poster

Když v tom jedou ženy (TV seriál)

Dokumentární

Česko, 2014, 4 h 30 min (Minutáž: 45 min)

Kamera:

Jiří Zykmund
(další profese)
  • ondey
    ****

    Hlavní (anti)hrdinky pustili Remundovou s kamerou na 5 cm od svého nosu. A tím výbornej dokument začíná. Člověk slyší a vidí nejen to, co závislačky chtějí, aby člověk viděl a slyšel. Kamera zůstává trpělivě zapnutá i po konci hereckých etud a sleduje, co za člověka se vyloupne pod šlupkou lží a přetvářek.(29.3.2014)

  • spotczek
    *****

    Podtrhuju výchovný rozměr dokumentu: má-li člověk řešit problémy, nemá si z nich dělat ještě větší. Upřímně nechápu stesky v něktrých komentářích, že to není koukatelný - jak jinak upřímně mluvit o závislosti?!!!!! A je ubohost sama posuzovat kvalitu filmu podle životního stylu zobrazovaných. Jo, život je kurva těžkej, ale často nám vlastní zodpovědnost za něj dochází, až když si vymácháme čumák ve vlastních sračkách. Kdyby člověk uměl dobře poslouchat a chápat ostatní, možná by se sám lecčeho ušetřil. A co se týče pravdy ve výpovědích zobrazovaných - ono to dilema, čemu věřit a co je prostá fabulace, tak nějak patří k věci. Podle mě je právě jednou z podstatných věcí, kterou se závislák musí naučit, pracovat s pravdou a realitou. Vlastně se to týká nás všech, akorát ne všichni se hned kvůli tomu půjdem namazat. Rozhodně každému se hodí, naučí-li se posuzovat možné a nemožné. A podobné dokumenty k tomu přispívají.(31.3.2014)

  • Tommassi3
    ***

    Velmi dlouho mnou po zhlédnutí dokumentu necloumaly tak rozporuplné pocity, obzvláště u tak, s ohledem na komplikovanost časosběrné metody, nevděčného, za jaký Když v tom jedou ženy bezesporu platí, přičemž jednoznačně tleskám Theodoře Remundové, protože právě ona jednoznačně svým odchodem za kameru příjemně překvapila, i Kavkám, podobný projekt totiž veřejnoprávní obrazovce moc sluší !! S recidivou a bludnými kruhy mám vlastní zkušenost, a tak se mě podobná témata osobně velmi dotýkají, na druhou stranu právě ona zdrženlivost, s níž se Remundová snaží svým hrdinkám, k jejichž myšlenkovým pochodům a hodnotám se raději vyjadřovat nebudu, dopřát poslední zbytky důstojnosti, se mi zdá paradoxně jako největší přednost celého cyklu oproštěného patosu a citového vydírání diváka, zároveň však i jako největší slabina !! Se závislostmi je zkrátka potíž, ať už jde o drogy, alkohol či jiného člověka, a tak ochota protagonistek o nich mluvit sice určitě může pomoci lidem v podobně těžkých životních situacích, zde cítím, o co přesně se tvůrci snaží, nicméně o důvodech a motivacích k podobnému exhibování by se dalo polemizovat.. To už se ovšem bavíme o závislosti docela jiné, že ?! Každá doba si žádá své..(5.3.2014)

  • sator
    *****

    Abstinence na prvním místě-chtěla bych pít a mít to pod kontrolou....Chci získat zpět svou dceru- taková bojovnice a nakonec další relaps,relaps je realita závislých, jde o to otřepat se a jít dál.Střízlivá Helenka-tři roky , pecka... Letní hovory ze sedmičky -až na dřeň,mít se rád a odpustit si po té kalamitě co nechali za sebou je úkol pro titány...Mámo, já jsem tady-lež, pravdivost....Zimní hovory ze sedmičky-uff... . Poděkování a obdiv všem zúčastněným...(1.6.2018)

  • NinonL
    ****

    Několik dílů jsem viděla a zastávám názor, že takovéto dokumenty se mají točit. Ať všichni vidí, do jakého srabu se dostávají alkoholici i jejich rodiny. A zvláště alkoholičky ženy, jejich osudy bývají ještě tragičtější. Je nesmírně těžké dostat se ze závislosti a už nikdy v životě se nenapít. Když pijí všichni kolem vás, všichni, koho znáte, když alkohol prodávají v každém krámě či trafice. Chce to hodně silné vůle a sebeovládání. Kdo to dokáže, zaslouží si obdiv.(7.4.2018)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace