poster

Krvavé ruce zákona

  • Itálie

    Mano spietata della legge, La

  • angličtina

    The Bloody Hands of the Law

Krimi / Thriller

Itálie / USA, 1973, 88 min

  • bierce
    ***

    Jeden z mnoha neznámých snímků ve filmografii Klause Kinskiho. Ale abych neurazil, hlavní postavou je v tomto drsném mafioso/policejním thrilleru Philippe Leroy, který si tu vystřihl nasranýho policajta, odhodlaného skoncovat s místním zločineckým syndikátem, jehož vedení sahá až na ty nejvyšší místa. Kinski ztvárnil vedlejší postavu bezcitného zabijáka se svým typicky ledovým výrazem ve tváři. Oproti jiným filmům zde má ale docela velký prostor, takže sem si to náležitě užíval...Kladem je taky líbivá hudba Stelvia Ciprianiho a docela svižný tempo. Samotný konec je pak trochu šokující, protože přichází ve chvíli kdy to čekáte nejmíň a příběh proto působí poněkuď neukončeně...ad Philippe Noiret: na IMDB není Noiret vůbec uveden a v titulkách ho taky nenajdete. V druhé polovině filmu se v záběru objeví asi na pět vteřin muž, kterého vidíme ze zadu a který je Noiretovi opravdu podobný. Jistotu sem ale neměl, docela by mě zajímalo, jak na to ČSFD přišla..(29.1.2006)

  • borsalino
    ***

    Mafie prorostlá ve všech složkách státu, včetně policie. Ta je tak stále o krok pozadu za organizací, která po první vraždě zahlazuje stopy dalšími vraždami. Docela slušný snímek.(29.10.2017)

  • movie
    ***

    Moc mě tu bavil Philippe Leroy, který zde hraje drsného fízla, který pravidelně zpochybňuje nutnost svého násilného chování a je sám sebou znechucen, nicméně si nemůže pomoct: na grázly nic jiného nefunguje. Ve filmu je zajímavě nastrčený Klaus Kinski, hraje zde tichého zabijáka, který ani jednou nepromluví. Moje teorie o jeho účasti ve filmu je taková, že produkce měla jen dostatek peněz na to, aby Kinskiho udržela na place, ale už ne tolik, aby pronesl byť jedinou repliku. To je ostatně znát i ve scéně, kdy Leroy začně vyslýchat Kinskiho, přičemž následuje rychlý střih, Leroy vstupuje do kanceláře svého šéfa se slovy "máme to, všechno mi řekl."(19.2.2019)

  • dopitak
    ****

    Komisař Gianni De Carmine je tvrdý chlap, u výslechů brutální, což u nadřízených znamená neustále nůž na krku. Daleko horší zkouška ho ale čeká v případu zavražděného mafiánského bosse. Někdo zjevně infitroval policii, což zjistit potrvá hochům s odznakem 2/3 filmu. Akce je dost, ale není nápaditá a film vůbec není napínavý. Krve není příliš, takže žánr popisovaný kolegou Karlos80 opravdu odpovídá (i když by leckdo radši viděl poctivé giallo). Kinski zase jako magor, Pia Giancaro krásně odhalí své přednosti. Nic co by se mělo pamatovat. Dabing byl dělaný v Brně se spoustou známých jmen počátku 90. let, jedná se o částečnou překrývačku.(3.6.2018)

  • Karlos80
    ***

    Italský organizovaný zločin a mafie v docela realistickém (pěkná kamera), ale jinak zcela průměrném, místy docela nesrozumitelném a nesmyslném provedení. Nicméně toto polizioteschi (eurocrime), bylo docela kvalitně obsazeno. Vedle nekompromisního komisaře Philippa Leroye (jeho brutální výslechy neměly chybu), který se velmi často objevoval v těchto filmech (jen tak namátkou geniální "Milano calibro 9" nebo "Milano rovente") se zde objevila skutečná eurocult hvězda Klaus Kinski. Tito dva herci, zejména pak Kinski se svým originálním děsivým výrazem (nejen v euro filmu, ale vůbec v celé světové kinematografii něco nevídaného), dávali tomuto neslanému nemastnému filmu větší šťávu...Kinski zde odehrál jen menší roli (najatý úkladný vrah), ve většině svých výstupů sotva pronesl nějaké to slovo, kdykoliv se však objevil na scéně, věštilo to něco velikého. Hrozivá scéna...viz třeba autogen v rozkroku jednoho chlápka/násilníka...! Akce byla docela krotká (jen jedna honička, pár výstřelů, žádný pořádný vzájemný souboj). Bohužel, tyto typické elementy, které by mělo kvalitní eurocrimi splňovat, film postrádal, ale bylo zde pár velmi dobrých sekvencí grafického násilí a vražd (bohužel nesmyslných). Film však stál na dvou zcela jistě neoddiskutovatelných výkonech dvou hlavních hereckých představitelů a jejich jednotlivých nebo vzájemných výstupů. Zajímavé nízkorozpočtové poliziesco, které ve svém žánru není úplně to nejhorší, ten poněkud dvojznačný konec nebyl úplně podle mého gusta, ale budiž. Ciprianiho rytmické hudební skóre však opět výtečné. Komentář zde jako druhý v pořadí.(2.5.2010)