Zvonilka a tvor Netvor

Jednoho dne jsem dlouze nasál několik doušků dobře vychlazeného lahvového piva a pronesl směrem k paní Generové: Zítra vezmu dítě do biografu. Dávají Spongeboba. Kalhoťáka. Ať můžeš naklidit, navařit, vyprat cejchy a vycídit vidličky a nože. Druhý den ráno mě vzbudilo tiché cupitání dětských nožek: Táto, já bych raději šla na tu Zvonilku. Tady jsou dvě možnosti. Buď odmítnout a vystavit se těm nepříjemným akustickým projevům dětí, jako je vzlykání, pištění a pláč, nebo svěsit ramena a ustoupit. O šest hodin později kupuji v kině Hutník dva lupeny na Zvonilku a taky cukrkandl, pišingry a nějaké ty cocy coly. Vestibul je plný lidí a trochu mě překvapuje, že většina lidí nemá víc jak metr třicet. Vcházíme do sálu, odklízím zbytky popcornu ze sedačky po svém předchůdci a pohodlně usedáme. Za chvíli celý sál zhasne a ze tmy se jen ozývají tenké hlásky: Mamííí, já se bojím! V té chvíli si uvědomuju, že jsem asi jediný tatííí ze všech větších či menších přítomných. No potěš. Film začíná. Roztomilé víly, ptáčkové, motýlci, zajíčkové, přesně jak jsem očekával. Někdo někoho zachraňuje. Někdo se chce s někým skamarádit. Tvor netvor je hodný ňouma a jmenuje se Raf. Nudím se. Dozvídáme se o temném proroctví a katastrofě, kterou Raf způsobí. Nějak to souvisí se smrtí a armagedonem. Narostou mu křídla a rohy. Vida, vypadá jako křeček Antona La Veye. Konečně něco zajímavého. Závěr epický jako od Emmericha a dopadne to celkem špatně, žádný happy end. Výborně. Za tři. (17.02.2015)

Výborný příběh se silným závěrem (ten před patetickým dojákem, to už nepočítám). Šablona je sice ohraná, ale napasovaná na víly a takového podivného tvora/netvora (před jeho zplozením to byl asi hodně dobrý mejdan) působí originálně a zejména děti si užijí napětí až strachu. Zvonilka opět funguje jako obchodní značka, v příběhu nemá skoro žádný význam, jen před koncem se tak trochu připlete do děje. (19.11.2017)

Docela hezký, byť prostoduchý (a místy dost slaboduchý) příběh s několika blonďatými hláškami: „Ten pohled znám, já ho totiž vynalezla!“ „Ještě teď mě bolí sedínka...“ . Opravdu pěkná disneyovská atmosféra, ale nic víc - možná pro dětského diváka, ale dospělý se u toho moc neováže. Ale na druhou stranu se nebude nudit, což se taky počítá. Závěrečný „doják“ byl sice trochu moc sladkobolný, ale jo, šlo to... 3hvězdičky - 70%. (20.03.2016)

Zo všetkých Tinker Bell filmov by som tento ohodnotil ako druhý najlepší (top je u mňa stále Secret Of Wings). Príbeh je podľa mňa zaujímavý, je tam veľa prekvapení, ktoré som nečakal a musím povedať, že tam priniesli aj miestami celkom solídnu a silnú drámu. Rád som sa vrátil k týmto postavám, som rád,že som tomuto filmu venoval čas a ak príde pokračovanie Tinker Bell dobrodružstiev, určite sa k nim vrátim. (22.02.2015)

Unylý příběh o malých hmyzupodobných ženuškách, které nejdřív chtějí sníst usmívajícího se bezpanenkového chudeláče, ale později přijdou na to, že ho mohou použít například na narovnávání stromů. No prostě je to z toho jednoduššího soudku. Ale potěšila mě česky nazpívaná závěrečná písnička, která u masově produkovaných amerických animáků bohužel není standartem, ačkoliv bych jí u filmu pro malé děti považoval za nezbytnou slušnost distributora. (12.02.2015)