God's Not Dead

Propaganda, která je moc neschopná a vylhaná, aby se s ní mělo smysl pouštět do diskuze, ale ne dost zábavná, aby se u ní dalo smát. Zvlášť zasazen do kontextu je tenhle film ryzím zlem. Je skutečně těžko snesitelné sledovat film ze země, kde přiznaný ateista nemůže doufat, že by byl zvolen do nějaké politické funkce, v němž se křesťané staví do pozice utlačovaných a ublížených - a to formou tvorby naprosto nerealistické modelové situace. Na opravdové univerzitě a na opravdovém semináři může být tenhle film skvěle využíván jako ukázka tendenční propagandy, kde se privilegovaná skupina staví do pozice obětí vnějšího nepřítele, jakési zapšklé zdegenerované skupiny sápající se po moci. Co mi to jen připomíná? (01.01.2019)

Menší príbeh na začiatok. Pred nejakými dvoma rokmi mal môj učiteľ etiky na mesiac voľno, tak mi táto hodina často odpadávala. A keďže na náboženstve bývala vždy zábava, začal som chodiť tam. Na prvej hodine sa, tak ako vždy, riešila homosexualita, a tak som sa ako liberál (pozn. pre konzervatívcov - liberál neznamená urážku) veľmi dobre zabával na komentároch veriacich homofóbnych spolužiakov. Na druhej hodine učiteľka pustila toto. Námet mi prišiel zaujímavý, dúfal som v niečo typu Pozemšťana. No očividne som sa pekne zmýlil. Ako ateista samozrejme neverím v nejakú postavu mimo priestor a čas ktorá tu bola vždy, stvorila nás ale sama očividne stvorenie nepotrebovala. Nerozumiem logike toho, že Ježiš, boh a Duch svätý sú vlastne jedna osoba, z čoho vlastne vyplýva, že Ježiš obetoval seba samému sebe aby zachránil svet pred sebou. A už vôbec nevidím dôvod veriť v niečo, kde chýba logika asi tak, ako punčové rezy na zraze anonymných alkoholikov. Z tohto filmu som sa teda dozvedel asi toľko, že ako ateista som obyčajná sviňa a v podstate na základe poslednej scény si nezaslúžim žiť. Takisto som sa dozvedel, že ostatní bohovia síce možno existujú, ale ten kresťanský si to neželá, čiže my musíme urobiť Big Daddymu po vôli aby sme nešli navždy do pekla (to je to božie milosrdenstvo). Takisto som zistil, že prijatie Ježiša ma môže zachrániť pred smrteľnou chorobou a že časové línie v náboženstve zmysel dávať nemusia, because yes. Jediná vec čo sa mi páčila bolo veľké množstvo postáv (To je asi Wheel of Time syndrome), aj keď v tomto prípade ich boli vlastne 2/3 úplne zbytočných. Keď už hovoríme o zbytočnostiach, tak asi si viete predstaviť môj názor na tento film. Najväčší frajer bol aj tak ten otec moslim, tiež by som sa s tým nesral. Čiže ponaučenie na záver - There is over 6000 gods all over the Earth, but don't worry, only the your is real! (27.09.2020)

Více než o existenci Boha, pochybuji o existenci tak statečného mladého člověka, který by dokázal natolik neohroženě obhajovat svou víru a dát v sázku vše jako hrdina tohoto filmu: pokračovaní ve studiu, lásku své dívky i svoji prestiž mezi ostatními studenty. - Ale vážně: Bez vzdělání ve víře není možné své náboženské přesvědčení obhájit! A zkuste se dnes a u nás zeptat nějakého věřícího člověka - věk ani denominace nerozhoduje - v co vlastně věří! Kromě laciných a plytkých blábolů se nedozvíte nic. Navíc ze strany současné katolické církve se takovému evangelizátorovi a statečnému obhájci víry žádné podpory nedostane, spíš se může dočkat nařčení z proselytismu. Jedno je ale jisté: Bůh není mrtev! Mrtvá je jen víra mnohých! Film je možné shlédnout zde: http://gloria.tv/media/7hJAjoRqK7S (01.11.2015)

Komedie? A kde jako? Tady se budou smát jen zapálení křesťané, jak to těm ateistům zase nandali. Přesně tak je totiž film koncipován. Mladý student, věřící křesťan, to strašně natře profesorovi, který je hloupý nevěřící pes. Ta polarizace obou táborů, ateistů a teistů, byla v tomto případě až neskutečně směšná, protože nevěřící lidé zde byli vykresleni jako zabednění a netolerantní tvorové, zatímco věřící jako jejich oběti hlásající lásku a pochopení. Začalo to sice docela slibně a já se těšil na vypjaté hádky na univerzitní půdě, kde po sobě obě strany házejí smysluplné argumenty, ale to se nestalo a film se propadal hlouběji a hlouběji do agitačního bahna. Pravda, ta argumentace křesťana Joshe měla něco do sebe a já jako agnostik s jeho tezemi nemám problém, ale bez oponenta to bylo strašně jednostranné a časem to lezlo na nervy. Pořád čekám, kdy se téhle látky chopí někdo, kdo dá oběma stranám stejný prostor. 30% (28.05.2015)

Obávám se, že podobné tendenčně zaměřené materiály můžou při vší snaze o šíření "dobra a poznání" vyrábět paradoxně více nepřátel náboženství než kolik jich snad k víře můžou přivádět. Duel studenta s profesorem ukázkově demostruje klasický zásek, ze kterého se nám jako lidstvu ani po všech těch staletích nekonečných třenic stále nedaří vyrůst. Taková šaráda přitom nedokazuje nic o Bohu, jako leda o střetech našich různých představ o něm. Mění se jen metody, prostředky a pomůcky, které si k tomu v různých dobách, formách či podobách bereme na pomoc (v tomto případě aktuální poznatky z pole vědy, filosofie či teologie v rámci určitých dobových paradigmat). Film vlastně sám v sobě prozrazuje to, že za utkvětlou potřebou obhajovat ne-existenci Boha je vždy něco osobního, co zapříčiňuje lpění na svých názorech (viz Dawkingsův komplex). Tento film se bohužel proviňuje neférovostí ze snah o přetahování z jedné strany spektra víry na druhou, čímž může zatápět do kotle často se vyskytující nemoci víry (či nevíry), kterou je přesvědčení o vlastní pravdě. Takové přetahování přitom nepřináší záruku žádného kvalitativního skoku ke skutečnému hlubšímu Porozumění všech těch věcí, o kterých se s oblibou pojednává, když se o Bohu začne mluvit. Nutno však poznamenat, že jelikož žijeme v kultuře, v níž je mnoho neférově tendenčního z hlediska materialisticko-ateistického filosofického lobby, není se co divit, že vznikají takovéto produkty, které jsou tendenční duchovně-teisticky (zde navíc úzce křesťansky). Pozorný, nezaujatý divák, který se nenechá odradit ani svést zdejší předpojatostí si zde však může najít cestu přinejmenším k přiblížení poznání universálních hodnot lidství, což je bezpochyby vítaný užitek, jenž tento film může světu přinášet. (13.12.2015)