Reklama

Reklama

Kdo ví

  • Francie Va savoir (více)

Obsahy(1)

Na začátku filmu přijíždí do Paříže italská divadelní společnost s inscenací Pirandellovy hry Jakou ty mne chceš. Představitelkou ústřední postavy a současně přítelkyní režiséra a ředitele souboru Uga je Camille, herečka francouzského původu. V Paříži se setká s bývalým milencem, profesorem filozofie Pierrem, který má novou partnerku Soniu. Ugo v metropoli pátrá po rukopisu nevydané Goldoniho hry. Při té příležitosti se seznámí s dcerou dědičky impozantní sbírky rukopisů Dominique, která se do něj zamiluje. Milostné vztahy mezi šesticí postav se různě komplikují, až do jejich rozřešení zasáhne divadlo jako takové. Kdo ví není nesnadno přístupný, dlouhý "intelektuální" film. Film, pojednávající mimo jiné o svádění, sám uspěl se svojí svůdcovskou technikou a stal se přitažlivým pro diváky v 36 zemích světa. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (14)

hirnlego 

všechny recenze uživatele

Ze specifické atmosféry předchozích dvou mnou zhlédnutých Rivettových snímků (Krásná hašteřilka a Célina a Julie...) toho sice moc nezbylo - ale na druhou stranu, buďme rádi, že zbylo alespoň něco - protože i to "něco" diváka opět dokáže chytnout za srdce, bavit (třebaže ze začátku jsem lehce usínala - ale tempo filmu se záhy rozjede) a hlavně donutit ho přemýšlet. Rivette zde opět dokazuje, že v zobrazování mezilidských vztahů a psychologie postav je jeho styl opravdu nezaměnitelný a jednoduše geniální. A jako milé překvapení navíc, které jsem od Rivetta asi opravdu moc nečekala, zde pro mě bylo několik velmi vtipných minut ke konci, kdy se více než polovina kina smála takřka v kuse - nádhera! Filmu na síle nic neubírá ani fakt, že mě osobně nebyla ani jedna z postav nějak moc sympatická - to koneckonců není až tak důležité - důležité je, že ačkoli je pro mě Kdo ví zatím nejslabším Rivettovým snímkem, stále si drží velmi vysoký standard a já nedávám plný počet pouze za těch několik prospaných minut, se kterými však souvisí chvilková nezáživnost děje - ale třeba někdy příště přehodnotím své rozhodnutí a plný počet nakonec udělím - uvidíme... Buď jak buď, tento film rozhodně stojí za zhlédnutí! ()

Anglie 

všechny recenze uživatele

Podobenství o tom, že v životě to může chodit stejně jako na divadle. Italské divadlo přijíždí do Paříže s inscenací jedné Goldoniho hry a jeho ředitel pátrá po další, o které se ví pouze poslední úkryt. Ten je ale 200 let starý.. A překvapení čekají nejen na něj. Krásné zahrané. Moc pěkný francouzský snímek, který rozhodně potěší. ()

Reklama

Aky 

všechny recenze uživatele

Mimořádné povedené vztahové psychologické drama. I přes svou neskutečnou délku nejen nenudí, ale na konci člověk téměř lituje, že se nedoví, co se s těmi postavičkami dělo dál. Rivette, zřejmě i díky dobrému scénáři, bravurně zvládl ohromné množství postav, vztahů a podvztahů, charakterů, útžkovitých vzpomínek na něco, co různě předcházelo, a dokázal tomu všemu vnutit svou vůli a uhníst homogenní velice zajímavý tvar. ()

garmon 

všechny recenze uživatele

2 a ½ – neurazí, nenadchne. Rivette mě vždycky překvapí – některá díla tnou do živého, jiná jsou tak nějak... ...lehká. A přitom Pirandellovo Jakou mě chceš jsem si kdysi přečetl skoro se slzami v očích. Jenže tohle má příliš mnoho aspektů francouzské roztomilosti, která mi moc vadí na leckteré pozdní Vardové, a kterou totálně nedávám v pozdějších Resnaisových filmech. Asi to hodně souvisí i s herci – Jeanne Balibar je moc krásná, je dokonce takřka dvojnice mladé Bernadette Lafont, ostatní herečky v hlavních rolích jsou bez výjimky neskutečně půvabné, ale všem jim chybí charisma. Takže v příběhu nechybí takřka nic z Rivettů – prolínání reality a divadla, nejednoznačnost vztahů, nahá žena ve sprše, ale taky je tam milá kýchající popleta maminka pečící koláče. Zkusím dalšího. ()

Philippa 

všechny recenze uživatele

Když se v závěru všichni sešli najednou na jevišti ,přemýšlela jsem cože jsem to viděla?Až na pár záběrů by se dalo říct ,že skvělou divadelní hru o vztazích mezi lidmi.Postavy a jejich propletence jsou moc zajímavé ,ale v reálném životě spíše nereálné ,což nevadí právě díky zmiňovanému divadelnímu dojmu.Byl to moc dobrý film a dost se mi líbil.Není mi čyřicet (viz komentář Iggy) ,ale možná až mi bude........kdo ví......dám plný počet hvězd. ()

Galerie (9)

Zajímavosti (4)

  • Jacques Rivette musel film skrátiť z 220 minút na niečo cez 150 po dohode s koproducentami, inak by film žiadne kino neodvysielalo. Film sa však nakoniec vysielal v kinách aj v dlhšej verzii pod názvom Va Savoir +. (Arsenal83)
  • Film bol natočený na mieste v Paríži v auguste až septembri 2000. Knižnica, kde pracuje Do (Hélène de Fougerolles) a kde Ugo (Sergio Castellitto) začína hľadať Goldoniho rukopis, je Bibliothèque de l'Arsenal. Divadlo, kde účinkuje Ugov súbor „Repubblica del Teatro di Torino“, je Théâtre de la Porte Saint-Martin. (Arsenal83)

Reklama

Reklama