Pokrevní bratři

Když jsem to tak sledoval, říkal jsem si, tak jste se chlapci chtěli odlišit od mayovek a točili jste filmy, ktreré by více, jak jste si mysleli, odrážely skutečný příběh indiánů, až jste skončili u mayovek. Ale ono to vypadá jako mayovka, vyvíjí se to jako mayovka, ale pak to bere jiný směr. Já jsem o tom filmu měl určitou představu, protože jsem to viděl jako dítě v kině, pak jako dospělý v televizi a vím, že se mi to líbilo. Pak jsem si přečetl hodnocení na csfd, které mě docela zarazilo. Tak jsem se na bratry podíval znovu. A mohu konstatovat, že vůbec nechápu tu velkou zášť, kterou zdejší hodnotitelé tak okatě projevují v souvislosti tímto filmem. (06.12.2007)

Tenhle film jsem viděl když mi bylo asi tak pět a tenkrát jsem z něj byl nadšený, stejně jako mí kamarádi (on tehdy moc velký výběr dobrodružných filmů na všech dvou televizních programech nebyl :-) ). Z dnešního pohledu je to samozřejmě slabota - mizerným scénářem počínaje, přes toporné herecké výkony (Mitić v dost slabé formě) a nevalnou hudbu až po to naivní propagandistické snažení (bezpráví páchaná na indiánech dokázali Američani zfilmovat daleko dřív a líp). Jednu * dávám za pohlednou Reedovu "indiánskou" partnerku (Gisela Freudenberg), druhou z čiré nostalgie, za někdejší dětské okouzlení. PS: Když už jsem u dobrodužných filmů mého dětství vydávaných v LK - kam se tohle hrabe na Sandokana! (24.06.2007)

Film jsem viděl v době vzniku, kdy šel v zdejších kinech. Už se zdá, že bílý muž nepomůže svému rudému kamarádovi, že se změnil. A přece jde do sebe, zlepší svou kondici i vzhled, a dostane rudého muže ze zajetí, aby si nakonec řízli žilou, a spojili svou krev navzájem. Lehká oddechovka, romantická, ideální pro děti a mládež. (09.03.2018)

Nepříliš povedená westernová naivita, která ani v nejmenším nedokáže pobavit jako (třeba) filmové mayovky (tedy některé) a krásně tím ukazuje, jak se východoněmecká kinematografie oproti té západoněmecké před pádem železné opony vůbec nechytala. Doslovná protizápadní rétorika působí dnes směšně, anti herectví rudého kovboje Deana Reeda zase trapně. Hodně mimózní je ve filmu i hudební doprovod, který v sobě kombinuje snad veškeré westernové klišé, co jich jen na světě je. Navíc Harmonika je krucinál jen jeden a Dean Reed to určitě není! 30% (22.07.2011)

V hlavní roli Dean Reed jako Harmonika a Gojko Mitič jako syn náčelníka Šošonů. Hudbu dělal Karl Ernst Sasse a krom některých psycho pasáží, se dala docela poslouchat. Zato film už tak dobrý není. Já ho nikdy neviděl, alespoň si to nepamatuju. Hned úvodní masakr je toho důkazem. Vypadá to jako nějaká groteska. Kavalérie přepadne indiánský tábor a začne pobíjet jejich obyvatele - tedy indiány. Je tam scéna, kdy indián sedící na koni kolem sebe mává tomahavkem, mohl se i trefit, ale on měl skloněnou hlavu a vůbec se kolem sebe nedíval. A takových pasáží je ve filmu víc. CITÁT - Nech toho nebo tě přejmenujem z Pramenitý vody na Skákající žábu.......... Asi ve třicáté minutě dostává Harmonika náskok před synem náčelníka, a má volnost k útěku. Ještě před tím dostal od indiánské dívky jménem Kolouch mokasíny ( boty bílé barvy se vzory ). Začal v nich utíkat, ale když narazil na skálu a pak na ní vylezl měl na sobě boty hnědé barvy, tak zvané polobotky. Je to docela nudný snímek plný lásky a svatební obřad je zdlouhavá a ještě nudnější záležitost. Ke konci se z toho stalo psycho. Toto je nejhorší německý film o indiánech, co jsem kdy viděl. Naštěstí jsem ho koupil v Levných knihách za deset korun. Jako přídavek to bylo dvd oboustranné, tudíž se dvěma filmy. Na druhé straně byl snímek stejného žánru se jménem Smrtelný omyl a byl určitě o třídu lepší. Domluvil jsem. (31.03.2011)