Mlha nad mořem

Scenárista Sim Seong-bo stál u zrodu jednoho z nejzásadnějších a nejlepších korejských filmů, přelomových a pro mnohé i průlomových "Vzpomínek na vraha" režiséra Bonga Joon-hoa. Po deseti letech, kdy jeho filmografie překvapivě zela prázdnotou, se vrátil díky produkční záštitě Bonga nejen novým scénářem, ale i vlastní režií. Na rukopis tvůrce upozorňuje již důmyslné evokování doby děje, které stejně jako ve "Vzpomínkách na vraha" probíhá skrze dobové paradoxy a absurdity - v tomto případě v nejrůznějších detailech, ale i doslovně připomenutý rozpor, že jihokorejští rybáři, na které doléhají sociální a existenční problémy doby mezinárodní finanční krize přelomu tisíciletí, se z nouze uchýlili k pašování ilegálních emigrantů, kteří naopak do Jižní Koreje směřují ve vidině vyšších platů a zajištění svých rodin doma. "Mlha nad mořem" na jedné straně vykazuje řadu paralel s Bongovým "Snowpiercerem", nicméně oba filmy zůstávají zásadně odlišné a zcela osobité. Oba se odehrávají na uzavřeném prostoru (vlak, loď), který je obklopen živly a kde se sehraje sociálně motivované drama a vzpoura. Zatímco "Snowpiercer" ale předkládá alegorii, kde hrdinové nahlídnou všechna patra společenského statu quo a jejich cílem je převrácení, či dokonce svržení hierarchické pyramidy, "Mlha nad mořem" představuje realistické drama, kde sociální systém a kapitalismus na postavy přímo doléhají, ale ty nemohou ze své pozice tlakům jakkoli vzdorovat. Tomu ostatně i odpovídá formální zpracování, kdy Bongův film charakterizuje pohyb po přímce zosobněné vlakem, zatímco Simovo drama se odehrává na jednom prostoru, potažmo se točí ve spirále tří provázaných jevišť - prosvětlená a teplá strojovna, šedá paluba vystavená živlům a temně zlověstná chladící komora na ryby. Na nich pak bravurní scénář rozehrává myšlenkově i emočně vypjaté drama, kde morálka naráží na strach o existenční budoucnost a posléze i prosté přežití. Skvělé úvodní rozkreslení charakterů předjímá, že zde nepůjde o žánrový střet dobra a zla či ideálů a egoismu, ale naopak o obraz obyčejných lidí, kteří se ocitnou v krajní situaci. Ta je příznačně natolik extrémní, že jedním z úniků se stává šílenství, které přichází ne v reakci na nějakou temnotu lidské duše či absolutní zlo, ale coby opozice k činům konaným s naprostou racionalitou v patové situaci tváří tvář existenčních obav o to, jaké následky by vzniklá situace měla pro vlastní titěrné životy rybářů. Proto také finále filmu, které by jinde vyznívalo nastavovaně, doslovně několikrát odpírá prosté a jednoznačné uzavření nějakým happy endem, protože ten prostě není možný, neboť prožité události a především poznání o lidské podstatě navždy zůstanou rezonovat v přeživších. A to samé platí i o divácích a jejich zážitku z filmu. (07.12.2014)

Další krásná ukázka toho, jak dobré filmy umí Jihokorejci točit. Na tohle se prostě dobře kouká, i když je téma velmi dramatické a tragické. Skoro je škoda toho zbytečná, především hudebního patosu v závěru, který se snaží za každou cenu vytvořit emoce v divákovi, ale jinak je to velmi dobrá podívaná, která s vámi dovede zamávat. (04.09.2015)

Klasická Kórea, kedy formou prezentovania charakteru postáv takmer dokonalú nudu v úvode, z ničoho nič vystrieda nie len myšlienkovo zvrátený nárez. Zrejme by sa tomuto thrilleru dalo vytknúť kadečo, pričom najmä v záverečnej tretine sa divák pristihne pri myšlienke, či by naozaj až takto mohlo všetko dopadnúť, no keď sa Vám podarí prižmúriť očko, pohltí Vás celkom slušné psycho. Samotné hodnotenie zatiaľ za štvorku, aj keď od trojky neprekonáva žiadnu mimoriadnu vzdialenosť. (07.02.2016)

Film jsem delší dobu odkládal, tyhle lodní thrillery většinou u mne dopadly špatně ( Kapringen, Captain Phillips) zkratka to není má krevní skupina, ale Sea Fog mi byl sympatický už od začátku zřejmě kvůli původu filmu. Slušný námět, poutavá výprava, hezky zobrazená psychologie postav a od působivého zvratu, atmosféra hezky zhoustne, kapitán zmagoří a začne slušná vybíjená posádky ( kde je velká škoda, že jsme ochuzeni o veškeré brutální záběry, zrovna od Koree by jeden čekal nějakou šťavnatou brutalitu, jsem si jist, kdyby se zde tlačilo na pilu jako v I Saw the Devil, tak tenhle film otřásne žebříčky všech!), ale stejně je to hezky znepokojivé, napínavé a poměrně drsné. Dobrý film. 80% (12.07.2015)

Dráma, ktorá sa v polovičke pretavila do slušného thrilleru a ja som sa nestačila čudovať. Veriť, či neveriť. Pravda, či lož. V každom prípade to má dosť dobrú atmosféru, výpravu a kameru. Je to vlastne celkom smutný príbeh o tom, čoho všetkého je človek schopný vo vypätých situáciách a čo všetko sa v ňom skrýva. (28.08.2015)