Milostné písně

I u druhého Karáskova snímku jsem si přál, aby trval jednou tolik. Dialogy mě opět velmi bavily, konec jsem považoval za kvapný, ovšem jen do toho okamžiku, než jsem si příběh zpětně rekapituloval a zjistil, že ve vyprávění do sebe vše zapadá, jak má. Karásek o filmu přemýšlí jako málokdo, jeho filmy jsou sice nazývány bytovými, ale i tak jsou plnohodnotné. Mimochodem, velká škoda, že Miloslav König nehraje víc! (28.02.2022)

Bohdan Karásek už podruhé a zřejmě definitivně prokázal, že má dobrou znalost popisovaného prostředí a úžasný pozorovatelský talent. Oba tyto faktory tvoří bytelný základ jeho středometrážních konverzaček, kde neochvějně drží stylovou rovinu a působí naprosto věrohodně i v detailech. Milostné písně jsou ovšem čistě melodramatické, na rozdíl od předešlého snímku Lucie, který byl zčásti komediálně laděný, o což se postarala svým výrazným hereckým projevem Petra Nesvačilová. (75%) (02.04.2023)

Dosud bohužel skoro dokonale neznámý Karásek nadále zúročuje své bohaté zkušenosti - má už dva filmy vykazující vyzrálost stylu a řemeslnou dokonalost. Možná by s pár dalšími desetitisíci v rozpočtu vypadaly ty snímky jinak, ale ne o moc. Především projev herců ať nikdo nepovažuje za jakkoli ovlivněný jakoukoli produkční nedosáhnutelností či režijní neschopností - vše je záměr a naplnění koncepce, cesta ven z "takového toho českého herectví" a pro mě osobně jeden z mála povedených počinů v této oblasti za pěkných pár let. Scénář byl psán na digitální váze vážící snad i setiny miligramů. Chápu samozřejmě, že kdo Karáskovu tvorbu nezná, může zaměňovat jeho jemnou nadsázku s nezáměrnými efekty amaterismu nebo něčím podobným. O to větší vina padá na ty, kdo mají možnost jeho tvorbu představit českému publiku a neodvažují se. Ten film je národní poklad. Ale doma samozřejmě není nikdo prorokem. (01.07.2015)

Překvapila mě absence silnější pointy, ke které jako by to směřovalo, ale nakonec to není zvlášť na škodu. Skvělé vedení herců a schopnost vzbudit zájem o postavy na malém prostoru. Možná by mi fakt víc vyhovoval alespoň jeden emocionálně silnější moment, který by maximálně zužitkoval tragickou událost na pozadí (teda "pozadí" - ono to jde vyvodit od samého začátku, ale to nevadí), ale to třeba chci po tom filmu moc, aby mě uspokojoval. A na filmech jako Karáskovy je dobré právě, že to nemají zapotřebí. (20.08.2019)

Proč je Gabriel pro Hanu tak důležitý? Co je spojuje? Napadne hned při jejich setkání v obchodě. Pointa však zůstává během následující návštěvy v pozadí, řeší se běžné věci, ta odpověď občas přijde do hovoru, ale často se rychle přechází na jiné téma. Je to přeci něco, co oni vědí, takže se to nemusí znovu dlouze rozebírat "pro diváka". Opět výborné dialogy, tentokrát však vážnějšího ražení, ze kterých je i bez nějakého konfliktu místy cítit dusno. Závěr mi přišel uspěchaný, ale to může být i tím, že jsem chtěl ještě zůstat a nejlépe hned zažít druhé kolo u Gabriela a Týny. Kdyby bylo... 80% (30.09.2023)