Kvílení

Typicky nevyvážený mix hororu, komedie a thrilleru jak už jsme u žluťáků zvyklí a paradoxně si na to my bělouši z evropy nikdy prakticky pořádně nezvykneme. Především první hodina je dobře atmosferická, nepříjemná a tíživá, akorát vás občas z napětí vytrhne typicky přeafektované asijské přehrávání, ječení a huhlání nebo nepovedený a nehodící se vtip. Bohužel další hodina se začne už trošku vléct a ta nepochopitelná neschopnost a tupost hlavního hrdiny vás začne srát. Bodíky k plusu si nakonec vyslouží pěkně danná pointa a finální scéna, která vám neudělá dobře ve všech ohledech. Ze všech asijských přeafektovaných pičačin patří Kvílení k těm snesitelnějším, ba co více či méně k těm povedenějším. 60%. (01.05.2017)

Kvílení mixuje žánrové zaradenie a aj výsledné dojmy. Dostávate mysterióznu kriminálku, vymietanie diabla, zombie a rodinné drama v jednom. Hlavný hrdina je neambiciózny dedinský policajt, ktorý neprekypuje šikovnosťou. Postupne sa však chtiac-nechtiac musí pochlapiť. Spolu s ním prežijete súboj s neznámym nepriateľom, ktorý vyvrcholí do perfektne vygradovanej osudovej voľby. Kvílení necháva zopár nezodpovedaných otázok, ale nie je to na úkor zážitku (skôr naopak), pretože ten už  nevyprchá. V tých 156 minútach nie sú hluché či zbytočné odbočky. Čo sa týka hereckej stránky, mám na mysli dejovo zásadné postavy, vrátene detskej herečky, tak naozaj áčková squadra. Po prvom pozretí som vedel, že na 100% musí prísť k repríze (dal som si cca pol rok na to). Pocit z filmu sa potvrdil a plná paľba * je jasná. Ak by ste si zostavovali Top 3 roku 2016, tak Kvílení do zoznamu jednoznačne patrí. No a pri zostavovaní Top 5 hororov (bez ohľadu na rok výroby) je účasť tak isto zaručená. (31.08.2021)

Zatím to u mě v Hororovém žánru z Jížní Koreje vede I Saw the Devil, ale i další pěkné kousky, jako třeba Vlak do Pusanu či Případ Kim Bok-Nam. Kvílení je ze všech nejdelší a i bohužel nejnudnější a hlavní postava policajta byla opravdu na facku, občas to byla jedna velká parodie. Krom scény v nemocnici s chlápkem na lůžku, mě nic neoslovilo. Spolu s Pengabdi Setan, veliká zklamání, ač natočeno je to perfektně. (06.07.2019)

Korejci mají zřejmě nutkání kompenzovat si jejich malá a nepraktická přirození tvorbou převelice dlouhých a rovněž nepraktických filmů. Osobně jsem například ještě neviděl africký film, který by byl dlouhý. Opět je jejich snímek dlouhý naprosto zbytečně. Nevěřím, že se na světě najde divák, který by si jej užil v plné šíři. S přibývající stopáží přibývá i pasáží, které jsou jednoduše o ničem a divák se nudí, ba dokonce rovnou trpí. Celkový děj není úplná katastrofa, když ovšem opomenu fakt, že jsou všichni Korejci opět stejní a ani prase by se v nich nevyznalo. Všem jim postupně drbe, neboť je jednoho po druhém navštěvuje démon. S démonem se napadnuvší vypořádávají různě. Ať už to jsou křesťanské modlitby, barevné rituály, kdy je během rituálu obětována polovina Jihokorejských zvířátek, ba dokonce klasická medicína. Jako celek mě to moc nebralo a příliš nerozumím zdejšímu relativně pěknému hodnocení. Ale proti gustu žádný dišputát. Pěknější hvězda. Doporučuji pokusit se během sledování dávat co největší pozor, i když vám v tom tvůrci filmu budou všemi silami bránit. (08.10.2016)

Nebýt té komické úvodní půlhodiny s nekompetentím ňoumou v policejní uniformě, šel bych s hodnocením o něco výše, protože ve druhé půli se to přetaví do čistokrevného psychoteroru, jenž je korunován závěrečným prostřihem na dvojici dialogů vedených na různých místech, během kterého by se vě mně krve nedořezal. Žánrová směsice korejského střihu se slušně budovanou atmosférou a famózním finišem. Dejte si to, nejlépe na večer. (25.01.2017)