Ronja Rövardotter
Ronja Røverdatter
Ronja, lúpežníkova dcéra
Ronia: The Robber's Daughter
Režie:
Tage DanielssonScénář:
Astrid LindgrenHudba:
Björn IsfältHrají:
Hanna Zetterberg, Dan Håfström, Börje Ahlstedt, Lena Nyman, Per Oscarsson, Med Reventberg, Allan Edwall, Rune Andersson, Tommy Körberg, Henry Ottenby (více)Obsahy(2)
Ronja se narodila za jedné velice bouřlivé noci loupežnickému vůdci Mattisovi. Za té bouřky hrom uhodí do Mattisova hradu a rozlomí ho napůl. Po letech se v druhé půlce hradu usadí nepřátelská banda loupežníků s vůdcem Borkou. Tomu se tu stejnou noc jako Mattisovi narodil syn Birk. Birk se seznámí s Ronjou a stávají se z nich nejlepší přátelé. Sváry mezi oběma tlupami ale pokračují, a tak se děti rozhodnou, že utečou. Mattis řekne, že Ronja už není jeho dcera a uzavře se do sebe. Birk s Ronjou žijí v jeskyni v lese, dokud nepřijde zima. Pak se objeví Mattis a požádá ji o odpuštění. Oba dva se vrátí domů. Obě loupežnické bandy se spojí a uspořádají hon na vojáky, kteří je v lese ohrožují. Nakonec se rozhodnou, že se spojí napořád a Mattis s Borkou svedou souboj o vůdcovství... A kdo vyhraje? Nechte se překvapit...
Film Ronja, dcera loupežníka vznikl podle stejnojmené knihy Astrid Lingrenové, která by se 14. 11. 2007 dožila 100 let. Ta se stala slavnou především díky své knize Pipi Dlouhá punčocha, kterou napsala na motivy vyprávění na dobrou noc své dceři Karin. Další její knihy, často zfilmované, jsou např. Děti z Bullerbynu, Mio, můj Mio, Bratři lví srdce, My z ostrova Saltkrakan, Karkulín ze střechy a ještě mnohem a mnohem víc. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (195)
Dcera jednoho loupežnického klanu se skamarádí se synem druhého, a co čert nechtěl, oba klany se samozřejmě nemají příliš v lásce. Navíc vtipně každý z nich obývá půlku hradu, který kdysi "rozpůlila" kouzelná bouřka. Děti spolu tedy utečou a zažívají různé příhody v přírodě. Pohádková fantasy podívaná pro všechny generace navíc určitě potěší i znalce původní knižní předlohy - film se jí drží velice věrně. Snad jen Čumbrky (takové ty lesní, ehm, zvídavé skřítky) jsem si představoval jinak, ale to je vedlejší. Výborné. ()
Nedílná součást mého dětství. Vzpomínám si jaký svátek to pro mne byl, když ji jednou za čas dávali v televizi. Nejvyšší hodnocení však nedávám jen z nostalgie. Ač triky už působí dosti naivně, tak tahle dobrodružná pohádka má stále co říct. 90% "P-p-p-p-pročpak to děláš, p-p-p-potvůrko p-p-podivná?" ()
Už si to pamatuji jen mlhavě, ale působilo to na mě hodně silně. Hrad na skále rozdělený bleskem na dvě poloviny, podivní malí skřetové v lese, loupežnická rodina, hrozně ponurá atmosféra, film na pomezí pohádky a regulérního fantasy - jako dětský film to zafungovalo výborně, když si to stále pamatuju. Jen si nejsem jistý, jestli bych to takhle nadšeně přijal i po shlédnutí v současnosti, přece jen s odstupem let. Jako vzpomínka z dětství 5* ()
Jedna s najpôsobivejších rozprávok môjho detstva. Skvelá literárna predloha Astrid Lindgrenovej nemá chybu a film sa jej drží dosť verne. Je to síce jediná škandinávska rozprávka čo som asi videl ale je vidieť, že tamojší tvorcovia majú trochu iné ponímanie detského sveta ako ostatní. Svedčí o tom celková temnota podaktorých scén ( obliehanie skaly šedými škriatkami ) alebo bezproblémové zobrazenie nahoty ( lietajúce harpie hore bez, banda zbojníkov v snehu dole bez ). Celkovo je však Ronja aj po viac ako dvadsiatich rokoch nezabudnuteľná záležitosť. ()
Ronja je opravdu svérázná pohádka. Severští loupežníci jsou veselí chlapíci milující svobodu, ukrývající se před královskou mocí v lesích, okrádají a vraždí obchodníky a potažmo tím olupují i samotného krále. A v této lesní idylce se Mattisovi, náčelníku jedné tlupy, narodí Ronja, dcera loupežníka. Má svojí hlavu a je úplně stejně praštěná jako její otec, takže je o zábavu postaráno. Odvěká rivalita s konkurenčním Birkeho loupežnickým klanem dostane trhliny, když se Ronja zamiluje do Birkeho syna. Pohádka nekopíruje schemata, na která jsme zvyklí, takže to vlastně pohádka ani není, ale docela srandovní příběh o dvou děckách v lese. Docela fajn pokoukání. 70% ()
Galerie (18)
Zajímavosti (5)
- Film byl v roce 1985 nominován na Zlatého medvěda Mezinárodního filmového festivalu v Berlíně. (VMa)
- Film se natáčel ve Švédských lokalitách, kokrétně u vodopádů Ristafallet, v podzemní jeskyni Tykarpsgrottan, v národním parku Dalby Sorknatten a u ruin Haga u Stockholmu. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
- Scénář podle stejnojmenné knihy zpracovala samotná autorka knihy Astrid Lindgrenová. (Arrietty)
Související novinky
Zlín opět ožije festivalem pro děti a mládež
57. ročník Zlín Film Festivalu odstartuje již v pátek 26. května a potrvá do 3. června. Kromě bohatého filmového programu nabídne opět i celou řadu doprovodných aktivit. Dramaturgové programového… (více)
Reklama