zeleninové zmetky", je určitě ten nejhezčí příklad. Dokument také krásně nastiňuje diktátorské podmínky výkupu potravinářských řetězců, které, vychovávajíc si své ovečky s nákupními vozíky, určují lidem přesně, co jim líbit musí a co naopak ne. Malé ústupky několika menších řetězců, jako např. bojkot akcí typu dva kusy v ceně jednoho apod., se dá také, bohužel, přirovnat jen k malé kapce. Vládní zásahy, přicházejí teprve ve stádiu neúnosnosti situace i samotní konzumenti své návyky také, v globálním měřítku, jen tak nezmění. Své o tom jistě ví, v dokumentu zmíněná, jedna čínská restaurace, působící na bázi švédských stolů, která si začala účtovat peníze za vrácené jídlo. Velmi slušně zrežírovaný dokument jistě nabádá k zamyšlení, nicméně jeden z vrcholů civilizačních paradoxů, jakým plýtvání potravin rozhodně je, se dá bez diskuze přirovnat k běhu na velmi dlouhou trať. Lidská rozmařilost a sobeckost je totiž nekonečná a koho s plným žaludkem zajímá kontrast miliónů hladovějících s miliónem tun vyhozených potravin? Toť ona otázka. Člověče, začni sám u sebe! ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Konečně vítězí zdravý rozum. Já žiju bez vyhazování potravin, pole na dozbírání mám daleko. Okolo roku natočení dokumentu se situace pomalu začala měnit k lepšímu. Důležité bylo zrušení darovací daně u potravin. Není náhoda, že jde o německý dokument. Německo a Japonsko jsou nejlepší na světě v recyklaci. ()

Marek1991 

všechny recenze uživatele

Pozeral som to na dumpstrovaní v Bratislave v Kalabe a musím povedať, že v rámci systému sa snažia, no ak si naštudujú Zdrojovú ekonomiku od Projektu Venus, tak vychytajú aj ten zvyšok chýb, kde zostáva biznis a neférovosť. ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Po predchádzajúcom filme o plytvaní potravinami sa rozhýbala aj Eurôpska únia a samozrejme zostala iba pri rečiach. Niečo podnikli v zákonoch Briti, ale na rade sú skôr výrobcovia potravín a súkromní podnikatelia, ktorých niektoré dobré alebo aj kontroverzné nápady sú prezentované. Napríklad v nemeckej čínskej reštaurácii bez obsluhy so švédskymi stolmi zaviedli pokutu za nedojedené jedlo. Kto si naberie viac šalátu ako zje, pri odchode doplatí euro, pri mäse a rybách dve eurá. Pripomína mi to trochu základnú školu a moju traumu, keď sme museli všetko zjesť a mne nechutilo, ale tá reštika o zákazníkov neprišla. Inde zasa objavujú Ameriku, keďže u nás je bežné, že sa spotrebuje aj nedokonalá zelenina a ovocie, prípadne sa drobné zemiaky spotrebujú pre zvieratá. A že sa v Dánsku potraviny niekedy nevážili, teda museli byť rovnako veľké, a iné sa vyhodili, to ma dostalo. Otázka dátumu minimálnej trvanlivosti je podrobne rozpitvaná, čo by chcelo aj nejakú väčšiu kampaň. Zdá sa, že s nálepkou reagujúcou na teplo pri balení mäsa je Ukrajina o malý krok pred EÚ. –––– Aký chlieb je už starý, to je filozofická otázka. –––– Dátum minimálnej trvanlivosti je otázka dokonalej kvality, nie zdravotného rizika. ()

agassi68 

všechny recenze uživatele

Chvályhodná propagácia nevyhadzovania potravín. Časom a myslím veľmi krátkom sa budeme musieť vrátiť do čias nedávno minulých, keď naši starí rodičia zužitkovali prakticky všetko. Ako decko si nepamätám, že by sme nejaké jedlo vyhodili. Mali sme síce také malé hospodárstvo, ale v určitej miere sa to dá dosiahnuť aj v meste. Pár návodov ako na to, môžete vidieť aj v tomto dokumente.. ()

Reklama

Reklama