Nápravná třída

Až se mi tomu nechce věřit, že podobné poměry panují v současném Rusku. Podle režiséra Ivana Tverdovského je celý příběh založený na autentických situacích a podobných nápravných tříd existuje jen v Moskvě, kde se natáčelo, několik. Ani mě tak nešokovalo chování spolužáku, které je většinou běžné i v normálních třídách, ale zejména to jak na handicapované pohlíží široká veřejnost, rodiče a učitelé. Například neúčast žáků ze zvláštní třídy při slavnostním zahájení školního roku apod. 75%. MFF KV. (11.07.2014)

Vozičkári to nemajú ľahké nikde na svete, ale vidím, že v Rusku to bude ešte horšie. Úctu k životu, toleranciu a súcit tam na ulici asi nenájdete. Prvá polovica trocha zábavná, druhá už mi šla na nervy. Film vzbudí hnev, ako sa môže niekto takto správať k postihnutému človeku, Čo to bolo za spratkov, učiteľov, matky? Proste čo ksicht to hovädo. Napriek tomu mohlo prísť aj niečo viac. Napríklad po vzore Klass niečo také emocionálne, že vás to dostane, citovo rozloží. Tu to neprišlo. (28.10.2021)

Málokdy jsem s nějakou postavou tak soucítil a přál jí dobrý konec, jako s Lenou tady. A málokdy jsem byl tak nas-zloben na lidi, jaký jsou občas nelidský hovada. Co se mi líbilo (teda líbilo není správný výraz, spíš co mě zaujalo), je zobrazení toho, jak dokáží být i postižení svině vůči jiným, v jiných politicky korektnějších filmech jsou to přímo andělé míru. Vlastně kromě Leny a její matky na konci nezůstává nikdo jiný, komu bych nechtěl rozbít hubu. Trochu mi to připomnělo některé severské filmy, jen to bylo ještě drsnější a bezvýchodnější. Holka co hrála Lenu by měla dostat nějakou cenu. Vlastně i všichni ostatní, protože svoje role ztvárnili tak, že bych je snad fláknul, kdybych je potkal. Mimochodem, pokud je tenhle komentář příliš nesourodý a přerývaný, tak proto, že jsem vážně nas-zlobený. Což už jsem psal, jenže jsem to dal do závorky a vynásobil dvěma. Brrr, nevim, jestli se na tohle ještě někdy dokážu podívat. (21.08.2016)

Zobrazení invalidů ve filmu (a stejně tak mentálně postižených - viz fiktivní Simple Jack) většinou balancuje někde mezi negativním a pozitivním postojem ke znevýhodněné postavě a strach z obecného přijetí často zatlačí tvůrce do polohy lítostivého porozumění nebo rovnou adorace jejich vůle k žití. Těžko říct, co z toho postižení nenávidí víc. Nápravná třída patří mezi tři snímky na KV věnující odlišnému pohledu na tělesné znevýhodnění a přestože protagonistku vyloženě nezneužívá k sebedojímavým scénám, je z celé trojice nejslabší. Pokud přetrpíte až strojeně idylické přijetí ve třídě (nikoliv ve škole) narušené jen 'náhodnou' smrtí spolužáka a kolouškovský vztah s největším hezounem v okolí, dostanete se ke slušné dávce černého humoru a nepříjemně vyostřených scén. Je dost možné, že laskavý úvod sloužil jen k ukolébání naivnějších diváků, a v takovém případě zafungoval, ale beztak trochu zbytečně zaplní obrovskou část snímku. Navíc empatie a vnímání příběhu z pohledu protagonistky selhává, když se jedná o útlocitnou moralizující kravku. (10.07.2014)

film o tom ako rusky (pretrvávajúci "komandirsky" = sovietsky) systém slúži len a len sebe. Učiteľ, riaditeľ, upratovačka majú väčší význam ako deti . žiaci. Film je príjemným ruským prekvapením, najmä zrejmým sebareflexným pohľadom na školstvo - a špeciálnu pedagogiku. U mňa viac ako štyri body. Škoda toho nemastného - neslaného skeptického záveru, mohlo to byť aj za päť bodov. (29.12.2017)