Kdo ví

Podobenství o tom, že v životě to může chodit stejně jako na divadle. Italské divadlo přijíždí do Paříže s inscenací jedné Goldoniho hry a jeho ředitel pátrá po další, o které se ví pouze poslední úkryt. Ten je ale 200 let starý.. A překvapení čekají nejen na něj. Krásné zahrané. Moc pěkný francouzský snímek, který rozhodně potěší. (11.01.2003)

Když se v závěru všichni sešli najednou na jevišti ,přemýšlela jsem cože jsem to viděla?Až na pár záběrů by se dalo říct ,že skvělou divadelní hru o vztazích mezi lidmi.Postavy a jejich propletence jsou moc zajímavé ,ale v reálném životě spíše nereálné ,což nevadí právě díky zmiňovanému divadelnímu dojmu.Byl to moc dobrý film a dost se mi líbil.Není mi čyřicet (viz komentář Iggy) ,ale možná až mi bude........kdo ví......dám plný počet hvězd. (04.03.2008)

Mimořádné povedené vztahové psychologické drama. I přes svou neskutečnou délku nejen nenudí, ale na konci člověk téměř lituje, že se nedoví, co se s těmi postavičkami dělo dál. Rivette, zřejmě i díky dobrému scénáři, bravurně zvládl ohromné množství postav, vztahů a podvztahů, charakterů, útžkovitých vzpomínek na něco, co různě předcházelo, a dokázal tomu všemu vnutit svou vůli a uhníst homogenní velice zajímavý tvar. (14.08.2010)

2 a ½ – neurazí, nenadchne. Rivette mě vždycky překvapí – některá díla tnou do živého, jiná jsou tak nějak... ...lehká. A přitom Pirandellovo Jakou mě chceš jsem si kdysi přečetl skoro se slzami v očích. Jenže tohle má příliš mnoho aspektů francouzské roztomilosti, která mi moc vadí na leckteré pozdní Vardové, a kterou totálně nedávám v pozdějších Resnaisových filmech. Asi to hodně souvisí i s herci – Jeanne Balibar je moc krásná, je dokonce takřka dvojnice mladé Bernadette Lafont, ostatní herečky v hlavních rolích jsou bez výjimky neskutečně půvabné, ale všem jim chybí charisma. Takže v příběhu nechybí takřka nic z Rivettů – prolínání reality a divadla, nejednoznačnost vztahů, nahá žena ve sprše, ale taky je tam milá kýchající popleta maminka pečící koláče. Zkusím dalšího. (16.01.2015)

Zvláštní zážitek. Nejdříve to chvíli trvalo, než se začaly rýsovat nějaké zápletky děje, ale Rivette na to při své tradiční stopáži nijak nespěchá. Šestice zajímavých postav a komplikovaný pavouk jejich vzájemných vztahů přesto vylučoval nudu a závěr byl dokonce i vtipný. Líbilo se mi to, ale proč? Kdo ví. (01.03.2008)