Zire darakhatan zeyton
Au travers des oliviers
Through the Olive Trees
Pod olivovníkmi
VOD (1)
Obsahy(2)
Snímek Pod olivovníky je poslední částí Kokerské trilogie režiséra Abbase Kiarostamiho, která se vydává do „zákulisí" druhého filmu Život jde dál a věnuje se drobným problémům provázejícím jeho natáčení. Sleduje komplikace, které vyvstanou, když milostné neúspěchy jednoho z herců – mladíka toužícího po ženě, která hraje jeho manželku, ale ve skutečnosti s ním nechce mít nic společného – způsobí na place pozdvižení a do víru toho všeho zatáhne i nebohého režiséra. Nepopsatelně krásná a dojemně lidská komedie se noří do folkloru iránského venkovského života a odlupuje vrstvu po vrstvě inscenovanosti, zatímco zkoumá prchavý, alchymistický vztah mezi filmovým uměním a realitou. (Cinemax)
(více)Recenze (26)
3,5 Je to druhý film, ktorý som od režiséra videl a je to podobne ľudsky hrejivé ako "Kde je dom môjho priateľa?". Tento zrejme slávny režisér doteraz unikal mojej pozornosti a je pre mňa jedným z najväčších objavov poslednej doby. Iba niekoľko málo svetových režisérov dokázalo nakrútit film o nakrúcaní filmu pre diváka príťažlivým spôsobom a Kiarostami je určite jedným z nich (najskvelejší z takýchto filmov je zrejme Americká noc od Truffauta). Veľmi sa mi páčilo, ako bola krajina znova zapracovaná do príbehu ako jeho neoddeliteľná súčasť. ()
Svým způsobem milé a poetické, ale určitě z těch horších Kiarostamiho děl. Ne tak náročné jako jeho ostatní filmy. Na druhou stranu nás snímek nutí přemýšlet o méně existenciálních otázkách, řekl bych spíše o lidových. Zajímavý pohled pod pokličku íránských zvyků ve společnosti. ()
V titulcích filmu uvedeno: rok výroby (v perských číslicových symbolech) 1372, což odpovídá roku 1993 gregoriánského kalendáře. ()
Výborná filmařina! ()
Opäť zvláštny Kiarostamího štýl, keď film vznikne akoby náhodou. Tento krát vlastne rozpráva príbeh zaľúbeného chudobného chlapca, ktorý žiada o ruku bohatšie dievča. Všetko sa deje akoby mimochodom pri natáčaní predchádzajúceho dielu série. Herecké výkony sú amatérske a prevedenie nenútené a napriek tomu má svoje čaro priamej výpovede. ()
Pod olivovníky lze vnímat jako jednu báseň v Kiarostamiho filmové sbírce. A stejně jako mnohdy básně začínají dávat smysl v širším kontextu, tak i tento film vyjeví své hlavní kvality až zhlédnutím dalších jeho děl, především dalších části Kokerské triologie. Sám o sobě zaujme film velkým důrazem na barvy a obraznost, čímž dává vyniknout exotice Iránského prostředí. Celý příběh se klikatí, jako cesta do kopce prostupující Kokerskou triologií. Lidský život není lineární sled událostí z Holywoodu, jakoby říkal Kiarostami, ale koláž z jednotlivých obrazů, událostí, jež se mohou často opakovat. V další rovině rozvíjí režisér svůj oblibený motiv neostrosti mezi fikcí a realitou, k čemuž odkazuje několikanásobným zanořením filmu do filmu. ()