Aleluja

A přitom Fabrice vypadá na profilovce docela normálně, takže je asi chyba ve mně. Ne, tak tohle není můj šálek ani omylem. Prvních deset, dvacet minut bych ještě ustála, ale pak se to rozjelo tak bizarním způsobem, že jsem postrádala jakoukoliv logiku, pouze, že se Glorie zbláznila a jednala jak smyslů zbavená. O jejím příšerném manipulativním manželovi tam snad není ani zmínka a když, tak jedna věta a to se mi nezdálo dostačující k takovému vyšinutí mysli. A Michael jen přihlížel, ale že by hnul prstem, to ho ani nenapadlo, prostě jen zíral jako já u monitoru. Měl své důvody, souhlasím, ale já jsem z toho paf ještě teď. Tenhle film snad ani nějak oduševněle nejde komentovat, mně tedy rozhodně ne. (13.08.2015)

Krajina lidské mysli, to jsou opevněné hrady a palisády, které mají chránit to, co člověk považuje za sebe sama, a tedy svůj nesporný majetek. Při konfliktu pak záleží jen na tom, jak dlouho je kdo schopen kráčet přes mrtvoly či se stát jednou z nich. V nedobytné věži své perverzní touhy uchovává Gloria svého milence Michela, kterého ovládla tím, že posunula jeho perverzi o stupeň  výš, a tím prokázala svoji nadřazenost. (11.11.2022)

Od chvíle ako som zistila o čo reálne v tejto snímke pôjde,zbystrila som všetku moju pozornosť a neverila som vlastným očiam.Tu neplatí pravidlo zamilovaných ,,vidieť cez ružové okuliare" či vari byť ,,zaslepený láskou".Hlavná hrdinka to poňala po svojom a jej žiarlivosť ju priviedla až do takej miery,že nepoznávala svoje hranice a ona sama ako žena sa stala vražedným nástrojom pre svojho amanta.Pre niekoho nonsens,pre iných možno štipka reality,pretože v tomto prípade ,,keď ho miluješ,nie je čo riešiť".Ak chcete vidieť ako len jedna žena dokáže byť posadnutá mužom,pozrite si a nebudete veriť vlastným očiam,tak ako ja. (30.06.2015)

(49th KVIFF) Nebojte se nevděčného, nežánrového experimentálního artu, který nadchne spíš jen uměnovědně vzdělané diváky. Tohle je chytrá, netuctově natočená, emotivní, lehce úchylná a především krutě černohumorná hříčka, která mě nečekaně totálně odzbrojila. Jakmile po poměrně normálně dramatickém začátku došlo k prvnímu zvratu, začal jsem se bavit a smát se ... a až do konce jsem nepřestal. Du Welz at his best. (10.07.2014)

Welz se nejspíš nikdy nestane mým oblíbeným režisérem, vždy naláká na "exploitation" a nakonec divák dostane psychologickou drámu, naštěstí při Aleluji jsem nemusel mít páratka na očích a mraženou zeleninu položenou na koulích abych téměř nezaspal jako při Calvarii, ale nadšený rozhodně nejsem. Pár lechtivých erotických momentů a jedna syrová brutální scéna v závěru, jinak vlastně téměř bez atmosféry, bez tempa a inteligence jsem ve filmu také příliš neshledal. 55% (29.03.2015)