Obsahy(1)
Trik s mizením figurantů se stane záhadou i pro samotného kouzelníka. Slibovaný přesun do čtvrté dimenze se skutečně podaří. Nová komedie A. Procházky v nastudování Divadla J. K. Tyla v Plzni. Kouzelník Felix (Antonín Procházka), který má svou nejlepší éru dávno za sebou, se pokusí ještě jednou vyšvihnout mezi hvězdy showbyznysu. Nový trik se mu podaří víc, než čekal. Figurantka skutečně zmizí ve čtvrté dimenzi. To s sebou samozřejmě nese řadu potíží, kterých má Felix ve svém životě už tak dost. Jeho maringotka se stane útočištěm pro ekologickou spasitelku světa (Kamila Kikinčuková), kterou snoubenec, zkorumpovaný úředník ministerstva životního prostředí (Zdeněk Rohlíček) podváděl s její matkou-nymfomankou ze staré školy (Monika Švábová), či vystresovaného pracovníka agentury zabývající se rozeštváváním partnerských vztahů (Michal Štěrba). Felixova manželka (Štěpánka Křesťanová) sice zmizí ve čtvrté dimenzi, ale ani odtud ho nespustí z očí. A lehce šílený fyzik (Zdeněk Mucha) jej obdaří miniaturou urychlovače částic...
Problémy s časoprostorem, ale především zápletky z naší každodenní dimenze sice původně romantickou komedii částečně posunou do žánru crazy, ale nakonec, jak je u Antonína Procházky zvykem, i v této jeho jubilejní, desáté komedii psané pro plzeňský soubor, všechno dobře skončí.
(Česká televize)
Recenze (8)
Líbí se mi, že A.Procházka je schopný se za svoje dílo postavit. Neschovává se ve vedlejších roličkách, nýbrž rovnou si vystřihne tu hlavní. Kolik českých herců si samo napíše roli?! Zjevný odkaz na všechny české špenáty a čaje, kterými se zítra opařím, spolu s využitím poněkud komického účinku doslovně chápaných, nových fyzikálních teorií (zde strun), z toho sice nedělá zázrak, ale docela tradiční, dobrou zábavu. Škoda, že obecenstvo na záznamu pro televizi, je poněkud mrtvé, jako by většinu vtipů ani nechápalo. Myslím, že tento problém není na straně Procházky. ()
Zatím bohužel platí, že čím novější Procházkova hra, tím horší, ale i tak svým humorem strčí do kapsy většinu českých filmových řachand. Pokud tedy chápete rozdíl mezi hereckými výrazovými prostředky v divadle a ve filmu. Škoda, že autor musel v adaptaci své hry Celebrity s.r.o. jen statovat, on sám by si ji jistě zadaptoval líp. 70%. ()
Záznamy divadelní her mě málokdy osloví zvláště trpí li neduhy oblastního přehrávání... ()
Od Procházkových her čekám oddechovku a občas se u nich i zasměju, ale tohle nebyl ten případ. Zasmála jsem se tak jednou nebo dvakrát, a to je na komedii docela málo. Vlastně by mi ani nevadilo, že se nesměju, kdyby to mělo nějakej zajímavej příběh, ale ten jsem tady taky nenašla. Hru jsem už viděla i naživo v divadle a nebylo to o nic lepší. Jo a řekla bych (i když v tom se nechci moc šťourat, neb nejsem fyzik), že časoprostor je náš normální svět. Dostala mě věta "Mám klaustrofobii z uzavřených prostor". Ale abych si jenom nestěžovala, fajn bylo, že se Procházka naučil pár kouzelnickejch triků. ()
Antonín Procházka píše skvělé komedie. A tahle mě opět pobavila. Už jsem od něj nějaký ten kousek viděl a opět se mu povedla. Asi nebude patřit k předním českým dramatikům, hlavně závěr klidně mohl být zkrácen o deset, patnáct minut, ten tam byl asi zbytečný a už jen málo vtipný, ale za své peníze se diváci rozhodně na jeho hrách vždy pobaví. ()
Reklama