Samba

Jsem vážně fascinován tím, jak umně dokáží Francouzi namíchat skvělé sociální drama, které obsahuje i citlivě dávkovanou formu komedie. Upřímně, nevím, zdali to někdo dokáže lépe. Samba totiž právě tohle symbiotické spojení nabízí, přičemž jako pomyslnou třešničku na dortu, vyjma skvělého a hutného příběhu, nabízí i skvělé herecké obsazení, z něhož nejvíce vyčnívá Omar Sy. (16.04.2017)

Méně nesnesitelné než Nedotknutelní nejspíš i proto, že povrchnost a snobský humor jsou už tak silné, že tomu snad nikdo nebude cpát přesahy (aspoň doufám). Nahoru to táhnout především herci (Gainsbourgová!), kteří se ale tak soustředí na vyznění jednotlivých scének, že jejich postavám chybí celistvost. Není pak divu, že se nedaří budovat přesvědčivé vztahy mezi nimi. Krom momentů, kdy se hrdinové začali z nějakého důvodu na několik minut chovat jako retardované děti, aby byla legrace, to ale na té nejprimitivnější úrovni docela funguje i přes přestřelenou stopáž. (11.04.2015)

Tak většinu stopáže to bylo sice milé a vtipné, ovšem nudná a hluchá místa se tam rozhodně také našla. Nejvíc mi ovšem vadilo, že to nemělo absolutně propracovaný příběh (ani netuším, co vlastně byla zápletka). Závěr také nedostačující. Je to poměrně škoda, protože postavy byly fajn a měly potenciál. PS. Nedotknutelným to samozřejmě nesahá ani po kotníky. (12.04.2015)

„Základní pravidlo znáš?“ - „Jo…anebo mi ho radši řekni.“ - „Nikomu nedávat svoje telefonní číslo nebo adresu. Nebo ti budou volat ve 3 ráno a spát na rohožce.“ Ale to by Alice musela svou kolegyni poslechnout…Eric Toledano a Olivier Nakache mě potěšili již v případě filmů Nedotknutelní a Dokud nás svatba nerozdělí. I v případě Samby u mě zabodovali. Samba je sice v mnohém takovou příjemnou pohádkou, ale zase ne přeslazenou v duchu hesla „s přeháněním to nepřeháním“. Oceňuju fakt, že to oťukávání je trochu rozpačité a skutečný zájem má zpočátku vlastně jen jedna strana. Vyvine se to každopádně v milou romanci s převážně příjemnou atmosférou (podbarvenou výbornou hudbou), u které si divák může tipovat, jak moc velkou má ústřední dvojice naději na budoucnost. Charlotte Gainsbourg je ve své roli naprosto přesná a Omar Sy má také cosi do sebe (ačkoliv nezastírám, chvíli jsem si pohrával s představou, jaké by to asi bylo, kdyby Idris Elba uměl francouzsky…no nic, třeba příště). Za mě slušné 4*. (02.08.2022)

Tři předchozí setkání s tvorbou autorské dvojice Nakacheho a Toledana dopadla na výbornou, proto jsem zariskoval a vybral si z jejich dílny snímek, o kterém jsem už dopředu věděl, že mi úplně nesedne. Gainsbourgová mi nebyla sympatická nikdy. Od jejího angažmá ve snobárnách Larse von Triera postoupila ještě o level níž a její přítomnost na plátně je mi vyloženě na obtíž. Nesdílím ani přesvědčení režisérské dvojky, že problémy obyvatel třetího světa vyřešíme jejich přesídlením do Evropy. Současná Francie může být přitažlivá pro pragmatického turistu, který volí ideální poměr mezi cenou a sumou zážitků. Může si totiž ušetřit cestování do Alžírska, Libanonu, Senegalu a řady dalších destinací. Pestré multikulturní prostředí ovšem přináší spoustu bolestných kulturních a politických střetů, které mohou snadno přerůst v něco mnohem horšího. Už jen uživit bobtnající a stále naštvanější bezpečnostní aparát čelící stále se rozrůstající a bezohlednější skupině islámských radikálů v době, kdy se francouzská ekonomika stává nekonkurenceschopnou a země zřetelně upadá, je neřešitelný rébus. Žádné znepokojivé otázky ani komplexnější pohled na fenomén přistěhovalectví ve filmu nenajdete. Co je ale horší a vede k překvapivému zklamání, je vypravěčská tuctovost a absence vztahové chemie mezi Omarem Sy a Gainsbourgovou. Tomuhle kousku zoufale chybí spontánnost, jiskřivost, originalita a svěžest. Je to předvídatelné a komediálně impotentní. Hlavní problém není v obsazení ani společenském vyznění, ale v mizerné zábavnosti. I ty dvě hvězdičky jsou chatrné. Celkový dojem: 35 %. (02.07.2021)